Vlčí rodina

Moudrý klobouk

Pohled Felixe

Vlak pomalu zastavil. " Už jsme na místě,, " Nekecej ty génie,, " Kluci, nehádejte se a poťte ven,, ukončila to Lin. " Musím s ní souhlasit,, podpořil ji Remus. Vyšli jsme z kupé a šli ven. " Nováčci a prváci jednou s Hagridem na loďkou,, " Dobře bereme na vědomí,, " Uvidíme se ve škole,, rozloučili se a šli ke kočárům.

My šli za Hagriem k loďkám. " Tak nastupujte děcka,, to bude asi ten Hagrid. " A vy musíte být Felix a Linný co,, zeptals e nás obr. " Jo to jsme my,, " Richard mi o vás psal,, " Aha,, " tak sededejte do loďky a jedeme,, sedli jsme si do lodičky a ta se rozjela za Hagridem.

Přejeli jsme jezero a přistáli na břehu. Vyšla vyšlapali jsme schody a zastavili před masivními dveřmi kde na nás čekala taková stará rašple. S tou bude sranda. " Vítám vás v Bradavicích. Až projdete těmito dveřmi budete rozděleni do kolejí. Ty se jmenují Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Kolej bude něco jako vaše rodina,,

Otočila se a vešla do otevřených dveří. My šli za ní. Ta místnost, ne síň, byla opravdu veliká. Bylo zde pět stolů. Čtyři kolejní a jeden profesorský. A před ním na stoličce byl posazený klobouk.

" Do pátého ročníku k nám nastoupili dva noví studenti. Budou rozřazeni jako první,, vzala do ruky seznam a otevřela ho. " Felix O'Conell,, vystoupil sem z řady a posadil se na stoličku. Ta ženská, jak se potom představila se jmenuje McGonagallová mi posadila na hlavu ten klobouk.

" Hm, si odvážný. Rád pomáháš a myslí ti to. Ale si taky kašpar co má rád blbiny. Kam s tebou?,, " Můj táta byl v Nebelvíru. Chci jít v jeho stopách,, " Volba to není špatná. Ať je to tedy NEBELVÍR!!,, ozval se potlesk. Nejvíc tleskal stůl lvů. Vstal sem a šel si k nim sednout.

Kluci na mě už z dálky mávali. " Linný O'Conellová,, Lin vyšla z řady a sedla si na stoličku. Na hlavu ji dala taky ten klobouk co mluví. Něco povídal až nakonec vykřiknul. " NEBELVÍR!!,, byl sem rád. Sundala ji klobouk a Lin si šla sednout k nám. " Gratuluju dvojčata,, pogratuloval nám Remus. " Díky,,

O jedno rozřazování později

" Vítám vás do nového roku. A jako každý rok bych chtěl upozornit na pár věcí. Vstup do zapovězeného lesa je přísně zakázán,, kouknul sem se na Lin. myslí na to samé jako já. Půjdeme tam. " Dále bych vás chtěl poprosit o maličkost. Netrapte paní Norrisovou. To bude asi vše. Přeji dobrou chuť,, tlesknul a na stolech se objevilo jídlo.

Něco málo sem si vzal a pustil se do toho. Musím uznat, že je to mnohem lepší než v Krásnohůlách. " Myslím, že tady bude větší sranda než v tom tomku pro bárbíny,, " Máš pravdu. Tady budou jinačí průšvihy,, " Jak to myslíš?,, nechápal James. " S Felixem jsme v Krásnohůlkách byli průšviháři,, " Profesoři si na nás stěžovali,,

" A těch trestů,, " A dopisů pro Mary,, " Těch bylo,, " Takže něco jako my tady,, " No kluci, od teď máte konkurenci,, zasmála se Lin. " Možná jo. A nebo parťáky,, " Někdy možná jo,, " Tak to se budu těšit,, " Řekli jsme možná Siriusi,, " Ale i tak se budu těšit,,

Po večeři

" Dobrou noc přeji všem,, ukončil to Brumbál a my vstali od stolu a šli do ložnic. Já s Lin jsme šli s klukama. " A kdy dostaneme rozvrhy?,, " Zítra na snídani,, " Aha, díky,, jo, s klukama si budeme rozumět.

" Znáte heslo?,, " Lví srdce,, dáma kývla a otevřela poklop do společenské místnosti Nebelvíru. " No, jak jste už asi pochopili, tohle je společenská místnost. Na levou jsou dívčí ložnice a napravo chlapecké,, ukázal nám. " Támhle je krb, gauč a křesla se stolkem,, dodal.

Sedli jsme si ke krbu. Já s Lin a Jamesem na gauč a Remus se Siriusem a Peterem na křesla. " Škola je normálně od osmi že jo,, " Jo je,, " A nábor do famfrpálového družstva je kdy?,, " To nevím. Wood dá vždycky na nástěnku oznámení,, " Jo,, " A s kým máme pokoj?,, " Felix s námi a Linný asi s Lili a Marlen,, " Kdo je Lili a Marlen?,, " potkáš je na pokoji,,

" Je docela pozdě. Už půjdu spát,, " Dobře,, " Dobrou Felixi a vám kluci taky dobrou,, usmála se a šla do pokoje. " No, važte si toho,, " Proč?,, " V minulé škole tohle říkala jenom mě,, " Závidíš co?,, " Tak to teda ne,, " Nechte toho,, " Ale kušuj Náměsíčníku,, " Co vlastně znamenají ty vaše přezdívky?,, zeptal sem se.

" V pokoji ti to řekneme,, zvedli jsme se a šli do pokoje. V pokoji bylo pět postelí. Jedna moje a zbylé čtyři kluků. " No, takže, začneme u Remuse. On má tu svoji, protože je náměsíčný. Sirius protože je tichý, Peter proto, že malý a já protože mám dvanáct vlastností,, " Ne. Říkáš to špatně,, opravil sem ho. " Remus má tu svoji, proto, že je vlkodlak a vy jste zvěromágové,,

Zírali na mě jako na svatý obrázek. " To sem tak nádherný, že na mě musíte tak zírat?,, " Ne, jenom si nás překvapil,, " A jak si to vlastně zjistil?,, " Ten pokec ve vlaku, při něm sem si to jenom ověřil. Nějak se mi nezdálo, proč má tolik jizev. To já je mám taky,,

" Takže ty si taky?,, " Jo, já taky,, " Aha. No, budeme ti dělat společnos-,, " Ne!,, zarazil sem ho. Nesmí vědět, že Linný je taky zvěromág. Sice registrovaný, ale bude to bezpečnější. Pro ni.

Omlouvám se za chyby v textu. Krásné čtení