Enlightenment✔️

20.

Těsně před 12 je tu seskupené snad celé město. Jsme značně v přesile, vojáci by zemřeli nebo byli zajati.
Avšak mě by popadli a vzali mě na druhou stranu zdi, dřív než by se Odboj dostal až ke mě.
Moje matka zaujme místo vedle mě, když se davem procpou dva lidi. Jeden z nich je Thomas, druhá je Mary.
Moja matka mě vezme za paži a popostrčí mě ku předu.

,,Thomasi." pozdraví ho. On ji však zcela ignoruje. Podívá se na mě.
,,Neudělali ti nic?" zavrtím hlavou. Pustí Mary a nechá ji jít.
,,Scarlett?" podívá se na matčinu ruku, která mě stále drží.
,,Možná bych si vás mohla vzít obě." podívá se na mě.
,,Vážně si myslíš, že jsem tady sám?" udělá Tom krok v před.
,,Tohle není vaše strana zdi, jsme v přesile. Jeden špatnej pohyb a je po vás." ona se jen usměje.
,,Proč to tedy neukončíte? Teď a tady? Co vám brání nás zabít?" podívám se na svoji matku, myslí si, že Thomas žerzuje.
,,Nejsme montra jako vy, to nám brání." chytne mě za ruku a čeká až mě Ava pustí.
,,Ušetřili by jste si budoucí trable, kdyby jste nás teď odstranili." upozorní ho a pustí mou ruku.
,,Možná." oba se otočíme a dáme se do kroku. Uděláme sotva třetí krok, když zaslechneme výstřel. Otočíme se, kulka dopadla těsně před Avu. Vzhlédne k nám a zavrtí hlavou.
,,Běž!" rozkáže mi Thomas. Chytne mě za ruku a rozeběhneme se.

Vojáci začnou ustupovat k autům a u toho střílet do davu. Lidi začnou panikařit, křiček, bránit se.
Začneme se mezi nimi vymotávat. Běžíme celou cestu až do bezpečnému domu.

Thomas otevře dveře, vejdu dovnitř první. Nikdo tu není, všichni jsou venku.
Oba vyjdme na střechu a rozhlédneme se jestli neuvidíme nějakou známou tvář.

Thomas vytáhne svou zbraň, já sáhnu po svojí, ale pak mi dojde, že mi ji jeden z vojáku sebral.
,,Frase!" zanadávám.
,,Zkus se napojit na Sonyu! Nebo Tayie! Já zkusím Tessu." otočí se na mě na moment.

Zkusím oba, ale Zlosin nás stále blokuje.
,,Nic." povzdechnu si. Tom pouze přikývne, že u něj to samé.
***
Někdo vejde do domu, nevíme však kdo. Thomas natáhne zbraň směrem ke dveřím na střechu a oba čekáme. Posatavím se lehce za něj. Pro jistotu.

Dveře se otevřou. Vejde Sonya s Tessou. Všichni si oddechnou a skloní zbraně.
Tesse se rozejde a jde obejmou Thomase. Sonya přejde k okraji střechy a taky se rozhlédne kolem stejně jako Thomas, když jsme přišli.

,,Našli jste je?" vejde na střechu Minho, za ním vyjde Newt.
Udělám nepatrný krok, ale pak se zaseknu. Newt se mnou naváže oční kontakt, ale ani se nepohne. A není divu, podle toho jak jsem se k němu chovala.

,,Lett!" odvrátím od Newta pohled, abych ho zaměřila na Minhu, kterej ke mně dojde a obejme mě.
,,Říkala jsem, že půjdu s tebou." zasměju se. On taky.
,,Jo." odtáhne se a dojde k Thomasovi.

,,Co se vůbec stalo? Kdo vystřelil?" zeptám se, jelikož veřím, že někdo z nich musí něco vědět.
,,Nejsme si jistí, ale podle toho odkud přišla kulka, tak to byl Gally." odpoví Sonya.
,,Taylor." dojde mi proč vystřelil.
,,Chtěl se pomstít za její smrt.." vysvětlím, co jsem tím myslela.
,,Neměli jsme ho nechat, měli jsme ho nechat s Chuckem." obviní sám sebe Minho. Nikdo nic neřekne.

,,Co budeme dělat? Ani jsme nestihli Weightovou pořádně vyslechnout." zanadává Minho na jiné téma. Tessa zvedne hlavu a otočí se na mě.
,,Ať je to cokoliv Tess, mě z toho vynechej." zvednu ruce, že se vzdávám. Akorát zavrtí hlavou a dá se do vysvětlování jejího nápadu.
,,Máme její počítač, který používala, někdo by se do něj mohl hacknout a zjistit pár informací, které neví ani Noah." hned jak to dopoví, všichni otočí své hlavy na mou osobu.
,,Mám vám snad připomínat, že naposled, když jsem se hackla do Zlosinu, tak jsme s Tessou málem uhořely zaživa?" začnu vrtět hlavou.
,,Měli bychom zjistit, co je to ten projekt Enlightenment." nadhodí Newt, otočím se na něj.
,,Kde jsi to slyšel?" zeptá se Tessa, jelikož jí to není vůbec povědomé. Newt však neodpoví, nechá to na mě.

