Enlightenment✔️

12.

Teprve po pěti minutách si všimne i Tessy. Dojde k ní a jedním rychlím chvatem ruky na její hrdlo ji uspí.
,,Výcvik Zlosinu." vysvětlí a pořád se směje. Na moment shlédne na hořící počítač na podlaze. Chytnul od něho už stolek a část koberce.
,,Zlosin tě chce živou, ale..." chytne mě pod krkem.
,,Tvoje krev už není co bývala. A to tě dělá postradatelnou." naposled se usměje a použije na mě stejný chvat jako na Tessu. Propadnu se do temnoty během vteřiny.

***

Chci se nadechnot, ale jakoby se z místnosti vypařil všechen vzduch. Podepřu se na rukách a pokusím se vstát. Nepovede se mi, a proto se aspoň po čtyřech doplazím k Tesse, která se začíná taky probírat.
,,Musíme se dostat ven!" zachraptím na ní, pomůžu jí se posadit. Obě se rozhlédneme. Dům hoří už skoro všude, horní patro celé až se divím, že na nás ještě nespadl strop.

Pokusím se opět vstát, povede se mi, ale mé nohy jsou slabé. A hlava se mi motá s nedostatku kyslíku. Pomalu dojdu ke dveřím a bez dalšího přemýšlení sáhnu na kovovou kliku, ale je rozžhavená.

Vykřiknu bolestí. Stáhnu ruku k sobě, zaklopítnu a spadnu do zadu na zem.
,,Scarlett!" zaslechnu.
,,Promiň, Tesso." otočím hlavu na ní. Pousměje se na mě.

Nebyla to však ona, kdo zakřičel moje jméno. Dveře se prudce otevřou, jak do nich někdo kopne.
Skloní se nade mnou. Nerozpoznám obličej.
,,Tessa." kývnu hlavou k ní. Ten někdo odejde k Tesse. Vezme ji do náruče a odnese ji ven.
Zavřu unaveně oči. Osoba je však hned zpátky, vyzdvihne mě taktéž do vzduchu a vynese ven.

Zhluboka se nadechnu a rozkašlu se.
,,Jste okey?" dřepne si před nás.
,,Gally?" vysloví Tessa. Zaostřím svůj pohled. A opravdu je to on.

Pomůže nám vstát. Nechá nás chvíli oddechnou a vzpamatovat se. Pak se rozejdeme pryč.
,,Máš něco s rukou?" uvědomí si, jak si ji silně tisknu k tělu.
,,Nic to není." zalžu. Zastaví mě, ruku mi vytrhne a prohlédne si ji.
,,Frase." ohodnotí. Stáhnu ruku zpátky k sobě a zbytek cesty pokračujeme v tichosti.
Nejradši bych se ho zeptala jestli jsou všichni v pořádku, jestli se někdo zranil, jestli byl někdo zabit.
Ale bojím se odpovědí na všechny zmíněné otázky.

Za půl hodiny se zastavíme před bezpečnostním domem. Gally vytáhne zbraň a vejde první. Nakonec otevře dveře dokořán.
,,Čisto." vejdeme dovnitř. Většina lidí je tady. Jediné koho nezahlédnu v davu je naše slavná trojka. Newt, Minho, Thomas.
,,Potřebujeme doktora! Je tu někdo.." zakřičí Gally přes všechny, ale ani nedořekne větu, když se dá do pohybu Tayler. Protlačí si cestu davem až k nám.
,,Pojďte." zavede nás do místnosti, která slouží jako ošetřovna. Tessa se položí na lehátko. Já se postavím vedle postele.
,,Přetrhali se ji stehy." sundá ji obvaz a odhrne triko s ramene. Já ji chytnu za ruku mezitím, co ji zašívá.

,,Nezeptáš se nás, co se stalo?" zeptám se nechápavě. Vzhlédne na mě, pak se ale dál soustředí.
,,Vím, co se stalo. Wrightová je Zlosin. Všechny nás zradila." ustřihne nit, když je hotov a opět Tesse zaváže rameno obvazem.
,,Takže nám věříte?" zvednu udiveně obočí. Přikývne.
,,Našli jsme v jejím počítači dvě fotky se vzkazem. Thomas a Newt v 10 před zdí." povzdechnu si.

