Vlčí rodina

Přátelé si pomáhaj

Pohled Linný

" Dobře. Lin, já, já sem vlkodlak,, řekl Remus a sklopil pohled k zemi. Rozešla sem se k němu. Když sem byla u něj, objala sem ho. Nečekal to. " Ty si myslíš, že se tě budu bát? Tak na to zapomeň,, objal mě taky.

" Tak jo, to by stačilo,, odtrhnul nás od sebe Felix. " A, ty seš taky?,, zeptal se James. " Ne já nejsem vlkodlak. Já s-,, víc sem neřekla, protože mi Felix dal jeho ruku na mé ústa. " Chtěla tím říct, že není vlkodlak. To je vše,, kývli.

" Můžeš na chvilku?,, " Jo, můžu,, vzal mě Felix na chodbu. " Neříkej jim, že si zvěromág,, " Proč?,, " Ještě je tolik neznáme. A taky to bude pro tebe bezpečnější,, " Tak jo, jestli to chceš,, " Bude to pro tebe bezpečnější. Věř mi,, " Ale o úplňku s tebou budu chodit,, " Říkám ti to zas a znova. Nechoď tam. Ublížím ti,, " Udělal si mi někdy něco?,, " Nevím, nepamatuju si noc úplňku,,

" Tak vidíš, nic si mi neudělal,, " Tak dobře,, " Si skvělý,, skočila sem mu kolem krku. " Já vím,, otočil se a se mnou kolem krku šel do pokoje. " Jak tak koukám, pověsilo se na tebe klíště,, zasmál se Sirius. Jo, to klíště sem já. " Už mě můžeš pustit,, " Ale já nechci,, " Ale noták,, " Ne, nepustím,, " Ach jo. Pomůžete mi?,, " Jo pomůžeme,, ale ne.

Pohled Felixe

Poprosil sem kluky, aby mi s ní pomohli. Souhlasili. Remus přešel za mě, chytil ji za ruce a zkusil ji rozpojit ruce. Povedlo se mu to. " Díky. Ale už ji můžeš pustit,, napomenul sem ho. " Jo jasně,, pustil ji a odstoupil od ni. " Hele, nepůjdeme na večeři?,, " Jo, souhlasím s tebou,, přidal se k ni Peter.

" Tak poťte. Nevím jak vy čtyři, ale já s Péťou máme hlad,, popohnala nás. " No jo, vždyť už jdeme,, vyšli jsme z pokoje a šli na večeři. Lin s Peterem šli jako první, za nimi James se Siriusem a za nimi já s Remusem. " Reme, vím že je to nevhodné se na to ptát, ale kdo tě kousnul?,, " V pořádku. A byl to Šedohřbet,, řekl trošku víc nahlas. Lin se n nás otočila.

" Omlouvám se, hned sem zpátky,, odběhla někam. " Řekl sem něco špatně?,, " Ne, jenom Šedohřbet mě taky proměnil a zabil nám rodiče. Lin je na tohle téma citlivá,, " Aha, omlouvám se,, " V pořádku, nevěděl si to. Jestli mě teď omluvíte, půjdu najít Linný,, " Běž, sejdeme se v síni,, kývnul sem a běžel najít ségru.

" Lin, Linný!,, volal sem její jméno. Uslyšel sem vzlykání. Za rohem. Vyšel sem za roh a viděl Linný, jak pláče na lavičce. Sednul se si k ní a objal ji. " Promiň, na tohle téma sem citlivá. Promiň,, " Neplakej. Mě to nevadí. Abych se přiznal, taky mi to téma nedělá dobře,, přikývla.

" Půjdeme na večeři, ano?,, " Jo,, " Už neplakej, slzy ti nesluší,, setřel sem ji slzy, které ji spadly. Usmála se. Vstali jsme a šli za Poberty do síně. Když jsme přišli do síně, sedli jsme si k nim. " Omlouvám se Lin, nevěděl sem, že na to téma si citlivá,, omluvil se ji Remus. " V pořádku,, vzali jsme si chleba s máslem a pustili se do něj.

Po večeři ve Velké síni jsme šli do společenky ve věži. " Lin, můžeš na chvilku?,, " Jo,, odstoupili jsme od kluků a já spustil. " Napadlo mě, že něco vyvedeme,, " Tak jo. A víš co?,, " No, řekněme že asi jo,, " Poslouchám,, " Takže, ...,, co uděláme? Nechte se překvapit.

" Chápeš?,, " Jo, chápu,, " Bezva. Takže v jedenáct tady,, přikývla. " Už asi půjdu spát. Dobrou Felixi. Dobrou kluci,, " Dobrou noc Linný,, odešla do jejího pokoje. kde si měla nachystat nějaké věcičky.

V noci 11 hodin Nebelvírská věž

Potichu, abych nikoho, nebo nedej Merline i Poberty, nevzbudil. Došel sem do společenky a čekal na Lin. Nečekal sem moc dlouho. Seběhla schody a doběhla ke mě. " Máš to?,, " Mám,, " Fajn, tak jdeme,, vyšli jsme z věže a šli do síně.

" Dobře, takže ty uděláš náš a Havraspárský stůl a já udělám Mrzimorský a Zmijozelský,, " Dobře,, rozešli jsme se. Já sem přišel k Mrzimorskému stolu a dal na něj barvu. Takže když si do ní někdo sedne, zůstane mu tam dva dny. No, zatím ji zneviditelním. Pro jistotu.

Lin měla dát na nad náš stůl balonky s barvou. Koukám, že je taky zneviditelnila. Abych vám vysvětlil, když si někdo sedne pod balonek, praskne a barva se na něj vylije. Paráda co? A to napadlo Lin.

