Enlightenment✔️

27.

Sedíme tu asi tři hodiny, když se znovu otevřou dveře. Vzhlédnu, abych uviděla Addy, Minha a Sonyu.

Newt se zvedne a jde obejmout svou sestru.
,,Jsi v pořádku?" zeptá se ho Sonya.
,,Jo." odpoví ji stále v obětí.

,,A ostatní?" zeptám se.
,,Dala jsem ji pokoje, je 1 hodina ráno." odpoví Addy.
,,Taky by jste si měli jít lehnout." poradí nám Addy.
,,Můžeme pokračovat až budete odpočatí." náváže.
,,Měli by jsme.." začnu, ale ona mě přeruší.
,,Nespala jsi víc jak 24 hodin, Scarlett, jděte se vyspat." hodí na mě pohled, že o tom nebudeme diskutovat.

Podívám se na Toma, jen přikývne.
,,Dobře." odsouhlasím nakonec a vstanu.
,,Zařídím, aby jste sem měli zítra přístup." slíbí Addy. Jen přikývnu a vydám se ke dveřím. Stejně tak ostatní.

Addy nám přidělí postupně pokoje. Thomas si najde Tessu. Minho Brendu. Sonya dostane pokoj sama.
,,Chcete pokoj zvlášť nebo dohromady?" zeptá se mě a Newta Addy.
,,Dohromady." odpoví Newt okamžitě. Jen přikývnu. Addy nám tedy ukáže volný pokoj a následně odejde pryč.

Vstoupíme dovnitř a já okamžitě spadnu po zádech do postele.
Newt se jen posadí vedle mě.
,,Scar, jsi si jistá, že to stihneš?" nedá mu to se zeptat.
,,Jo." odpovím prostě.
,,Addy není tak rychlá a Minha budete potřebovat, aby vás vedl." dodám. Chytne mě za ruku a lehce přikývne.
,,Prosím, stihni to!" vyhledá můj obličej. Udělám totéž.
,,Stihnu to." odpovím, i když si nejsem zcela jistá, jestli tomu sama věřím.

Oba se posuneme výš a lehneme si. Do pár minut usnu, nevím jestli i Newt.

***

Vzbudí mě zaklepání na dveře. Otevřu oči a posadím se. Rozhlédnu se kolem, oknem sem prosvítá lehké světlo.
Otočím se na Newta, zaklepání ho nevzbudilo. Proběhne mi hlavou, že bych ho nechala ještě spát, ale vím, že by se na mě akorát zlobil.
Skloním se a líbnu ho na tvář. Zavrtí se. Já se narovnám, za chvíli otevře oči a rozhlédne se.
,,To už je ráno?" zeptá se. Přikývnu.

Opět začne někdo klepat na dveře. Protočím očima, vstanu a dojdu otevřít dveře.
,,Co?" podívám se na kluka, co na mě mířil zbraní, jenom dva/ tři dny zpátky.
,,Ty." uvědomím si. Usměje se.
,,Já." mrkne na mě.
,,Micheal, mimochodem." stále čekám až se vymáčkne, proč je tady.

Mezitím sem dojde Newt, zůstane stát za mnou, ale vzhledem k tomu, že je vyšší než já, vidí na Michael bez problému.
,,Co chceš, Michaele?" zeptá se Newt, ne příliš mile.
,,Vlastně jsem tu pro vás oba, Addy mě poslala." vysvětlí konečně.
,,Kvůli?" ptá se dál Newt.
,,Máme problém." oznámí nám a vydá se chodbou pryč.

Vymněním si s Newtem pohled a oba ho následujeme. Vejdeme do stejné místnosti jako včera, kde je pouze Addy.
,,Máme problém." řekne to samé, co Michael.
,,Připiš ho na list." řeknu ironicky.
,,Subjekt C3." pokračuje dál. Okamžitě zbystřím.
,,Co s ním?" zeptám se.
,,Máme ve Zlosinu svoje lidi, což vás zřejmě nepřekvapí." dá se do vysvětlování.
,,Kontaktují nás jen když zjistí něco naléhavého. Včera se ozvali." sklopí pohled.
,,Přemístili ho do budovy Labirintu, aby ho mohli studovat a popřípadě najít lék. Je tam více doktorů, mysleli jsme však že počkají až bude starší než pár dnů." zhluboka sw nadechnu.
,,Což je problém, protože ne že budeme muset vysvobodit děti z labyrintu ale najít v celé budově novorozence, který bude zafraseně dobře chráněný." zkonstatuji fakta. Otočím se na Newta.
,,Měli by jsme to říct Gallymu." Newt jen přikývne, že souhlasí.
,,Mám to udělat já?" navrhne.
,,Myslím, že bude lepší, když ti uslyší ode mě. Jdi zatím probudit ostatní." pousměju se.
,,Měli by jste se všichni najíst než se vrhneme na plánování." dodá Addy.
,,Jo. Sejdeme se v jídelně?" podívá se mi Newt do očí. Jen přikývnu.

