Vlčí rodina

Opět spolu

Linný

Úplněk proběhl v pořádku. Felix byl při něm hodně klidný. Asi byl rád, že jsem s ním. Po ranní přeměně jsem ho uložila do postele a nechala ho, ať dospává. Potřeboval to. Já si taky šla lehnout. Byla jsem trošku unavená. Celou noc jsem nespala. Lehla jsem si ke mě do postele a hned na to jsem usnula.

...

Když jsem se probudila, bylo něco kolem dvou hodin v poledne. Vstala jsem z postele, sešla po schodech do přízemí a v kuchyni si sedla ke stolu. ,, Dobré ráno Mary" ,, Dobré Lin. Jak se ti spalo?" ,, Dobře. Co ty?" ,, Ale ušlo to" povzdechla si. Zase se o nás bála. Než jsem ji ale stačila cokoliv říct, položila přede mě talíř s lívanci. ,, Dobrou chuť" ,, Děkuju" poděkovala jsem ji a pustila se do toho. 

,, Děkuju, bylo to skvělý" poděkovala jsem a nádobí po sobě umyla. ,, Nemáš zač holčičko" usmála se na mě. Vyšla jsem z domu na zahradu, kde Felix seděl v houpací síti. Přisedla jsem si k k němu. Objal mě kolem ramen a já jeho objala kolem pasu. ,, Děkuju, že jsi se mnou v noci byla" ,, Nemáš zač" usmála jsem se na něj. 

,, Zůstaneš tu? Prosím?" ,, Jak to myslíš?" ,, Už se nevracej k Jamesovi" ,, Felixi, mám tam věci. Musím se tam pro ně vrátit". Povzdechl si. ,, Dobře. Ale půjdu tam pro ně s tebou" ,, Ne, ty budeš odpočívat doma" ,, Zapomeň, půjdu tam s tebou". Povzdechla jsem si. ,, Dobře, ale půjdeme tam až zítra" ,, Já vím. Dneska bych tě tam jít nenechal" zasmál se a dal mi pusu do vlasů. ,, Já tě nesnáším" zasmála jsem se. ,, Ne, máš mě ráda" pocuchal mi vlasy. ,, To taky"

...

Dnes je ten den, kdy si mám jít k Potterovým pro mé věci. Felix půjde se mnou. Bohužel. Měl by odpočívat. Ale on se nenechá přemluvit. Takže teď oba dva sedíme v autobusu, který nás veze k Jamesovi do vesnice. Když autobus zastavil, vystoupili jsme z něj a pokusili se najít dům Potterových. Za nějakou tu chvíli jsme ho našli. Zazvonila na domovní zvonek. Chvilku na to nám otevřel sám James. ,, Ahoj Lin. Felixi, tebe bych teda nečekal" přiznal James. ,, No jo, už to tak bude"

,, Přišla sis pro věci Linný?" ,, Ano. Vadilo by, kdybych se pak vrátila domů?" ,, Ne, vůbec. Takže se ti dva už uklidnili?" zeptal se mě, když jsem s Felixem vešla k nim do domu. ,, Ano. Už se uklidnili" ,, To jsem rád" ,, Já taky" ,, Mám jít s tebou do pokoje?" zeptal se mě Felix. ,, To je dobrý. Můžeš tu počkat s Jamesem" ,, Dobře" ,, Já s tebou nepůjdu?" zeptal se mě dotčeně James.

,, Tak se mnou poť" zasmála jsem se. ,, Díky" poděkoval. Vyšla jsem s Jamesem do patra a nechala Felixe stát v přízemí. Když jsem došli před pokoj, ve kterém jsem byla ubytována, James se zastavil. ,, Děje se něco?" ,, Ne, jen by jsi tam měla jít sama" ,, Dobře". Nezdá se mi to, ale půjdu tam. Stiskla jsem kliku a vešla do pokoje. Tam mě čekalo překvapení jménem Remus Lupin.

Co tady dělá? Netrvalo dlouho a otočil se na mě. ,, Myslel jsem si, že jsi doma" ,, To samé jsem si myslela o tobě" ,, Proč jsi tady?" ,, Přišla jsem si pro věci. Neboj, nebudu tě dlouho zdržovat" uklidnila jsem ho a začala si balit věci, které jsem neměla v kufru. Ignorovala jsem , že tu je Remus se mnou. Pak se ale ozval. ,, Omlouvám se Lin". Otočila jsem se na něj. ,, Za co?" ,, Za to, že jsem předtím v Bradavicích nic neřekl. Že jsem se ti vyhýbal" 

