Enlightenment✔️

32.

Otevřu oči. Ležím na zemi.
,,Pojď! Musíme jít!" zvedne mě Addy. Vyběhneme ven, naše matka se teprve zvedá ze země.
,,Tome? Tesso?" zeptá se Addy.
,,Jsme v pasti, potřebujeme pomoc!" ozve se Tom.
Na zemi popadmu zbraň a vydáme se za zvukem.

Najdeme je skoro okamžitě, nejsou tak daleko.
Addy opět použije svoje schopnosti a pošle vojáky k zemi.

,,Ava prošla za námi." uvede je do obrazu.
,,Spojili jste se s Minhem?" zeptá se Tom.
,,Zkoušela jsem to, neslyší nás." odpoví Addy.

S Tomem a Addy jdeme vepředu, když se z ničeho nic ozve výstřel.
Zasáhne Toma do nohy, upadne k zemi.
,,Tome!" zakřičí Tessa. Já namířím zbraň na střelce, je to moje matka. Bez sebemenšího přemýšlení ji střelím do ramene.

,,Tesso, jdi zadat souřadnice, já vezmu Toma,." nabídne Pánvička. Tessa přikývne a běží do místnosti zadat souřadnice.

Pánvička podepře Thomase, já ho podepřu z druhé strany. Addy nás chraní.

Když vejdeme do místnosti, Planitrans je otevřený. Pustím Thomase a Pánvička s ním projde první, poté následují děti a všichni ostatní, až tu zůstane jen Addy a já.
,,Scarlett, musíme jít!" popohání mě.
,,Gally, ještě tu někde je!" řeknu jí.

,,Gally? Gally, slyšíš mě?" řeknu do sluchátka.

Dlouhou dobu je ticho, než se konečně ozve.
,,Scarlett..." zachraptí.
,,Jsi v pořádku!?" zeptám se a podívám se na Addy.
,,Střelili mě." řekne z posledních sil.
,,TJ. Nedostal jsem se k němu. Nezachránil ho." řekne.
,,Musíme pro něj jít!" podívám se na Addy.
,,Nemůžeme tu nechat portál otevřenej." připomene mi. Začnu vrtět hlavou.
,,Gally..." začnu.
,,To je v pořádku. Snažila jsi se, vy všichni. Musíte j..." nedořekne zbytek věty.
,,Scarlett, je mi to líto, ale musíme jít! Je pozdě, nemůžeme pro něj ani pro TJ nic udělat." chytne mě ta rameno a přiblížíme se k planitransu.

,,Máš pravdu je pozdě!" ozve se za našemu zády. Otočím se, on však vystřelí. Uhnu, ale i tak mě to zasáhne do ramene.

Addy mě zachytí abych nespadla. Voják na nás však stále míří.
,,Promiň, Addy." otočím se a strčím do ní. Je blízko planitransu, takže v něm zmizí.

Voják znovu vystřelí, stihnu se však vyhnout, vytáhnu z kapsy nůž od Thomase a vrazím ho do přístrojové desky.
,,Ne!" zakřičí voják, lehký výbuch nás však odmrští na zeď a vše zčerná.
***

POHLED ADDISON

,,Promiň, Addy." řekne Scarlett, než se stihnu vzpamatovat, strčí do mě. Jsem moc blízko, takže projdu skrz a dopadnu na zelenou trávu.
,,Addy." zvedne mě Minho.
,,Kde je Scarlett?" zeptá se mě. Podívám se směrem k portálu.
,,Strčila mě. Mířil na nás.. a.." nedořeknu a rozeběhnu se směrem k planitransu, snažím se do něj skočit, ale akorát mě odrazí pár metru do vzduchu.

,,Au." zvednu se ze země. Minho se podívá ze mě na platitrans.
,,Co se to stalo?" zeptá se.
,,Planitrans na druhé straně je zničenej." prohrábnu si vlasy.
,,Scarlett ho musela zničit!" naštvu se.
,,Proč to udělala!? Mohli jsme projít obě a zničit ho tady!" začnu křičet. Minho však stojí jak tělo bez duše.
,,Scarlett.. neprošla." řekne nakonec. Sesune se nakolena. Udělám to samé.