Dále na Zmijozelské lavice sem napatlal lepidlo, které jen tak nepustí. Chudáci prváci, ale co. Bude sranda. A taky lidi bez kalhot a sukní. Hihihi. Přesuneme se na Havraspárský stůl. Nad něj Linný nainstalovala mouku s vodou. Prostě něco jako u našeho akorát s moukou a vodou. A za profesorský stůl jsme dali nápis Poberti.

Jo, to bude švanda. " Máš to hotové?,, " Jo, a ty?,, " Taky,, " Tak to můžeme jít spát,, " Můžeme. A zítra to začne,, " Asi vynecháme snídani,, " Jo. Víš co? Pro jistotu to všechno zneviditelním. Jistota je jistota,, jenom přikývla. Vzal sem hůlku a zamumlal formuli. To co je u kolejních stolů zmizelo, ale to co je za profesorským stolem ne.

Šli jsme do společenky. Museli jsme si dávat pozor na Filche a ten jeho smeták. Jen co jsme došli do společenky, rozloučili jsme se a šli spát. Potichu sem proklouznul k moji posteli a usnul.

Druhého dne ráno

Vzbudil sem se sám od sebe. Kluci ještě spali. Co je dneska za den? Čtvrtek. Tak to máme dvě hodiny lektvarů jako první a druhou hodinu, třetí věštění, potom zase OPČM, oběd a nakonec péči o kouzelné tvory.

Převléknul sem se a nachystal si potřebné učení. Stoupnul sem si do prostřed pokoje a začal řvát jak na lesy. " VSTÁVÁME, JE RÁNO,, menší předvoj toho, co je čeká v síni. Jako první vstal Remus. Vzorný jako vždy. " Dobré ráno Felixi,, " Dobré Remusi,, zvednul se z postele, vzal oblečení a šel se převléknout do koupelny.

Přešel sem k Jamesovi a shodil ho z postele. " Jau, co blázníš?,, " Je ráno paroháči,, zabručel a vstal. Vyměnil se s Remusem v koupelně a dal pokoj. Dál Peter. " Petere, zaspal si snídani,, otevřel oči a vylítl do sedu. " No dobré ráno,, " Já zaspal snídani?,, " Nezaspal. Jen sem tě chtěl vzbudit,, " Blbí vtip,, zabručel, vstal a jak to bylo u Remuse s Jamesem, i on se vyměnil v koupelně.

A zbývá už jenom casanova. Odkašlal sem si a zkusil zvýšit hlas. " Siri, to si tak unavený po té náročné noci?,, zeptal sem se ho vysokým hlasem. Remus zadržoval smích a James radši odešel na chodbu a tam ten smích pustil. "Hmm,, Merline. " Ale notak Siriusku, to sem byla tak špatná?,, Remus to taky nevydržel a šel za Jamesem.

Sirius se začal probírat k životu. " Ale já včera neměl rande,, " Já vím že ne,, řekl sem už svým hlasem. Otevřel oči a prudce se posadil. Z koupelny akorát vylezl Péťa, který se smál. Ale pořád míň, než ti dva na chodbě. Přešel sem ke dveřím a otevřel je. Ti dva byli asi opření o dveře, protože slítli na zem.

" Kam jdete?,, zeptal sem se jich a pomohl jim na nohy. Sirius vylezl z postele a šel se převléknout. Zatím my čtyři si vzali tašky a šli na něj ve společence. " No konečně, už sem myslela, že nedorazíte,, " Pro jednou nám to snad promineš, ne?,, " Že jste to vy tak jo. A kde jste nechali Siriuse?,, " Měl náročnou noc,, " S Felixem,, odpověděl Remus s Jamesem.

" Bráško, ty se nezdáš,, "Ha ha ha. Fakt vtipný,, zasmál sem se ironicky. Někdo jde ze schodů. " No konečně. To si se musel vzpamatovávat z té noci s Felixem?,, otočil sem se na ni a propálil ji pohledem. " Ne. Zbudil sem se jako poslední. Tak, jdeme na snídani?,, " Já už tam byla,, "Vždyť si říkala, že sis myslela, že už nedorazíme,, " Jo, to už sem byla zpět,, " Aha. To sedí,, ta to vymyslela.

" Počkám na vás v učebně,, odešla do učebny n lektvary. " A my jdeme na snídani,, " Já s vámi nejdu,, " Proč?,, " Půjdu s Lin, aby se ji nic nestalo. Neznáme to tady,, " Dobře. A chceš něco přinést?,, " Ne díky,, " Dobře. Zatím,, rozloučili jsme se a rozdělili se. Já šel do podzemí na lektvary a kluci na snídani.

U učebny sem se potkal s Lili, která byla modrá. A, první oběť. " Ahoj Lili, co se ti stalo?,, " Když sem si v síni sedla k našemu stolu, spadlo na mě něco a rozprsklo se to,, " Aha,, " A jak to, že ty nejsi barevný?,, " Nemám hlad,, " To by sedělo,, " Neviděla s tady Lin?,, " Jo je v učebně. A taky bez barvy,, " Ona většinou nesnídá,, " Ach jo. Ale vím, kdo to udělal,, ve mě hrklo. " A kdo?,, " Poberti. Ještě se podepsali nad učitelský stůl,, uf. " Máš asi pravdu,, vešel sem do učebny a sednul si k Lin.

" Tak co?,, " Budeme dělat, že o tom nevíme do tý doby, než na to přijdou sami,, " To zní jako plán,,