,,Právě ji vyslýcháme, ale pochybuju, že něco řekne." přikývnu. Stále nezmínil, co se přesně stalo. A já stále nevím jestli chci vědět odpověď.
,,Ty jsi v pohodě?" zadívá se na mou ruku. Chvíli váhám, ale nakonec ji natáhnu před sebe.
,,Musíš si sundat tu mikinu, abych ti to mohl pořádně ošetřit." zavrtím hlavou.
,,To není možný, pod tou mikinou nic nemám." ironicky se usměju.
,,A v podprsence se tady promenádovat nebudu." zvedne koutek rtů.
,,Víš, že jsem gay, že?" zvednu obočí.
,,To na tom nic nemění." tvrdohlavě si stojím za svým.
,,Fajn, fajn. Půjdu ti sehnem nějaký triko." pak se podívá na Tessu.
,,Tobě taky." obě přikývneme. Tay vyjde z místnosti a přivře za sebou dveře. Tessa se posadí a shodí nohy na zem. Já se opřu o zeď naproti ní.
,,Myslíš, že to zvládli?" zeptá se. Pohodím rameny.
,,Bojím se." skloním hlavu.

Mezitím, co čekáme na Taye, tak mlčíme. Posloucháme hlasy z druhé místnosti. Nerozumím, co kdo říká. Vlastně se ani nesnažím. Myšlenkama jsem jinde.
U Newta. Nevím proč, ale bojím se hlavně o něj. Víc než o mého bratra. A to jsem ho ani před dvěma dny neznala. Údajně.
,,Na." hodí po mě Tay triko. Po Tessa taky. Tessa mi uvolní místo a čisté triko si podrží v ruce. Bude s tím potřebovat pomoct, pochopím.
Já si sundám mikinu a hned si navlíknu černé větší triko.
Obejdu postel a posadím se na kraj. Natáhnu ruku, rozevřu dlaň, aby si ji mohl Taylor pořádně prohlídnout.
,,Jak se ti to povedlo?" podívám se mu do očí.
,,Asi nebylo úplně chytý sahat na rozpálenou kovovou kliku, abych nás dostala z hořícího domu." vysvětlím, zavrtí hlavou.
,,Asi nebylo." vyčistí mi ruku detinfekcí a začne mi ji obvazovat.

Když je způlly hotov, Pánvička otevře dveře.
,,Jsou tady." koukne dovnitř.
Vymněním si s Tessou pohled. Odhodí triko na postel a vyjde do vedlejší místnosti.
Já tak udělám asi o minutu později, až mi Tay dokončí obvaz. Vstanu a otevřu dveře dokořán. Vedle je šrumec, všichni diskutují přes sebe.

Protlačím se davem. Zahlédnu Thomase jak objímá Tessu. Minho se od nich odpojí. Chvíli ho sleduji, zastaví se u Brendy, která ho taky obejme. Začnu znovu pátrat v davu. Newt stojí za Tomem. Taky se rozhlíží po místnosti.
Naše oči se nakonec setkají. Úlevně se usměje. Udělá krok vpřed, ale pak se zastaví. Já se však dám do pohybu. Rychlou chůzí prokličkuji mezi ostatními. Protáhnu se kolem Tessy s Tomem. A skočím Newtovi kolem krku. Překvapí ho to. Klopýtne do zadu, ale ustojí to. Obejme mě v pase.
,,Jsi v pohodě?" zeptám se. Odtáhnu se. Jen přikývne, jelikož je stále v šoku z toho, že jsem ho objala.
,,Ehm, promiň." uvědomím si své chování. Nestihne mi odpovědět, jelikož už mě svírá Thomas.
,,Promiň." řekne, když mě objímá.
,,Mrzí mě to." odvětím, jelikož se mám sama za co omlouvat. Odtáhne se a zavrtí hlavou.
,,Ne tohle je na nás, předtím jsme byli strašní frasáci a moc dobře si to uvědomujeme. Nemáš se za co omlouvat, zase jsi nás zachránila." obejme mě ještě jednou. Usměju se.
,,Kdyby jsme se odsud nedostali, nikdy by jsme na to s Tess nepřišli, takže je vaše chování prominuto." zasměju se.

Thomas mě nechá být a začne se věnovat znovu Tesse. Usměju se.
Ohlédnu se na Newta. Nikde však není, musel se vytratit ven.
Vyjdu před dům, ale nikde není. Proto se rozhodnu jít zkontrolovat střechu.
Vyjdu schody. Druhé patro. A vyjde ven. Rozhlédnu se. Slunce začíná zapadat.

A pak si všimnu tmavé siluety, která sedí na kraji. Dojdu k němu a posadím se.