• stala jsem se profesorem •

177 8 2
                                    

Dole prosím přečíst!

/3.1. 2006/

Včera jsem s klukama nakoupila tolik geniálních věciček na plán který zkrášlí naši školu. Ten plán se chystáme uskutečnit na apríla. Možná zapojíme i dvojčata Weasleyovi, přeci jen, ti dva jsou jak tornáda. Náš plán je zatím jen prototyp. Ale teď zpět.

Dneska dopoledne šel Neville z hodiny přeměňování, když se před ním začali v jedné chodbě objevovat dveře. Hned jak se dostal za Harrym vyklopil mu že našel Komnatu nejvyšší potřeby. A tak se teď ve čtyři hodiny s mým týmem chystáme do ní. Tam Harry začne první hodinu obrany. Už jsme v chodbě a před námi se začnou rýsovat černé dvoukřídlové dveře. Rozhlédneme se jestli nás někdo nesleduje a pak vstoupíme. Nejsme tu první ale ani poslední. Je to velká místnost s několika sloupy. Na dvou zdech jsou zvlněná zrcadla a je tu vše co potřebujeme. Nečekaně. 

,,Takže, chtěl by jsem vám poděkovat že jste přišli. ..." Harryho řeč jsem zrovna dvakrát neposlouchala. Byli to takové ty řeči co se tu budeme učit. Po svém monologu se rozhodl že začneme odzbrojovacím kouzlem Expeliarmus. Měli jsme si najít dvojici a jako na schvál šel Ed za Jackem. On to udělal schválně. Přiblble se usmál ve chvíli kdy mi někdo zaklepal na rameno. Otočím se na Olivera.

,,Budeš se mnou ve dvojici?" Mile se usměje. Úsměv mu opětuju.

Všem šlo kouzlo celkem dobře ... teda až na Nevilla. Takhle jsme ještě zkusili další dvě kouzla na rozptýlení soupeře.

/23.1. 2006/

Už pár týdnů nás Harry učí obranná a útočná kouzla. Všem nám to celkem jde. Už i Neville se po několika zmařených pokusech naučil odzbrojovací kouzlo Expeliarmus. A dnes nás má naučit Patronovo zaklínadlo. Shodou okolností ho s Harrym umíme.

Zrovna sedím na hodině kouzelných formulí a čekám než nás Kratiknot propustí. Po chvíli řekne větu na kterou jsem čekala hodinu.

,,Můžete jít." Hned jsem se rychlostí Kulového Blesku sebrala a mířila si to rovnou do chodby kde se objevují dveře do komnaty nejvyšší potřeby. Rozhlédla jsem se, nikde nikdo. Vstoupila jsem do místnosti kde už čekalo pár Nebelvírů a jejich famfrpálový tým. Nebelvír měl totiž lektvary se Zmijozelem. Takže skončili před hodinou.

,,Dneska nějáká natěšená." Řekne Harry.

,,No to víš, vyzkouším si učit takový tornáda jako vás dva." Ukážu na Freda s Georgem. Bolestně si dají dlaň na hruď kde se nachází srdce a udělají ublížené výrazy.

,,Kdyby měli Bradavice hodiny herectví, vy by jste byli nejlepší z celé školy." Zasmál se Lee. Za několik minut se to tu naplnilo studentama a tak Harry začal svůj monolog.

,,Takže, dneska se pokusíte naučit Patronovo zaklínadlo. Je to jedno z nejtěších kouzel, takže pokud se vám nepovede dnes, nevadí. I dospělí čarodějové s ním mají problém. Učit vás ho budeme já a Klárka. My už ho umíme a teď jestli by jsi jim ho předvedla." Poslední věta byla mířená na mě. No potěš. Nad jejich počínáním jsem protočila očima.

,,Expecto patronum." Vyslovím ono zaklínadlo. Hůlkou udělám kruh a z jejího konce se začne linout modrobílá záře. Z té se po chvíli vytvaruje vlk který si sedne vedle mě. Takto to předvede i Harry s dvanácterákem. Když si přeměřím udivené obličeje studentů, málem vyprsknu smíchy. Harry začne vysvětlovat jak správně vykouzlit Patronovo zaklínadlo. Tedy myšlením na šťastnou vzpomínku. Můj vlk zmizí. Studenti začnou mávat hůlkama a zkoušet toto složité kouzlo. Ronův patron je Jack-Russel teriér. Hermiony vydra. Dvojčata Weasleyovi mají straku. Jason polární lišku. Ed hipogryfa. Andy geparda. Travis a Connor mají Anglickou dogu. Všechny radši vyjmenovávat nebudu. Kupodivu se to naučila půlka.

/2.2. 2006/

Já tu ježibabu nenávidím. Ovládá snad celou školu. Teď si ještě založila nějáký tým který skáká podle toho co ona řekne. Nečekaně se tam přihlásil Brown a jeho parta. A jako třešnička na dortu je to že začíná mít tušení že proušujeme ve VELKÉ míře její pravidla co vystavila kolem vchodu do Velké síně. Zrovna sama sedím na snídani když si ke mně přisedne má spolubydlící Cho Changová.

,,Vypadáš hrozně." Řeknu jí s plnou pusou housky. Zasměje se

,,Já vím, učila jsem se dlouho do noci. Šla jsem spát asi o půl čtvrté ráno. Bojím se že nezvládnu NKÚ. A Umbridgeová hrozí že vyhodí mamku z ministerstva." Zničeně si opře hlavu o ruce. Obejmu ji.

,,Ty to zvládneš." Řeknu jí upřímně.

,,Díky." Zašeptá a odtáhne se. ,,Ale teď změníme téma." Šibalsky se usměje.

,,Co ty a Wood?" Hned jak vyslovila tuto otázku tak mi zaskočila houska. Po skoro udušením se jí podívám do očí a nadzvednu obočí.

,,Co by, nic." Pokouším se aby to znělo lhostejně a pokrčím rameny. Obdaří mě pohledem alá jako vážně?

,,Vždyť se na tebe dívá jako na poklad. A ty na něj taky." Začne se rozplývat.

,,N-ne." Začínám být celkem překvapená. Já toto nikdy nepostřehla.

,,Ale jdi. Držím ti palce." Usměje se a odkráčí s jablkem v ruce. Ještě několik sekund se dívám do prázdna s nadzvednutým obočím.

,,Co ten výraz?" Sedne si vedle mě Maky.

,,Ále nic." Mávnu nad tím rukou. Prstem mi dloubne do žeber.

,,Však ty to vyklopíš." Konstatuje a má pravdu. Povím jí o mém rozhovoru s Cho a jediný co na to řekne je: ,,Má pravdu." Už podruhé mi zaskočí houska.

,,Nene." Zamračím se.

,,Když myslíš." Ale z obličeje jí poznám že si myslí úplný opak.

Takže, napadlo mě že udělám takový character ask. Napište sem do komentářů otázku na libovolnou postavu z knížky a nebo na mě (napište na koho otázka je). A já vám v nějáké kapitole odpovím. Klidně jich napište víc. Já budu moc ráda. Baví mě odpovídat na otázky 😂. Tak se zatím mějte. Čauky!

Havraspár a Nebelvír II. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat