Kamarád z dětství

3 part [departure]

Docela se nudim tak jsem se rozhodla dneska napsat ještě jeden příběh. Jsem ráda, že si to aspoň někdo čte.

************************************

* z pohledu Nialla*

Už tu sedim asi dvě hodiny a Ruth se pořád neprobudila od doby co si ji vzali na sál. Zjistili, že měla vnitřní krvácení do břicha, ale už je mimo ohrožení smrti. Tak si říkám, že tohle Thomas vážně přehnal ne, že by se mi líbilo jak ji šikanoval dřív to ne. Konečně se začala hýbat náznak toho, že žije. V tu chvili do pokoje přišla její rodina." Ahoj Nialle. Co se ji stalo? Jak je na tom?,, začala na mě valit otazky jeji mamka. " No víte paní Smith co se jistalo by vám měla říct ona sama. A už je mimo ohrožení života měla vnitřní krvácení do břicha,, řekl jsem a její otec se na mě podíval jako by věděl co se stalo. " No víte já už budu muset jít domů. Zítra jdu totiž do školy a musím se učit,, " Dobře Nialle děkujeme ti, že jsi se o ni postaral. Mohl by jsi ji prosím omluvit zítra teda asi na celý týden ve škole?,, zeptal se mě její otec. "Ale jistě pro sousedy udělám co koliv a rád. Když se jedná o vás,, odpověděl jsem a odešel z pokoje.

Když jsem přišel druhý den do školy rovnou jsem si to zamířil do ředitelny. "Dále,, ozvalo se když jsem zaťukal. " Dobrý den pani ředitelko. Jenom jsem přišel omluvit Ruth Smith, že celý týden nepřijde do školy,, " A proč pak nepřijde slecnar Smith do školy?,,jen to dořekla zamyslel jsem se jestli ji mám říct pravdu, že je v nemocnici nebo si neco vymyslet. " N-no ona je n-nemocná,, vykoktal jsem ze sebe. " Dobře Niall. Děkuji, že jsi mi to přišel říct a už můžeš jit do třídy,, řekla ředitelka tak jsem odešel.

* z pohledu Ruth*

Celý týden mě Niall chodí navštěvovat. Nosí mi učení, abych se tady nenudila za ro jsem mu strašně rada. Taky říkal, že se Thomas od ty doby strašně změnil už nešikanije, že se prý pořád omlouva Niallovi za to co mi udělal. " Ahoj Ruth mužů dál?,, otevřou se dveře a v nich stojí můj nejlepší kamarád. Niall. "Jasně, že se ptáš. Co nového ve škole??,, otocím se od okna u kterého jsem stála." Na to se radši posaď,, posadim se na postel " No tak co se stalo??,, " To mu neuverříš....,, začne " ... Thomas odešel od toho jejich gangu, že už s nimi nebude a prý se začal i učit a vždycky když mě potka tak se mi omluvi, že ti to mám vzkázat,, já na něj koukám jako by předemnou byl mimozemšťan. " To jako vážně, že se Thomas změnil. Jo Nialle zítra mě pustí domů, že se léčim rychle. Takže stihnu i tvůj let do Londýna. Budeš mi tu chybět Nialle,, cítim jak mi po tváři stekla jedna slza. Já k Niallovi cítím něco víc než jenom kamarádství, jenomže to nemůžu dat najevo nechci tím zkazit naše kamarádství." Ty mi budeš taky chybět Ruth. Však si budeme psat a volat přes skyp. Okay?,, zeptal se mě. "Okay,,

* z pohledu Nialla*

Potom jsme si ještě chvíli povídali. "Ruth já už budu muset jít. Musím si ještě zabalit věci a má se stavit brácha tak se sním chci ještě rozloučit,, řekl jsem i když jsem se loučit nechtěl, protože jim rád víc než jenom kamarádku. Asi jsem se do ni zamiloval, ale říkat jí to nemůžu nechci zkazit naše kamarádství a navíc když pozítří odjíždím a nevim kdy se vrátim." To je v pohodě uvidíme se pozítří. Teda jetli tě můžu vyprovodit na letiště,, řekla a podivala se mi do očí. V tu chvili jsem měl nutkání jí políbit. " Jasně, že mi to vadit nebude rád tě tam uvidim. Vždyť si má nejlepší kamarádka, ale už opravdu musim tak ahoj v sobotu,, řekl ksem a zmizel jsem pryč ze dveří.

Sobota

Už mám zabaleno. Vůbec se mi tady nechce nechat Ruth samotnou. Bojim se oni nevim co jí ve škole můžou udělat. Je pravda, že se Thomas změnil, ale co když odjedu začne ji zase šikanovat. Budu v to doufat, že když se jí něco bude dít tak mi napíše. Už jedeme na letiště.

* z pohledu Ruth*

Už jedeme na letiště. Moji rodiče jsou zase v práci jako skoro pořád takže jedu s Niallem a jeho rodiči. Už stojíme na letišti a loučíme se s Niallem. Já a jeho mamka tady brečíme, že nám bude chybět. " Tak se mej hezky a poraz je tam my ti tady všichni věříme. Mám tě ráda synáčku,,řekla jeho mamka. Když se Niall loučil semnou musela jsem se držet, abych ho nepolíbila." Tak ahojky Nialle a vyhraj to ty na to máš,, řekla a začala nanovo brečet. " Nebreč Ruth. Budeme si psát a kamarádi budeme pořád neboj. Mám tě rád Ruth.,, jen to dořekl začala jsem se červenat. 'Nesmi ho polibit Ruth' mluvilo na mě svědomí. Jenže místo toho, aby jsem ho políbila ja tak on políbil mě. Cože on mě políbil???"Tak ahoj rodinko. Budu vám volat a psát,, jen to dořekl zmizel v letadle. To dělat neměl teď na něho nezapomenu. Pak jsme koukali než odletí letadlo a vyrazili jsme domů.

************************************

Tak jo je tady další díl. Je sice trochu delší. Omlouvám se za chyby. A kdyby jste chtěli neco vědět napište do komentářů.

-Miška