,, Omlouváš se teda sakra brzo" ,, Já to tak ale nechtěl" ,, Na to jsi měl myslet dřív. Teď je pozdě" vzala jsem svůj kufr a šla ke dveřím. Když jsem ale vzala za kliku zjistila jsem, že jsou zamčené. Já toho Jamese zabiju. Pustila jsem kliku a klikou jakkoliv lomcovala. Slyšela jsem, jak se Remus směje. ,, Fajn, tak to zkus sám, když se tomu tak směješ" ,, No dobře" přešel ke dveřím a pokusil se je otevřít. Zjistil ale, že to nejde. Vzal tedy za kliku větší silou. Nepovolila. Tentokrát jsem se smála já. ,, Komu to nejde teď?" smála jsem se dál.

Remus

Smála se. Po tak dlouhé době opět slyším její krásný smích. Usmál jsem se, rychle k ní došel a než stačila cokoliv udělat jsem ji objal. Byl jsem tak rád, když jsem ji tu spatřil. Tak moc mi chyběla. Už nikdy nedovolím, aby mi ji někdo vzal. Nikdo mi ji nevezme. Ani její bratr ne. Předtím jsem se moc bál. S tím je teď ale konec. Už se ho nebojím. Už ne.

,, Remusi, co to děláš?" zeptala se mě tiše. ,, Objímám tě" ,, Proč?" ,, Chci tě objímat" řekl jsem popravdě. Netrvalo dlouho a taky mě objala. Překvapilo mě to. ,, Nechoď pryč, prosím" zašeptala. Usmál jsem se. ,, Neboj, nikam nepůjdu" ujistil jsem ji. ,, Děkuju" ,, Nemáš zač" pohladil jsem ji po vlasech. 

V obětí jsme stáli ještě asi deset minut, než jsem uslyšel, že někdo odemknul dveře a vešel do pokoje. Otočil jsem tam hlavu. Ve dveřích stál tam Felix a za ním James. Felix vypadal...trošku naštvaně. Lin jsem ale nepouštěl. ,, Jdi od ní dál Lupine" ,, Ne" řekl jsem rázně. ,, Jak ne? Ty ji pustíš a konec debaty". Cítil jsem, že mě Lin pustila a odstoupila ode mě. Podíval jsem se na ni. Dívala se na Felixe. ,, Felixi, neříkej mu, co má a co nemá dělat" 

,, Lin, kvůli němu ti bylo ublíženo" ,, Žádné kvůli němu není. Sama jsem se rozhodla, že ho zachráním. Byla to má volba tak to respektuj. To že jsi o chvilku starší neznamená, že mi budeš říkat co mám a co nemám dělat. Nebo co můžu a co nemůžu" ,, Linný, snažím se tě jen ochránit" došel k ní a chytil ji za ruce. Nebudu lhát, trošku jsem na něj žárlil. ,, Já vím, ale připadá mi, že mě až přehnaně ochraňuješ" 

,, To proto, že se o tebe bojím. Nechci aby se ti stalo to co mě. Nebo hůř, nechci aby se ti stalo to, co našim rodičům" jen co to dořekl ji objal. ,, Nechci tě ztratit" taky ho objala. ,, Ani já tebe ne". Usmál jsem se. Pustil ji a otočil se ke mě. Došel ke mě a spustil. ,, Dobře, přemluvili jsme mě. Teda spíš Lin mě přemluvila". Viděl jsem, jak k němu došla a chytla ho za paži aby mi asi nic neudělal. 

,, Neboj Lin. Nic mu neudělám. To by byla jedna věc. Druhá je tahle. Můžeš se s ní bavit. Ale jestli se dozvím, že se ji něco stalo a ty jsi byl u toho, zabiju tě" ,, Dobře, beru na vědomí" přikývl jsem. ,, Felixi, to nesmíš udělat" ,, Nikdo ti už znovu neublíží" ,, Neboj se, ochráním ji jak jen to půjde" ,, To doufám" otočil se na ni. Dal ji pusu na čelo a postrčil ke mě. Chytil jsem ji kolem pasu, aby popřípadě nespadla.

,, Teď si můžete povídat. Ale víš, před čím jsem tě varoval, Lupine" ,, Vím to, neboj" ,, To je dobře" přikývl a i s Jamesem opustil místnost. Zbyl jsem sám s Lin. Konečně. Podíval jsem se na ni. Byla o něco nižší něž jsem já. Ale byla roztomilá. ,, Konečně sami dva" ,, Jsi asi rád, že jo" ,, To máš teda pravdu". Teď nebo nikdy. Překonám svůj strach. Naklonil jsem se k ní a dal ji lehký polibek na rty.