Měsíc na táboře

27.kapitola

" Chrisi!, Lucy!, Tommy!, Miky!, prosím stůjte, prosím!" křičím přes slzy, které mi proudem tečou z očí.
" Prosím, no tak." křičím a vidím, jak se za mnou všichni otáčí, ale je mi to jedno. Pomalu se mi ztrácí, běží děsně rychle, ale přece je po chvíli objevím. Všichni sedí před vstupem do obchodu a zřejmě utěšují Chrise. Pomalu se k nim vydám. Vůbec nevím, co jim řeknu, ale takhle to přece nechat nemůžu. " Prosím!" řeknu už skoro u nich. Otočí se na mě a chtějí zase odejít, jenže je zastavím...
" Prosím, pět minut, prosím!" naléhám na ně. " Jak jsi jenom mohla? " ozve se najednou Chris celý ubrečený. " Chrisi, já já, prostě se to stalo..." vykoktám ze sebe. " Jak dlouho to trvá?" zeptá se. " Skoro od začátku tábora, já, promiň mi to, je to složitý. " stejně nemá cenu lhát.
" Jak složitý? Já myslím, že je to úplně jednoduchý, prostě se za mými zády taháš s jiným klukem a nemáš ani odvahu mi to říct. " tohle mě zabolelo, je to vlastně pravda, ale i tak.  Ostatní se jen dívají do země, ale poslouchají. " Chtěla jsem ti to říct, vám všem, ale potom, co jsem se dozvěděla o Tommym, nemohla jsem, prostě nemohla. " kouknu na Tommyho. " Netahej sem Tommyho, měla jsi mi to říct, ale ne, ty si se mnou radši hraješ jako s nějakou loutkou. To jsem si o tobě opravdu nemyslel Mio!" nevím, co na to říct.
" Co bude teď? Koho si vybereš. Časem bych ti asi odpustil, protože já tě opravdu miluju Mio!" všichni netrpělivě čekají na mojí odpověď.
Teď nebo nikdy... " Chrisi, mám tě ráda opravdu, ale ho miluju, navíc je tu jedna věc, která mi ani nedává na vybranou." zatají se mi dech, všichni na mě koukají a čekají... " Já, já jsem těhotná!" řeknu a schovám hlavu do dlaní. Všem spadne čelist až k nohám. " Co, co co jsi říkala? To nemyslíš vážně, že ne? " zeptá se rozklepaně Chris. " Co ti na to mám říct, prostě se to stalo, fakt jsem to neplánovala, odehrálo se to strašně rychle. Je to jeho dítě Chrisi." řeknu mu. Nikdo neví, co říct... " Jak si to ale představuješ Mio? Co škola, jak to zvládneš, jak ho zabezpečíš? Je toho strašně moc." řekne Lucy.
" Já vím, nějakou dobu do školy chodit můžu, potom budu muset přerušit vzdělání. Je toho moc, ano, ale copak ho můžu zabít? Je to moje dítě sakra!" vyřiknu.
" Zklamala jsi nás Mio, nech nás být prosím, bude to tak lepší. Ale hlavně buď v pořádku, to mi stačí... " řekne Chris s očima zalitýma slzami a odejde společně s Mikym a Tommym.
" Prosím, to ne, nechtěla jsem, aby jste se to dozvěděli takhle, neodcházejte, prosím!" volám za nimi, ale ani se neotočí. " Lucy... "
kouknu na ni. " Ne Mio, teď ne, jsi moje kamarádka, i přesto, ale dej mi čas, není to lehký. Nevolej mi, počkej až se ozvu sama. " řekne a už běží za klukama. Sesunu se k zemi. Tohle přece není možný, právě jsem přišla o mé nejlepší kamarády. Schovám hlavu do dlaní a brečím, jako už po několikáté tento den.
"MIO, konečně, celou dobu tě hledám. Pojď, pomůžu ti!" Luky mě zvedne a jdeme pomalu k našemu domu. Na nic se mi naštěstí neptá, i když je asi očividný, že to nedopadlo dobře. Podpírá mě, abych nespadla, sotva cítím nohy. Stále mi tečou slzy. Hladí mě po vlasech, ale nepomáhá to. "Chci umřít!" to jsou teďka moje myšlenky...

****

Nikdo není doma, Sofi je zřejmě ještě u Bobyho a matka bůhví kde. Lukas mě vezme až do mého pokoje, kde mě opatrně položí na postel a sedne si ke mně. " Je mi to strašně líto. Nechtěl jsem, aby to dopadlo takhle, za všechno stejně můžu já. "
řekne smutně Lukas.
" Luky, tohle vůbec neříkej. Taky mě to mrzí, ale ty za to nemůžeš, rozumíš?" pousměji se na něho.
Nic neřekne, jen mě políbí. Zavřu oči a jen si užívám ten polibek. " Luky, asi se půjdu osprchovat, potřebuju se trošku odreagovat. " řeknu mu.
" Hele, asi na to není úplně ta nejlepší nálada, ale můžu jít s tebou? " zeptá se laškovně. Vlastně to není úplně tak špatný nápad, takže souhlasím. On se na mě tazávě podívá, protože to asi nečekal, ale radši hned jde, než si to rozmyslím. Plácne mě po zadku, chytne za ruku a už mě táhne do koupelny.