,,Pracoval na něm náš otec.." podívám se na Toma.
,,Byl to tajný projekt, mimo Zlosin. Když umíral, řekl mi, že je to plán B, kdyby šlo všechno do kytek. Myslím, že o tom věděla i Ava." řeknu jim vše, co vím.
,,To je všechno? Nic víc?" nechápe Sonya. Newt se dá konečně do kroku, vytáhne z kapsy prsten a vloží mi ho do dlaně.
,,Dal mi ještě prsten, řekl že to pochopím až budu potřebovat plán B." prohlénu si prsten, ale nepřijde mi na něm nic speciálního. A tak si ho opět navleču na ukazováček a ruku nechám spadnout na své původní místo.

,,Měli bychom si promluvit s Noahem." změní téma Minho.
,,Až se setmí, Zlosin by nás mohl stále sledovat, už jim muselo dojít, že i Noah je pryč. Tessa ho půjde vyslechnout a ty se dáš do hackování. Tentokrát to zkus opatrně, nejlépe bez ohně." rozdá nám Minho úkoly.
,,Pokusím se, ale nic neslibuju!" obejdu Newta a vejdu dovnitř budovy. Seběhnu schody. V kuchyni popadnu kousek tyčinky, kterou tu najdu a vydám se k počítači, který je umístěný na ošetřovně.

Posadím se na židli a dám se do práce. Postupuji mnohem opatrněji, než minule. Snažím se být, co nejvíc nenápadná.
Tentokrát je to jednoduší, jelikož tenhle počítač byl přímou linkou napojen na Zlosin.
**
Po 4 hodinách se dostanu konečně k počítači mojí matky. Spustím alrgoritmus na prolomení hesla, který nechám běžet. Vstanu od počítače a protáhnu své tělo.

Vyjdu do hlavní místnosti, ostatní sedí v obývaku a přemýšlí, co by mohl být projekt Enlightenment. Posadím se do volného křesla a zaposlouchám se.
,,Dostala jsi se dovnitř?" zeptá se Tom.
,,Dostala jsem do počítače Avy, ale má ho zabezpečenej heslem, spustila jsem algoritmus na jeho prolomení, teď musíme čekat a doufat, že nikdo nepřijde na to, že se něco děje." řeknu unaveně.

Sundám si prsten a hodím ho Tomovi.
,,Táta říkal, že na to můžeme přijít jen my dva. Třeba budeš mít větší štěstí." zavřu oči a na pár hodin usnu skrčená v křesle.
**
Zvednu se z křesla a vrátím se k počítači, když začne hulákat přes celý dům, že našel heslo.

Začnu kopírovat složku po složce, snažím se pracovat, co nejrychleji, ale nedostanu se ani do čtvrtiny, když se začne Zlosin bránit.

,,Frase!" rychle si sundám řetízek s fleškou a připojím ho do počítače. Zkopíruju všechny složky, které jsem stihla zkopírovat od Zlosinu. Stihnu to jen tak tak. Vytáhnu flešku, když počítač dostane zkrat přehřátím a opět začne hořet.

Připnu si řetízel s fleškou zpátky na krk a doběhnu do kuchyně pro vodu.
,,Lett, co jsem ti říkal?" zvedne se Minho z gauče. Popadne starý hasící přístroj a vběhne k počítači, který uhasí do pár minut.

Vrátí se zpátky za námi a podívá se na mě.
,,Máš něco?" zadoufá. Jen přikývnu.
,,Není toho moc, ale stáhla jsem pár souborů, než si mě všimli. Rychle jsem to stáhla na flešku od Tessy." vytáhnu si ji zpoza trika a mikiny, aby ji všichni viděli.
,,Měli bychom s tím jít jinam, Zlosin zareaguje. A o tomhle domě ví, musíme odejít." ostatní jen přikývnou.

Zbalíme svých pár věcí a vydáme se k poslednímu bezpečnému domu, který Odboj vlastní.
Když vejdeme, rozeběhne se proti nám Chuch. Obejme mě. Pousměju se a poplácám ho po zádech.

Rozhlédnu se kolem. Tenhle dům je zatím z těch třech největší, možná proto že je i z části v podzemí.
,,Není tu nějaký počítač?" zeptám se Sonyi, která stojí nejblíž, a taky proto že je u Odboje dýl jak my ostatní.
,,Tady ne, ale znám jedno místo." mávne na mě ať ji nasleduji.

Vyjdeme se ven z domu směrem k poušti.
Nevejdeme však do ní, jdeme podél. Až dojdeme ke skále. Sonya ji začne obcházet a já ji nasleduji.
Když se zastaví, nejdřív nechápu o co jde, pak ale zmáčkne tlačítko, která má v kapsy a otevře se nákladní prostor letadla, který má podle všeho neviditelné maskování.

,,Hustý, co?" vydá se dovnitř. Přikývnu, i když se na mě už nedívá a vydám se za ní.
Zastavím se uprostřed letadla, Sonya pokračuje dál do kokpytu, odkud vytáhne tablet.
Podá mi ho, obě se posadíme na zem. Vytáhnu flešku, kterou zapojím a dáme se do prohlížení.