Z oka mi ukápne první slza.
,,Newt mě zabije." dojde mi, že je stále uspanej, kvůli mě.
,,Zabije nás všechny." zvedne se konečně Minho. Dojde k přístrojové desce, otevře boční dvířka a nožem přeřeže všechny dráty. Planitrans lehce zajiskří, nic jinéjo se však nestane. Nakonec se otočí a vydá se dolů na pobřeží.

Za pár minut ho následuji. Je tu několik stanů. Zásoby. Jídlo.
Najdu stan, který slouží jako ošetřovna. Zhluboka se nadechnu než vejdu dovnitř.

Newt leží na lehátku, Tessa se snaží z Thomasovi nohy dostat kulku. Je však potichu, takže ho nejspíš taky uspala.
Minho sedí na lehátku vedle Newta.
,,Až se vzbudí..." začne Minho.
,,Nikdy už nebude jako předtím." doplní po chvíli ticha.

Po 20minutách, Tessa skončí. Posadí se vedle na kraj Thomasovi postele a poprvé se na nás podívá.
,,Scarlett je venku?" zeptá se. Když však na ní zvedneme oba pohled, její výraz zesmutní. Podívá se na východ ze stanu.
,,Ne." začne vrtit hlavou.
,,Než jsem stihla projít, zasáhli jí do ramene. Slyšela jsem další výstřel než jsem prošla skrz. S největší pravděpodobností je mrtvá. I kdyby ne, Zlosin ji zabije za to, co udělala." vysvětlím situaci Tesse.

Shlédne dolů na Newta a pak na Thomase. Začne brečet.
Zavře oči a prohrábne si vlasy.
,,Měli by jsme jim říct, že umřela rychle. Poslední, co potřebují je, aby..." nedokončí větu, protože začne nanovo brečet.
,,Souhlasím." promluví Minho. Jen přikývnu.
***

,,Co se stalo?" ozve se Newt. Pomalu otevře oči a rozhlédne se.
,,Kde to jsem? Jak jsem se sem dostal?" posadí se.
,,V bezpečí." řekne Minho.
,,Už je po všem." doplní.
,,Co se stalo Tomovi?" všimne si ho na vedlejší posteli.
,,Zachránil jsem všem zadek." ozve se zničeho nic Thomas. Tessa se na něj podívá, už přestala brečet.

Thomas otevře oči a rozhlédne se stejně jako Newt.
,,Jak jsem se sem dostal?" zeptá se stále zmatený Newt.
,,Uspala jsem tě a poslala skrz." uznám.
,,Cože!?" řekne naštvaně.
,,Klid, Newte, Letty to stihla. Ava ji pronásledovala, změnili souřadnice a prošli za náma. Addy použila svoje čáry, tím nás zachránila. Ovšem moje matka mě střelila do nohy, potom..." neví co říct.
,,Potom Scarlett střelila jí, myslím že ji ale nezabila. Všichni jste prošli kromě mě a Scarlett. Snažili jsme se zjistit jak je na tom Gally..." odmlčím se.
,,Postřelili ho, nestihl to." podívám se z Newta na Thomase.
,,Se Scarlett jsme se začli dohadovat, co s TJ. Nakonec jsme se rozhodli projít..." Tom mi skočí do řeči.
,,Gally ani TJ to nezvládli?" prohrábne si vlasy.
,,Bylo to jenom dítě." povzdechne si.
,,Chytali jsme se projít, když se tam objevil další voják. Vystřelil a zasáhnul Scarlett..." zavřu oči, nedokážu pokračovat.
,,Než ji Addy stihla pomoct, Lett ji strčila do planitransu, voják vystřili po druhé. Když se Addy snažila vrátit pdhodilo ji to do vzduchu. Lett musela zničit planitrans na druhé straně... s jejími zraněním nemohla přežít dýl jak pár minut." dořekne místo mě Minho.

Setřu si slzy a podívám se na Newta s Thomasem. Oba mlčí. S jejich obličeje se vytratila veškará barva a radost.
,,Scarlett je mrtvá?" zeptá se Newt nahlas.
,,Ano." potvrdím. Newtovi z oka ukápne slza, stejně tak Thomasovi.

Zadívám se na zem a nechám slzy volně plynout z mých očí.