Život s 5SOS

Změna je život.

Od kluků jsem odešla ještě ten den. Procházela jsem se jen ulicemi a šla domů za mamkou. Když jsem zazvonila, tak mi otevřel nějaký muž. Mamka seděla v obýváku a plakala. Rychle jsem za ní běžela a ten muž šel za mnou. ,,Mami, proč pláčeš? Co se stalo?'' už jsem začala mít slzy v očích taky. Ona se na mne podívala a jen pokroutila hlavou.

,, Jsem tu, abych tě odvezl daleko odtud. Kvůli tvému otci. Přál si to.'' jen jsem se na něj nechápavě podívala a on pokračoval dál: ,,Tvůj otec je mafián a přeje si, aby jsi za ním odjela, protože budeš pokračovat v jeho stopách.'' jen jsem na něj vykulika oči a objala mamku strašně pevně, že jsem jí mohla umačkat. ,,Ale já nikam nejedu. Nenechám tu mamku samotnou!'' zakřičela jsem to. ,,O tvou matku bude postaráno, tak si jdi sbalit potřebné věci.'' Podívala jsem se na mamku a ta jen přikývla, tak jsem šla do svého pokoje si zabalit.

Dva kufry by mohly stačit. Táhla jsem to po schodech dolu do předsíně. Pak jsem se vrátila do obývaku za maminkou, abych se s ní mohla rozloučit. Plakaly jsme obě dvě, ale ten muž to musel přerušit. ,,Chriss, musíme už jít. Zbytek ti vysvětlím po cestě, protože je docela dlouhá.'' Jen jsem přikývla a naposledy obejmula mamku. Pak jsem jí dala pusu na čelo, tak jako to dělala ona mne, když jsem plakala. Pusu na čelo mi oplatila.

Nasedla jsem do velkého auta a čekala na toho muže až si sedne za volant. Konečně nastartoval a mohli jsme jet. ,,Víš Chriss, tvůj otec je velký mafián v USA.'' hned jsem mu musela skočit do řeči. ,,Počkat, mi jedeme do USA?!!'' začala jsem vyšilovat. On jen přikývl a pokračoval: ,,Chce aby jsi šla v jeho stopách a poté se můžeš vrátit sem a řídit to odtud, ale nejdříve se musíš všechno naučit.'' pořádně jsem ho poslouchala a vstřebávala informace. ,,Naučíme tě se zbraněmi, jak rychle řídit auta, bojová umění a jsi chytrá holka, takže budeš mít i vlastní plány jak všechno udělat, aby to klaplo.'' tak to je moc tejcto.

O 12 hodin později - USA
Fajn, jsme tu. Dnes po dlouhé době uvidím tátu. Konečně jsem zastavili před nějakou obrovskou vilou. Vystoupila jsem a viděla tátu u hlavní brány. Rozeběhla jsem se za ním a skočila mu do náruče. Pevně mne objal a vtiskl mi polibek do vlasů. Poté jsem z něho slezla a následovala ho do domu. Byl to strašný luxus.
,,Chriss, Paul už tě asi informoval, že?'' jen jsem přikývla.
,,Jde o to, že od 18 musíš být už schopná všeho, takže tě naučíme všemu, co by jsi měla ovládat. Veřím, že to zvládneš.'' a usmál se na mě. Nechápala jsem to. Nechápu nic. Sakra!

Trošku ten příběh změním. Ale 5SOS tam potom budou taky:-)