Vlčí rodina

Prasinky s Remusem a Lili má narozeniny

Pohled Linný

Od nového roku uplynul měsíc. Dneska je 30.1. a to znamená, že má Lili narozeniny. Mě a holky napadlo, že ji uděláme menší oslavu u nás v pokoji. Rozdělili jsme si práce. Marlen ji má zabavit, Alice udělá výzdobu, Dorcas sežene pití a já nějaké jídlo a dort.

Ale to až po obědě. Do jedné mám volno. A jelikož je sobota, můžu jít do Prasinek. 

Když sem se probudila, Lili a Marlen ještě spali. Mrkla sem se na hodiny. Sedm ráno. Vstala sem z postele a šla se převléknout a udělat hygienu. Po udělání těch věcí sem šla dolů do společenky. Sedla sem si na gauč a koukala do ohně. Po nějaké té chvíli sem uslyšela, jak jde někdo ze schodů.

" Ahoj, co tady děláš tak brzo?,, otočila sem se. " Ahoj. Vzbudila sem se trošku dřív. Co ty?,, " Ale, kluci mluví ze spaní a já k vůli tomu nemůžu spát,, " Aha, nechceš jít na snídani?,, " Tak jo,, zvedla sem se z gauče a vyšla s Remusem z věže. Prošli jsme několik chodeb, než jsme konečně došli do síně.

Sedli jsme si k Nebelvírskému stolu a vzali si něco málo k snídani. Já si vzala palačinky s mlékem a Remus toust s marmeládou a horkou čokoládou k tomu. " O čem mluví?,, " Kluci?,, " Jo,, " No, James o Lili a že s ní bude mít dvě děti, Sirius o Marlen a o kumbále,, " Ten se nepoučí,, " Felix o Taškářovi a Peter o sladkostech z Medového ráje,,

" Je zajímavé, co všechno se nedozvím,, " Jo, oni někdy ze spaní vyslepičí kde co. Třeba to, že mi snědli tři tabulky čokolády,, když to řekl, zasmála sem se. " A jak tě znám, nedal sis to jen tak líbit co,, " Nedal. Ještě ten den sem jim obarvil vlasy na zeleno. Sirius kvůli tomu neměl týden žádné rande,,

" Máš fotku?,, " Jo, pak ti ji ukážu,, " Díky,, a jedli jsme dál. " Ty, Lin, dneska je výlet do Prasinek, šla by si tam se mnou?,, zeptal se mě nejistě. Usmála sem se. " Šla bych moc ráda,, " Fakt?,, " Jo,, " Tak, dobře,,

Vyšli jsme z Velké síně a šli do věže. První skupinka odchází do vesničky v osm. Takže mám čtvrt hodiny na sebe hodit bundu, šálu a čepici, vzít si peníze a seběhnout schody dolů. Stihla sem to ještě s deseti minutovou rezervou. Otočila sem se k chlapeckým ložnicím. Remus akorát scházel dolů. 

" Čekáš dlouho?,, " Ne, teď sem přišla,, " Dobře. Půjdeme?,, " Jasně,, vyšli jsme z věže a šli do vstupní síně, kde už čekala McGonagallová s několika dalšími lidmi. Stoupli jsme si k hloučku studentů a čekali na odchod do vesničky. 

Konečně jsme vyšli. Cestou sem si povídala s Remusem o knížkách a našich oblíbených knižních žánrech. " Já mám docela ráda dobrodružné, fantasy a někdy si přečtu i něco trošku romantického,, " Jo, taky mám rád dobrodružné. Nebo třeba historie je fajn,, " To věřím,, " Jakou máš oblíbenu knihu?,, " No, asi Cesta kolem světa za 80 dní, nebo Duch Llana Estacada je taky dobrá knížka. A co máš ráda za knihy ty?,,

" Ty Letopisy Narnie, od tebe a asi Tři mušketýři,, odpověděla sem. " Ty Tři mušketýry, máš je ve škole?,, " Jo mám,, " Půjčila bys mi je prosím?,, " Jasně. Pokud mi ty půjčíš toho Ducha,, " Platí,,

Když jsme došli do vesničky, dohodli jsme se, že nejdřív půjdeme do knih. Vešli jsme do útulného obchůdku a zamířila sem k regálu s fantasy literaturou. Přejížděla sem rukou po hřbetech knih, až mě jedna zaujala. vytáhla sem ji z poličky a přečetla si název. Kroniky Drakologů, díl první. 

Hm, název má zajímavý. Přečetla sem si, o čem je a rozhodla se, že si ji vezmu. Už zbývá jenom najít Remuse. Má rád dobrodružnou literaturu. Takže se nejdřív podívám tam. Jo, je tady. Koukám, že už má taky vybráno. " Našel si něco zajímavého?,, zeptala sem se ho. " Dalo by se to tak říct. A ty?,,