Vlčí rodina

Barevný týden ve stylu pobertů

Pohled Linný

Je středa. Od toho incidentu s barvou uplynulo už pár dní. Kluci jsou ještě pořád barevní. James červený, Remus modrý, Felix žlutý, Sirius zelený a Peter oranžový. Od té doby jsou na mě "naštvaní". A já se jim radši vyhýbá. Nechci být taky od barvy. Takže sem s Lils a Marlenkou.

Zrovna jdeme na večeři. " Ták, co James Lili?,, " Myslíš toho nafoukanýho, vypatlanýho, nevzdělanýho a Merlin ví ještě co všechno?,, " Jo, přesně toho mám na mysli,, " Pořád mě zve na rande,, " Ten se nepoučí,, " No, třeba kdybych ho praštila do té jeho kebule, rozsvítilo by se mu,, " Ale no ták, přece byste mě nemlátili ženský,, ozvalo se za námi. 

Ale ne, už je tady zase. " Ale ne, zase je tady,, " Taky tě zdravím McKinnonová,, " Ahoj Jamesi,, " Čau Lin. Ty, Evansová, nezajdeš se mnou na rande?,, bylo vidět, jak Lili rudne. " Holky, držte mě nebo ho na místě prokleju,, radši sem ji chytla za rukáv. " Lili, klid. Půjdeme na večeři a Pottera si nebudeme všímat,, 

Přikývla a my mohli konečně jít na večeři. Jen co jsme přišli do síně, posadili jsme se a něco málo si nabraly na talíře. " V kufru mám jednu mudlovskou hru. Napadlo mě, že si ji zahrajeme,, " Já mám ráda mudlovské hry,, " Za to já sem sni jednu nehrála,, " Naučíme tě ji,, " Tak fajn,, dojedli jsme a šli do našeho pokoje. 

Ve společenské místnosti jsme narazili na poberty bez Jamese a s Felixem. " Ty, McKinnonová, mám volný kumbál,, zkusil to Sirius. No, zatím se mu to nepovedlo. Marlen se mile usmála. To nedopadne dobře. Teda, aspoň pro Siriuse ne. Přišla k němu blíž. " Víš Blacku?,, " Nevím,, " Nemám zájem,, řekla s kamenným obličejem a otočila se. 

Vyšli jsme schody a šli do našeho pokoje. Z kufru sem vytáhla Člověče nezlob se. Rozbalila sem ho na podlaze a zeptala se holek, jakou chtěj barvu figurky. " Červenou,, Lili. " Žlutou,, Marlen. Ok, tak já si beru modrou. " Vysvětlíte mi to?,, " Jo,, " Takže. Tady tomu se říká kostka, tady tomu figurka a tomuhle hrací plán,, " Víš Lin ale to mi taky došlo,, " Dáme se do vysvětlování hry,, 

O jedno vysvětlování později

" Tak co, už to chápeš?,, " Dejme tomu že jo,, " Tak, můžeme konečně jít hrát?,, " Myslím, že bychom mohli,, první hází Marlen. Šest. " Co? Hned na poprví šest,, " Marlen, nepodváděj,, napomenula ji Lili. " No jo,, odpověděla a dala svoji hůlku na její postel. 

Hráli jsme ještě dlouho. Než konečně vyhrála Lili. " Jo, vyhrála sem,, " To není fér. Ty to hraješ s rodiči. A ty s tetou,, " Pokud sis toho ještě nevšimla, já sem tady ta, co má tři figurky mimo pole. A ty máš dvě v domečku. Tak si nestěžuj,, sežehla sem ji pohledem. " No jo. Už asi půjdu spát,, " A my taky,, sbalily jsme hru a já ji uklidila do mého kufru.

Postupně jsme se vystřídali v koupelně. Vyčistili jsme si zuby a zalezli do postelí. 

Druhého dne

Ráno mě probudilo slunce, které mi svítilo do oka vedle postele. Vstala sem a udělala takové ty ranní blbosti. Vzbudila sem holky, vzala si brašnu s učením a šla dolů do společenky. Dole sem si sedla na gauč a z tašky vytáhla knížku. Otevřela sem ji na založené stránce a začala číst. 

" Dobré ráno ségra,, otočila sem se. " Dobré i tobě bráško,, " Holky tu ještě nejsou?,, " Pokud je tu nikde nevidíš tak tady nejsou,, " Vtipná i po ránu. Ta barva už pouští. Ale jenom trošku,, " No vidíš, úspěch,, " Jo, ale díky tomu máme barevné polštáře,, " Aspoň budou více barevní,, " Ty si najdeš výmluvu na všechno, že jo,, 

" Jo, najdu,, povzdechnul si a sednul si vedle mě. " Na vánoce jedeme k tetě, že jo,, ujistila sem se. " Jo, jedeme,, přikývla sem. " Myslíš, že si někoho našla?,, " Asi zatím ne. Teda, i kdyby našla, tak mi to nenapsala,, " Tak to se máme na co těšit,, " To máme,,