Vlčí rodina

Doučování

Pohled Linný

Když jsem druhého dne vzbudila, Poppy ke mě přiběhla a dala mi pár lektvarů. Vypila jsem je a zadívala se z okna. Co budu celý den dělat? Je sobota, takže by se tu mohl stavit Felix. Nebo třeba Lili.

Bylo už deset a nikdo u mě neobjevil. Co když na mě zapomněli? " Ahoj Lin, promiň že jdu pozdě. Kluci mi sebrali pár zápisků,, přišel ke mě Remus. " Aha. Já si myslela, že jste na mě zapomněli,, " Neboj, na tebe bychom nezapomněli,,

" Když myslíš,, sedl si na židli vedle postele a položil jeho brašnu. " Jak ti je?,, " Dobře. Děkuju,, " Přinesl jsem ti zápisky z hodin. Můžeš si je opsat,, " Děkuju, jsi hodný,, " Nemáš zač. Kromě učení jsem ti přinesl i tvojí knížku. 

Poprosil jsem Lili, aby mi ji od vás z pokoje donesla,, Sáhl do brašny a vytáhl mojí knížku. " Tady ji máš,, podal mi ji. " Díky,, sáhla jsem po ní. On Ale uhnul rukou a nedal mi ji. " Něco za něco,, zasmál se. " A...co bys chtěl?,, " To nechám na tobě,,

Pohled Remuse

Řekl jsem ji,, že za tu knížku něco chci. Myslel jsem, že mi za ní dá třeba čokoládu. To by mi nevadilo." Dobře,, naklonila se ke mě a dala mi pusu na tvář. Vykulil jsem oči a zčervenal. I ona zčervenala. " T-tady ji máš,, podal jsem jí knihu.

" D-děkuju,, vzala si ji. " Nemáš zač,,  proč se musím červenat. " M-můžu si opsat tvoje poznámky?,, " Jo, jasně,, vyndal jsem z brašny její pergamen a brk s inkoustem. Podal jsem ji to. " Děkuju,, " Jasně,, " Co by sis chtěla opsat jako první?,, " Co mi dáš, to si opíšu,,

" Am, dobře,, sáhl jsem do brašny a vytáhl dějiny. " Dějiny?,, " Klidně. Děkuju,, " Nemáš zač,, podal jsem ji to. " A už mi neděkuj,, " Proč?,, " Děkuješ mi pořád. Já to dělám rád,, " Dobře. Děkuj-,, dal jsem ji dlaň na pusu. " Už mi neděkuj, jo?,, 

Jen přikývla. Dal jsem ruku dolů. " Dobře. Opisuj,, pousmál jsem se. " Tak jo,, usmála se a pustila se do opisování. Z brašny jsem si vzal mojí knížku a chtěl si číst. Místo čtení jsem ale pokukoval po Linný. Opisovala si poznámky a při tom se usmívala. 

Sluší jí, když se usmívá. Vzpomněl jsem si na to, jak mi dala pusu na tvář. Ihned jsem zase zčervenal. Tohle bylo poprvé, co mi dala pusu. Abych se ale přiznal, tak mi to vůbec nevadilo. 

O dvě hodiny později

" Moc děkuju, že jsem si to od tebe mohla opsat Reme,, podala mi moje poslední zápisky. " Říkal jsem ti, ať-,, " Ať ti neděkuju. Ano já vím. Ale já musel poděkovat. Půjčil jsi mi tvoje zápisky. Vážím si toho,, pousmála se na mě. 

" Nemáš zač. Rád jsem ti pomohl,, uklidil jsem si poznámky do brašny a pak i moji knížku. " Co budeš dělat teď?,, " Jestli ti to nebude vadit, šel bych na oběd,, " Jo jasně, běž. Promiň že jsem tě zdržela,, " za to se neomlouvej. Byl jsem tu rád. Po obědě zase přijdu. Zatím,,

Pohled Linný

" Jestli chceš. Zatím,, rozloučili jsme se a on pak odešel. Zase jsem zůstala sama. Po pěti minutách mi Poppy přinesla oběd. Poděkovala jsem ji a pustila se do něj. Když jsem ho snědla, tác jsem odložila na noční stolek.

Vzala jsem si knížku a začetla se do ní. Asi po hodině někdo vešel na ošetřovnu. Myslela jsem si, že to je Remus. když jsem se na toho dotyčného podívala zjistila jsem, že to není on. Byl to Regulus. Šel k mé posteli.

" Ahoj O'Conellová, jak je?,, " Ahoj Blacku. Dobře. Co ty?,, " Ale jo, dobrý,, " Proč jsi tady?,, " Šel jsem se na tebe podívat. Mám takový nápad,, " Jaký?,, " Co si říkat normálně jmény?,, " To by šlo,, pousmála jsem se. Sedl si na židli, která byla vedle lůžka.

" Chtěl jsem se ti omluvit za to, že tě Cresswell trefil potloukem. Nebyl to můj nápad. Ale našeho kapitána. Moc se mu do toho nechtělo. Sice je ze Zmijozelu, ale není zlí. Jen trošku strašpytel,, zasmál se. " Dobře,, 

U mě na ošetřovně byl asi do půl páté. Hezky jsme si popovídali. Pak jsme se rozloučili a on odešel.  Zase jsem se začetla do knihy. Čas běžel docela rychle, když jsem se ponořila do děje příběhu.

Bylo kolem sedmé a Remus pořád nikde. Místo něj se tady objevil někdo, koho neznám. " Ahoj. Jsem Dirk Cresswell. Přišel jsem se ti omluvit za to, jak jsem tě trefil potloukem. Nechtěl jsem,, " To nic. Nezlobím se na tebe. Linný O'Conellová,, podala jsem mu ruku.

Vzal ji do jeho. Potřásli jsme si jimi. " Dirk Cresswell. Ale říkej mi jen Dirku,, " A ty mě Lin,, " Tak jo,, pustili jsme se. " Z jakého jsi ročníku?,, " Ze čtvrtého. A ty z pátého, že jo,, " Ano,, " Tvůj brácha je někdy dost agresivní,, " Co zas udělal?,, povzdechla jsem si.

" Když se dozvěděl, že jsem to byl já, kdo tě trefil, dal mi pěstí,, " To je pako. Já ho zabiju,, odkryla jsem si deku a chtěla se postavit. " Lež, musíš ještě odpočívat,, chytil mě za ramena a položil. Zase mě přikryl. " To je v pořádku. Zasloužil jsem si to,, 

" Ale nechtěl jsi to udělat,, " Ano. A ty to víš. To postačí,, byl tu ještě půl hodiny, než odešel. Regulus měl pravdu. Dirk je hodný a sympatický.