Oba vyjdeme z místnosti a vydáme se každý jiným směrem.
***

,,Hej." otevřu dveře do Gallyho pokoje.
,,Scarlett." postaví se z postele.
,,O co jde? Más ten výraz..." začne.
,,Výraz?" nechápu.
,,Výraz, který říká že se opět něco zfrasilo. Máš ho často." na jeho vysvětlení jen přikývnu.
,,Jde o tvého syna." zavřu za sebou dveře a dojdu k němu.
,,Taylor." opraví mě. Přikývnu.
,,Přemístili ho do budovy labyrintu, budeme ho muset najít." posadí se na postel.
,,Jak ho máme najít, aby jsme nevzbudili moc velkou pozornost? Bude hodně chráněný." dojde mu stejně jako mě. Odmlčí se.

,,Scarlett, nemůžu bez něj odejít." vzhlédne na mě.
,,Já vím. Něco vymyslíme, Gally, to ti slibuju." snažím se ho povzbudit.
,,Snad máš pravdu." posadím se vedle něj a vtichosti sedíme pár minut.

,,Měli by jsme se dát do práce." zvedne se na nohy. Udělám to samé.
,,Nejdřív se musíme najíst." poplácám ho po rameni. Vyjdeme ven a chvíli hledáme, než najdeme jídelnu.

Naberu si jídlo, které někdo připravil a dojdeme si sednout k ostatním.
,,...takže když projdeme, nebudeme se moct vrátit?" zeptá se Tom Addy. Ta jen přikývne.
,,Budeme otvírat dva planitransi, v Labyrintu a v hlavní ústředně Zlosinu. Jakmile projdeš a chtěl by jsi se vrátit, nejspíš bys umřel." vysvětlí všem.
,,Přemýšlela jsem o tom, Labirint a její budova je daleko v poušti, není možné aby byl dosah bomby tak veliký. Lidi co necháte za sebou přežijí. Až uběhne čas, budete muset planitrans na druhé straně zničit, aby k vám nenapochodovali vojáci." řeknu když usednu.
,,Za každou cenu." doplním a věnuji každému pohled.
,,Ale co když..." začne Newt. Zavrtím hlavou.
,,Za každou cenu." podívám se na něj.

,,Lidi vím, že to nechcete slyšet, ale je tu možnost, že to nestihnu včas. Nebo kdokoliv jiný. Až uplyne čas, musíte planitrans zničit." zopakuji ještě jednou.
,,Cokoliv se může zvrtnout, nesmíte dovolit aby se Zlosin dostal skrz." všichni mlčí.
,,Minho?" podívám se na něj.
,,Víš, že mám pravdu." podívá se mi do očí. Chvíli si vymněňujeme pohled.

,,Já vím... Zničím ho. Až uplyne čas, zničím ho. Slibuju." přikývne.
,,Minho!" ozve se Newt, i když vím že není jediný, kdo s tím nesouhlasí.
,,Newte, řekněme si to narovinu. Pokud to Lett nestihne včas, nebo kdokoliv jiný. Bomba je zabije. A pokud jde o budovu labyrintu? Pokud to někdo nestihne tam, je největší pravděpodobnost, že jediný kdo by prošel skrz je Zlosin a to si nemůžeme dovolit. Ne po tom čím jsme si prošli, ne po tom kolik jsme toho ztratili." Minho si povzdechne.
,,Newte.." začne Minho.
,,Víš, že máme pravdu. Musíme být na stejné straně. Frase, ani já to nemusím stihnout. V tom případě to bude muset zničit někdo jiný..." Minho se rozhlédne po ostatních. Všichni však jen hledí do svého talíře.
,,Pokud nebudeme na stejné straně, nemusíme se ani obtěžovat cokoliv dělat. Nebude na to záležet pokud se Zlosin dostane do Útočiště. Budeme na tom stejně jako teď." ukončí Minho.

Newt si povzdechne a odejde pryč. Minho se dívá na jeho záda jak odchází pryč.
,,Měl bych..." začne se zvedat Thomas.
,,Myslím, že vůbec nejde o ten Planitrans." ozve se Tessa a podívá se na mě. Thomas pochopí a znovu se usadí.
Já přikývnu. Bezeslova se zvednu a vydám se za Newtem.