" Ještě pro něco dojdu, nikam mi neuteč." řekne najednou. Mezitím se už vysleču a vlezu do sprchy. On vzápětí příjde a v ruce drží kondom.
Zamkne dveře, kdyby náhodou,
vysleče se tak rychle, jako snad nikdy předtím a vleze za mnou. Jeho kamarád spolupracuje, tak jak má, takže nemusíme ani žádnou  "předehru", pustím jen vodu a on si nasadí kondom. Chytne mě za stehna, vyhoupne si mě do náruče a opře o stěnu sprchového koutu. Chvíli mě líbá všude po těle a pak do mě vnikne.
Je to stejně skvělý pocit jako vždycky, naprosto perfektní. Sténám a nehty se mu zarývám do zad.

****

Najednou vypne vodu a dá mě na zem. " Už přes tu vodu skoro nevidím, a já tě chci vidět. " zasměje se a mokří a nazí rychle přeběhneme do mého pokoje. Lehnu si na postel, on lehce dolehne na mě a opět do mě vnikne.

****

Po chvíli přestane, sleze níž k mému rozkroku... " Můžu?" koukne na mě. Ještě nikdy jsem to nezažila, nevím, jaký je to pocit, ale nakonec kývnu.
On se lišácky usměje a zaboří se mi do klína. Až takhle dobrý jsem to vážně nečekala. Prohýbám se v zádech a sténám, nad tím, jak úžasný je to pocit. Zvedne hlavu a řekne... " Vy se červenáte madam!"
" Ale, to se vám jen zdá!" odpovím a přitáhnu si ho do polibku. Najednou ucítím jeho prst tam dole. Nejprve jeden a potom dva.  "Vzdychnu a zasměju se do polibku."
Samozřejmě si toho všimne a akorát přidá. Zarývám prsty do polštářů a záda mám prohlá snad až ke stropu.
Užívám si to stejně jako on, opravdu.
Po nějaké době přestane a naposledy do mě vnikne. Netrvá to už ale moc dlouho a vyvrcholí.
" Tak tohle bylo úžasný!" prohlásím.
" To teda, teď se ale můžeme jít rovnou znovu vysprchovat." zasmějeme se. " Fajn, ale už jdu radši sama." řeknu a on se na mě ublíženě podívá. " Zase třeba příště." nakloním se k němu a naznačím pusu." Než se vzpamatuje, už mizím ze dveří pokoje.

****

Po asi půl hodině vylezu z koupelny a jdu za Lukasem do pokoje. Otevřu dveře a zjistím, že spí. Dojdu k posteli a lehnu si vedle něj. Chvíli se na něho jen tak dívám a přemýšlím.
Na chvíli jsem na to všechno, co se stalo úplně zapomněla, ale teď se mi to zase vrací. Už se mnou nikdy nepromluví, tohle mi neodpustí, možná Lucy, ale to bude trvat dlouho. Taky přemýšlím nad Tommym, strašně mě trhá srdce, že jsme pohádaní zrovna teď. Chci s ním strávit ty poslední chvilky, prý je to hodně vážný. Ukápne mi slza. Už na to ale nechci myslet, bude, co bude. Otočím se tedy na Lukase, políbím ho a zašeptám... " Luky, koupelna už je volná. " on se do polibku usměje a potom otevře oči. " To ale trvalo!" ušklíbne se na mě, rázem je na nohou a odchází do koupelny.
Já si vezmu mobil a projíždím všechno možný. Hlavně fotky nás všech, kdy jsme si to strašně užívali. Mám fotky z doby, kdy jsme se potkali. Jsme strašně malinkatí a roztomilý. Kéž by se to dalo vrátit zpátky. Aspoň na týden být zase ta malá pětiletá holčička, kterou zajímají jen panenky a nemá žádný starosti.
Z přemýšlení mě ovšem vytrhne matčin křik... " Mio, pojď sem, no tak dělej!" neochotně se zvednu a vydám se po schodech dolů. " Kdo to je jako?" zeptá se. " Ještě slušněji by to nešlo? Ale je to můj kluk." vytřeští na mě oči... " Jak jako kluk, neměla jsi jich už nějak hodně, chováš se jako děvka. Co třeba ten Christian? " vykulím na ni oči pro změnu já... " Si děláš srandu? Moje vlastní matka mi říká, že jsem děvka? Pokud by tě to náhodou zajímalo, měla jsem jen jednoho a jmenoval se Chris ne Christian!" zařvu na ni a ona mi vrazí facku.
Chytnu se za tvář a vyběhnu do mého pokoje. " Je pořád stejná, vůbec se nezměnila!" zakřičím uvnitř sebe a třísknu za sebou dveřmi.
" Mio, neuraž mi nos prosimtě. "
řekne Luky, který chtěl právě vejít do pokoje. " Jej, promiň, neviděla jsem tě." zaraženě se na mě podívá.
" Stalo se něco princezno? " zeptá se starostlivě. " Ale matka, dala mi facku a řekla mi, že jsem děvka."
" Cože udělala? Půjdu si to s ní vyřídit, na moji princeznu mi nikdo sahat nebude. " řekne a už se chystá odejít, ale já ho zadržím. " Ne prosím, nech to být. Netrap se tím. " řeknu a usměju se. "Dobře, ale pokud by se to mělo opakovat, tak to tak nenechám, jasný? " jen kývnu a obejmu ho.

" Víš co, pustíme si nějaký film a uděláme popcorn, alespoň se trošku odreaguju." navrhnu najednou. Lukas souhlasí, tak si uděláme slaný popcorn, pustíme si The kissing booth a vlezeme si do postele. Po nějaké době v objetí usneme...