Havraspár a Nebelvír II. ✔

• svatba •

/1.8. 2007/

,,Už jsi vzhůru?" Zaslechnu vzdálený hlas. Otevřu oči a hned je zase zavřu. Někdo tam nahoře mě asi nemá rád, když mi přímo po probuzení svítí do očí sluneční paprsky.

,,Fuj, světlo." Zamumlám a posadím se. Ou, špatný nápad. Při té bolesti na boku mi došlo co se stalo.

,,Žiješ?" Zeptá se George, naklánějící se nademnou.

,,Ne hele. Bohové, co se ti stalo?!" Vytřeštím oči na obvaz, omotaný kolem jeho hlavy.

,,Pozdrav od Snapea." Ušklíbne se.

,,Kde jsou ostatní?" Rozhlédnu se po pokoji. Podle plakátů Holyheadských harpyjí, patří Ginny.

,,Olivera jsem poslal asi před hodinou spát. Od doby co jsi přišla tu seděl. Ostatní jsou pryč nebo dole. Já měl za úkol ti přinést jídlo když budeš vzhůru. Takže tady máš." Tác s jídlem postaví na malý stoleček vedle postele.

,,Díky, a kolik je?"

,,Okolo čtvrté odpoledne." Zašklebí se. Málem vyletím z kůže. Teď už opatrně si sednu. ,,Pak zkus přijít dolů. Mamka s Fleur tě zasypou plány na svatbu. Už jen osm dní." S smíchem odejde pryč.

Hned se pustím do jídla.

/9.8. 2007/

Dnes má mít Bill a Fleur svatbu. Před třemi dny přijeli Fleuřiny rodiče a její sestra Gabrielle.

Ale teď mám problém. Hermiona a Ginny mě už od rána nahání s tím, že mě chtějí upravit. Díky Merlinovi se mi povedlo jim vždy utéct.

,,Kláry!" Podle hlasu poznám Ginny. To jsou Nebelvírští až tak otravní. Vyběhnu několik schodů a vběhnu do prvních dveří které najdu. Zjistím že je to pokoj Fred, George a Olivera. Ti tři teď sedí na posteli a hrají Řachavého Petra.

,,Musím se schovat." Vyhrknu. Dvojčata se pobaveně ušklíbnou.  

,,My Harryho plášť nemáme." Pokrčí rameny Fred. Najednou se rozletí dveře, ve kterých stojí ty dvě fúrie.

,,Jdeme." Hermiona mě popadne za ruku a táhne pryč. Skoro zakňučím a vyšlu prosebný pohled ke klukům. Ti se andílkovsky usmějí a nechají mě v tom. Zrádci.

Holky mě dotáhnou až do Ginnina pokoje, kde mým směrem hodí mé pomněnkové šaty s tím, že si je mám fofrem obléct. Přeci máme jen tři hodiny do začátku. Obleču si je, a ony se hned pustí do účesu. Nechápu jak to Hermiona zvládá bez hůlky.

...

Po dvou nejdelších hodinách mého života, jsme hotové. Hurá.

,,Holky, pojďte dolů, už přicházejí." Ve dveřích se objeví Molly, a zase hned zmizí. Vydám se tedy dolů, kde máme ukazovat hostům kam si sednout. Vezmu si jede z papírů se jmény a místy kam se mají posadit.

,,Už jsi zdravá?" Leknutím nadskočím.

,,Dobré odpoledne." Falešně se usměju na tu babiznu Muriel.

,,No tak povídej kam si mám sednout."

,,Druhá řada, třetí židle od prava." Nakouknu do papíru. Ona utrousí něco na způsob: jak jako druhá řada?! A díky Merlinovi odejde.

,,Čau Kláry." Jestli se dnes ještě jednou leknu, dostanu infarkt.

,,A-ahoj?" Nedůvěřivě si prohlédnu kluka v mém věku se zrzavými vlasy.

,,Měla by jsi viděť jak se tváříš." Zasměje se. Ten hlas je mi hodně povědomý. ,,Jsem Harry." Řekne tlumeným hlasem.

Ajó. Blik. Harry dostal mnoholičný lektvar, kdyby náhodou se tu objevil Smrtijed. Teď se vydává se příbuzného Weasleyových.

,,Ha ha. Vtipný." Utrousím. Harry s potměšilým úsměvem odejde. A já čekám na dalšího. Po chvíli mi někdo zaklepe na rameno. Bohové. Otočím se a hned dotyčnou osobu obejmu. Když se odtáhnu, zadívám se do Viktorovi do tváře.

,,Na ahoj chytači." Usměju se na něj. Vypadá starší. Taky jsou to skoro tři roky co jsme se viděli.

,,Áhoj." Úsměv mi oplatí. ,,Tak kám si mám sédnout?"

,,Zavedu tě tam." S tou babou Muriel jsem nechtěla strávit ani o sekundu víc než je nutné.

,,Prý chódíš s Olivérem." Podívá se na mě, zatímco kráčíme k velkém bílému stanu, kde se bude vše odehrávat.

,,Nooo, jo. Kdo ti to řekl?"

,,Hermí-oúna." Divím se, že mu pořád dělá problém vyslovit její jméno.

,,Asi si s ní budu muset promluvit." Utrousím spíš pro sebe. ,,Tak, tady je tvé místo Viktore. A očejávej Oliverův nálet a výslech." Oba se zasmějeme a já se opět vzdálím.

...

Fleur už je oficiálně Weasleyová. Teď tu hraje hudba. Židle nahradily stoly.

,,Smím prosit?" Otočím se na Olivera, který má ke mně nataženou ruku.

,,Ale jistě." Usměju se, a ruku přijmu. Dojdeme na taneční parket, k ostatním tančícím párům. Ruce si spojím za jeho krkem. On mi ty svoje položí na pas. Začneme se pohupovat do rytmu ploužáku.

Po několika minutách tančení se uprostřed parketu objeví patron, ve tvaru rysa.

,,Ministerstvo padlo, jsou sem." Patron promluví hlasem Kingsleyho. Venku se ozve prásknutí, které znamená že se sem někdo přemístil. Najednou začali všichni panikařit a přemisťovat se pryč.

,,Jdeme." Oliver mě ochranitelsky   obejme jednou rukou kolem pasu, a vede ven ze stanu. Vytáhne hůlku, a připraví si ji, kdyby na nás někdo zaútočil. A já blbá si hůlku nechala v pokoji. Vyjdeme ven kde už čeká několik Smrtijedů.

,,Skloň tu hůlku a nic se vám nestane." Nakáže nám jeden ze Smrtijedů. Oliver ho poslechne, a rukou mě zastrčí za sebe.