Havraspár a Nebelvír II. ✔

• přemistování •

/3.3. 2007/

Každou sobotu jsme chodili na kurzy přemisťování. Celkem nám to šlo, i když Hannah se udělal odštěp. Celkem nechutné se na to dívat. Hannah na jedné straně a její noha na druhé.

Mám po škole a s učebnicí přeměňování si to mířím pod vrbu k Černému jezeru. Mám se tu sejít s Oliverem, jelikož se musíme pořád učit, nebo psát úkoly a nebo máme každou chvíli tréninky. Zápas mezi námi a Nebelvírem se odehraje 5. dubna. Sednu si pod strom a otevřu učebnici.

,,Ahoj." Uslyším nad sebou. Odtrhu oči od textu a podívám se na usměvajícího Nebelvíra který si sedá vedle mě.

,,Ahoj Olivere." Pozdravím ho. Obmotá si ruku kolem mého pasu a přitáhne si mě blíž.

,,Učíš se každou chvíli." Nevěřícně zavrtí hlavou.

,,Musím když chci jít na bystrozorku."

,,Vždyť ty by jsi mohla hrát za jeden z Irských nebo Britských týmů."

,,To už mě upustilo. Jsem definitivně rozhodnutá." Uchechtne se nad mou tvrdohlavostí a přitiskne své rty na ty mé. Po chvíli se odtáhne a sebere mi knihu.

,,Zítra se jde do Prasinek, půjdeš se mnou?" Zeptá se.

,,Co myslíš. Ne hele půjdu s tím egoistickým idiotem McLaggenem." Zaťukám si prstem na čelo. ,,Jasně že půjdu."

/4.3. 2007/

,,V pořádku." Zachraptí nepříjemným hlasem Filch když jsem mu ukázala podepsaný formulář.

,,Kolik let už vede válku se studenty?" Zeptá se Oliver ke kterému jsem se hned přidala.

,,Plus mínus padesát let?" Zasměju se a vyrazíme do Prasinek. Hned zamíříme ke Třem košťatům. Sedneme si ke stolu a čekáme než příjde madam Rosmerta.

,,Tak co to bude?" Usměje se na nás.

,,Dvakrát Máslový ležák." Řekneme s Oliverem nastejně. Přikývne a vzdálí se k pultu.

,,Proč se pořád tváříš tak zamyšleně?" Lehce nakloní hlavu na tranu. Vypadá roztomile.

,,Všimnul sis že Ryan je každou chvíli pryč? Někam se ztrácí a mně vrtá hlavou kam." Rosmerta před nás položí máslové ležáky a zase odejde obsluhovat další.

,,Jo, všimnul jsem si. I Harrymu se na tom něco nelíbí. Má takovou teorii. Vždy před vchodem do Komnaty nejvyšší potřeby jsou dvě malé holky. Myslí si že je to Crabbe s Goylem." Zakroutil nevěřícně hlavou.

,,Dávalo by to smysl. Ale co v té komnatě dělá?" Napiju se máslového ležáku. Oliver se začne smát. ,,Co?" Zeptám se nechápavě. Nakloní se a palcem mi utře bílou pěnu na horním rtu. ,,Díky." Zářivě se usměju. Oba dopijeme a vyjdeme před Tři košťata.

,,Kam teď?" Otočí se na mě a proplete si se mnou prsty.

,,Jdeme se projít? Taškář má zavřeno takže tam nemůžeme." Trochu posmutním, protože se mi kriticky tenčí zásoby.

/1.4. 2006/

,,Ty to úplně v pohodě zvládneš." Ujistí mě Ed. Už od rána jsem strašně nervózní. Dnes máme oficiální zkoušku přemisťování.

,,Margaret rikala že jsi jedna z nejlupsich. Takze si myslum že budeš v pohodě." Zamumlá Andy s plnou pusou housky.

,,No nic hoši. Já se jdu převléct a hurá do Prasinek na zkoušku." Zvednu se od stolu a vyjdu směrem k Západní věži.

,,Čekej prcku!" Křikne někdo za mnou a já se otočím na Margaret.

,,Já ti dám prcku ty Babo Jago." Plácnu jí na rameno. Společně jsme se převlekli a vydali se čekat u Hodinových věží na ostatní co se zúčastní zkoušky. Pohled nám padl na nádoby, ve kterých se počítají body.

,,Mrzimor to moc nedává co?" Margaret se na mě podívá.

,,Jo ale co my?! Jsme na druhém místě." Zamračím se na nádobu s rubíny - Nebelvírskou nádobu.

,,Však vy je porazíte. Ten výkon co jsi předvedla naposled? Líp jsem tě hrát neviděla." Usměje se a v ti chvíli k nám dojde Oliver s Ronem a Hermionou.

Po několika minutách přišla McGonagallová a Kratiknot, kteří mají pomáhat Křížkovi, aby nás odvedli do Prasinek.

,,Dobré ráno vám přeji studenti." Pozdravil nás pan důležitý ministerský instruktor. ,,Po jednom budete chodit ke mně, profesorce McGonagallové či profesoru Kratiknotovi a budete se přemisťovat. Oni, nebo já poté rozhodneme či jste zkoušku složili nebo ne." Oznámil.

Po dlouhé chvíli si mě nechal zavolat Křižík. Došla jsem k němu a pozdravila ho.

,,Přemisťte se odtud do vyznačeného kruhu slečno Roseliová." Prstem ukáže na namalovaný bílý kruh deset metrů odemne. Pekelně se soustředím a v ti chvíli mi škubne v žaludku a já se objevím uprostřed kruhu.

,,Výborně slečno. Teď se přemisťte zpět a poté můžete jít čekat za ostatními." Bez problémů se přemístím zpět před Křižíka a nakráčím si to zpět k ostatním. Po asi půl hodině před všechny zúčastněné předstoupí ministerský instruktor a z pergamenu začne číst jména, kteří zkoušku složili.

Celé naší malé skupince se to povedlo, teda až na Rona. Ten nechal půlku obočí mimo kruh. S úsměvem jsme se vraceli do hradu.

,,Je Ed připraven na to až mu zítra nekopeme prdel?" Zasmál se Oliver. Bouchla jsem ho do ramene, načež si mě přitáhl za pas k sobě.

,,Tí si nebuď tak jistý." Ušklíbnu se a položím si hlavu na jeho rameno.

Moc se omlouvám ale nemám teď moc chuť na psaní tohoto příběhu. Tato kapitola se mi moc nelíbí ale nechám jí tak. Další části budou vycházet normálně ale prostě se vám chci za tuto kapitolu omluvit že je nic moc.