• here we go again •

149 9 0
                                    

/1.9. 2006/

,,Budu v pohodě mami." Řeknu jí a ona mě naposled obejme.

,,Vždyť já vím, dokud je tam Brumbál, jste v bezpečí." Odpoví mi. Popadnu klec s Gwen a jdu do vlaku. Kufr a své koště jsem už dala do nákladního prostoru. Hledám kupé kde je Nebelvírská partička. Když je konečně najdu plácnu sebou na sedadlo. Gwen dám na zem k mým nohám.

,,Ahoj." Energicky se na všechny čtyři usměju. Také mě pozdraví a když Oliver obmotá svou ruku kolem mého pasu ti tři naproti nám se začnou přiblble usmívat.

,,Olivere, kdy bude svatba?" Zeptá se Fred. Nebelvír vedle mě se zamyslí.

,,To ještě nevíme, ale neboj, všechny vás pozveme." Úsměv mu oplatí.

,,No to bude zase záživná cesta." Podívám se na strop jako kdyby jsem se ptala Merlina proč já? 

Po několika minutách se u dveří kupé objeví Emma. ,,Ahoj Kláry, tohle ti posílá profesor Křiklan." Usměje se, do ruky mi vrazí kousek pergamenu a tak rychle jako se tu objevila zase zmizí. 

,,Ukaž nám to." Řeknou moji spolucestující nastejně. Pergamen rozvinu a vyskytne se mi pohled na úhledně napsanou pozvánku. 

Kláro,

Velice by mne potěšilo, kdybyste se ke mně připojila na malý oběd v kupé C.

S úctou 

profesor H. E. Křiklan

,,Půjdeš tam?" Zeptá se Oliver. 

,,Asi jo. Kolik vůbec je?" Zeptám se jich. 

,,Za deset minut tam máš být." Vyhrkne Lee. 

,,Už radši půjdu. Zatím ahoj." Mávnu na ně a vyjdu směrem do kupé C. Po pár minutách se ocitnu před dveřmi. 

,,Taky tě pozval?" Ozve se za mnou známý hlas. 

,,Ahoj Harry, jo, tebe očividně také." Pronesu a společně vstoupíme do kupé. 

,,Á tady jste! Už na vás čekáme." Křiklan je zavalitý chlapík s šedým knírkem. Sedla jsem s vedle Ginny. Kývli jsme si na pozdrav. Pozvaný byli očividně ještě zmijozelský student Zabini, Neville, Belby a nebelvírský arogantní idiot McLaggen. Profesor se se včemi začal bavit. Cormac se vytahoval že se osobně zná s momentálním ministrem kouzel, Rufusem Brouskem. 

,,A jak se mají vaši rodiče slečno Roseliová?" Obrátil se na mne. 

,,Dobře pane profesore." Odpověděla jsem pohotově.

,,Na oba si pamatuji. Váš otec pan Roselier, byl v Havraspáru jako vy. Opravdu pilný student, uměl výborně lektvary a astronomii. Ale byl to také průšvihář." Hned jak to dořeknul, všechny pohledy se přetočili na mě. Hold, mám pověst velice podobnou jako můj táta. ,,A matka dříve Wilsonová, studentka Zmijozelu, také chytrá studentka." Naštěstí se hned na to otočil na Harryho a začal výslech u něj. 

O několik výslechů později se začalo za okny stmívat. ,,To už je tolik?! Běžte se převléct a děkuji za vaši společnost." Rozloučil se s námi Křiklan a já si to namířila zpět do kupé kde na mě všichni tři čekali. 

,,Nebyla jsi tam nějak dlouho?" Zeptal se Fred. 

,,Byla to strašná nuda." Svalím se na sedadlo vedle Olivera. Pak mi ale docvakne že oni už jsou převlečeni do hábitů. ,,Běžte na chvíli na chodbu. Musím se převléct do hábitu." Začnu je vyhánět. 

,,Ale já můžu zůstat." Řekne Oliver s úsměvem jako sluníčko. 

,,Ne nemůžeš." Zavřel jsem za nimi dveře, zatáhla záclony a začala se převlékat. 

...

,,Vítám zde nové i staré tváře." Začne svůj proslov Brumbál a přitom roztáhne ruce. ,,Nebudu vás zatěžovat kecy starého dědka. Ale něco říct musím, chci zde přivítat nového učitele lektvarů, profesora Horácia Křiklana, je to můj starý kolega a teď je zpět. Nový učitel obrany proti černé magii je profesor Snape." Hned jak to dořekl, se celou síní začal ozývat šum. Já opět málem vyprskla svůj dýňový džus na Travise. ,,Tak, a teď už je čas jít do postelí. Prosím prefekty aby doprovodili prvňáky do společenských místností a ukázali jim pokoje. Přeji dobrou noc." S Margaret jsem se zvedla a vyrazili jsme do západní věže hradu kde máme společenku a pokoje. V zástupu za prvňáky vejdeme dveřmi s chrličem do společenské místnosti. 

,,Kláry! Počkej!" Křikne na mě velice známý hlas. 

,,Ahoj Ede." Usměju se na něj a obejmu ho. ,,Nejsi nějak moc vysoký?" zeptám se ho, protože on fakt vyrostl.

,,Ani ne, jen ty jsi malá." Zasměje se a já ho probodnu zabijáckým pohledem. ,,Doufám že máš v plánu hrát tento rok famfrpál." Upře na mě jeho zoufalý pohled. 

,,Jasně že jo." 

,,To je dobře, protože Ellen je jak víš v pátém ročníku, takže jí čekají NKÚ. Chce se plně věnovat učení. Potřebujeme nového střelce." Prohrábne si rukou vlasy. 

,,Dobře, takže bude nábor zase na celé družstvo?" 

,,Ne, Kratiknot řekl že stačí nábor na jednoho střelce. Chci aby  u toho bylo celé družstvo. Vybereme někoho s kterým si budeme rozumět. Takže za týden na hřišti okolo čtvrtý. Dobrou noc Woodová." Ušklíbne se a odejde. Já tam ještě chvíli stojím jako solný sloup. Když to ví Ed, tak to ví celá škola. Typické. Vyjdu schody do pokoje kde se nachází jediná osoba.

,,Ty si nevybalíš Margaret?" Zamračím se.

,,Ale, jo. Čekala jsem na tebe." Kmitne obočím a mě je jasné že chce začít výslech. Otevřela jsem svůj kufr a začala vyndavat učebnice a dávat je do malé knihovničky vedle mé postele. ,,Takže, jak dlouho jste spolu?" Zeptá se nedočkavě.

,,Od minulého školního roku, ještě před zkouškami." Ani se na ní nepodívam. Merlinžel, ani to jí neodradí.

,,Kláryyyyy, pověz mi něco o vás dvou."

,,Neeee." Protáhnu to a skoro zalňučím.

,,Emily málem bouchla vzteky když se to ve vlaku dozvěděla. Měla kupé vedle nás." Tohle mě zaujalo. Málem jsem upustila lahvičku s inkoustem. ,,Ta potvora tě nenechá." Zakroutí nevěřícně hlavou.  

Havraspár a Nebelvír II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat