Vlčí rodina

Celé Bradavice jsou naštvané

Pohled Felixe

Seděl sem s Linný v učebně lektvarů a čekali jsme na Křiklana. No, možná i na Poberty, ale ti budou naštvaní. Takže na ty asi ne. Otevřeli se dveře a do učebny vstoupili barevní Poberti. James bílo modrý, Sirius růžový, Peter zelený a Remus oranžový. Zaťukal sem Lin na rameno a ukázal na dveře.

" A je to tady,, jo. " Cirkus přijel,, zasmál sem se. Na štěstí sedí až dvě řady za námi. Tak je to v cajku. " Dobré ráno studenti. Dnes budeme pouze opakovat. Po včerejší nehodě dnes nic míchat nebudeme,, všichni se podívali na mě pohledem " Jako vážně?". Křiklan něco psal na tabuli a my si to měli opisovat.

Lektvary dopadl vcelku dobře. Nic kvůli mě nevybouchlo, tak dobrý. Vzal sem si učení a s Lin vyběhl z učebny. Nechci riskovat, že zemřu a ještě k tomu tak mladý. " Hej, dvojčata, zastavte!,, volali za námi. Nezastavovali jsme. PO nějaké chvíli sem je za námi už neslyšel. Asi to vzdali.

Běželi jsme dál. Najednou Lin vypískla. Narazila do něčeho. Ne do něčeho, ale do někoho. A já taky. No nazdar. Poberti. " Máme vás,, James mě chytil za kapuci a táhnul dozadu. Podíval sem se na Lin. Sirius ji držel za loket a šel s ní za námi.

Zastavili jsme až za rohem. Tam nás pustili a obklíčili nás. " Takže, za jak dlouho ta barva pustí?,, " My to nebyli,, " Proč byste jinak odmítali jít na snídani?,, nic jsme neříkali. " Tak vidíte, byli jste to vy,, kývli jsme hlavou že ano.

" To si vypijete,, přistoupil ke mě Sirius. " To ty taky. Proč si ji nechytl třeba za rukáv? Ne ty si ji musel držet za loket,, šel sem k němu blíž. " Felixi, klid,, postavila se mezi nás Lin. " Půjdeme na další hodinu, ano,, chytila mě za rukáv a zatáhla dozadu. " Dobře,, povolil sem nakonec.

Šli jsme do jedné z věží, ve které jsme měli mít věštění. " Další schody,, zanaříkal sem. " Jo, a potom ještě žebřík,, jde se na to. Šlápnul sem na první, druhý a pak třetí schod.

Když sem konečně vyšlapal ty zatracený schody, čekal na mě ještě žebřík. " Dámy první,, pokynul Lin Sirius. Ještě než se rozešla, chytil sem ji za brašnu. " Když dámy první, tak proč nejdeš první ty, Tichošlápku,, " Já sem ženská?,, " Jo si,, podpořila mě Linný. " To se mě dotklo,, " Hele, nehraj nám tady drama quin a lez po tom žebříku,,

" No jo,, řekl nakonec. Vylezl po žebříku a mohl jít další. Teď šplhal Peter. Když byl nahoře, Sirius mu pomohl. A dál lezl Remus. Jen co došplhal až nahoru, stejně jako Peterovi mu Sirius taky pomohl.

Po Remusovi sem lezl já. Nahoře mi kluci pomohli a řekli, že může jít další. " Jamesi, teď běž ty,, " Dáma první,, " Ale dáma už šla,, zasmáli jsme se. To dámou, o už šla myslel Siriuse. Ale zase k žebříku. " Běž první, kdyby si padala, chytím tě,, " Tak jo. Ale nebudeš ne mi dívat pod sukni,, " Neboj, nejsem Tichošlápek,,

Když Lin byla nahoře, lezl James. A byli jsme všichni. No, došli jsme do učebny a sedli si ke stolečkům po dvou. Vedle nás seděli nějací kluci z Havraspáru,co byli od mouky. Ti seděli na straně, kde seděla Lin. Z mé strany tam seděl Remus s Peterem.

" Dobrý den studenti. Mé jméno je Linda Cloodová. Budeme se učit z čajových lístků, budeme hledět do budoucnosti,, s Lin jsme se na sebe podívali. " To bude ještě švanda,, šeptnul sem. Přikývla na souhlas.

" V dnešní hodině budeme věštit z koule. Sedněte si naproti svému sousedovi,, sednul sem se naproti Linný. " Zahleďte se do koule, ponořte svou mysl. Nechte volný přístup své fantasii,, ach jo.

Nic, nic, pořád nic, bílá koule, nějaký plyn uvnitř, prostě nic. " Máš něco?,, " Naprostý okno. A ty?,, " Taky. Na tohle asi nemám buňky,, " Tak to jsme dva ségra,,