Život s 5SOS

Untitled Part 25

Hned jsem vyrazila ke skladu, abych tam byla co nejdříve. Dnes jsem byla připravená ho zabít, vím to.

Jak jsem přijela ke skladu, tak jsem vypnula motor a šla čekat na Justina. Ten tu byl během chvilky.

Neměla jsem u sebe žádnou zbraň, tak doufám, že mě nehodlá zabít.

Čekala jsem jen chvilku a hned se tu objevil. A byl dokonce sám.

,,Ahoj Chriss.''

,,Ahoj Justine. Musím s tebou něco projednat.''

,,Fajn, tak povídej.'' a mrkl u toho

,,Už dál nesnesu to, že mi ubližuješ. Proč mě rovnou nezabiješ?'' zeptala jsem se ho

Koukal jak vyoraná myš a nevěděl co má říct. Chvilku přemýšlel a pak mi odpověděl..

,,Fajn. Jak chceš, zabiju tě a nebudeme to dál prodlužovat.''

Čekala jsem na to nejhorší, ale on ke mě přišel a něco mi píchl.

Propadla jsem okamžitě do temnoty.

Z pohledu Justina

Nezabil jsem jí, jen jsem jí píchl uspávadlo. Chci jí mít jen pro sebe a to se už nezmění.

Právě teď jí vezu k nám a necháme si jí tam. Buď bude spolupracovat, nebo ne. To už záleží na ní.

Musím si něco vymyslet, aby tomu věřila. Aaaa už to mám.

Z pohledu Chriss

Probudila jsem se někde, kde to neznám, ale něco mi připomíná ta vůně. Pamatuju si jen to, jak mi Justin něco píchl. Myslela jsem, že jsem umřela, ale asi jsem mimo. Odvezl mě k sobě a teď jsem u něj v ložnici.

,,Šípková Růženka se nám vzbudila?'' řekl nějaký hlas. Neznám ho.

,,Jo. A ty jsi kdo?'' zeptala jsem se.

,,Já jsem Justinovo pravá ruka. Máš se zvednout a jít se mnou.'' řekl

,,Ok.'' řekla jsem a zvedla se.

Šla jsem za ním hodně dlouho chodbou až nakonec k nějakým velkým masitým dveřím z buku.

Otevřel je a mě se poskytl výhled na obrovský sál.

Justin seděl vzadu jak nějaký král.

Šla jsem teda za ním.

,,Och, ty jsi se už vzbudila. No, myslel jsem, že budeš mimo teda déle.'' řekl

,,Taky tě ráda vidím, ale proč nejsem mrtvá?'' zeptala jsem se

,,Technicky jsi byla. Spala jsi dva týdny.'' řekl a já vykulila oči.

,,Cože?! A to jak je možný?! A co můj gang?! Budou mě hledat!'' zařvala jsem na něj

,,Jo, tak to asi těžko. Zřekli se tě.'' řekl

Něco se ve mě zlomilo. Nevím co to bylo, ale já tomu nevěřím.

,,Já ti nevěřím.'' řekla jsem prostě.

,,Ne? Já ti teda ukážu fotky, které jsem nafotil minulý týden.'' řekl

Jen jsem mu to odkývala.

Podal mi fotku, na které byl Luke s nějakou dívkou. Držel jí za pas a dával jí polibky na krk. Byl na té fotce šťastný.

Začala jsem brečet. Zlomil mě.

Další fotky jsem už radši vidět nechtěla.

,,Co po mě chceš?'' zeptala jsem ho

,,Chci zničit tvůj bývalý gang..'' řekl

,,Fajn. Ráda ti pomůžu.'' řekla jsem a podala mu ruku.

On jí nepřijal, ale objal mě.

Aspoň, že mě má někdo rád.

Kratší kapitolka, já vím, ale už jen asi tak dvě napíšu a zakončím to:-) Kdo čeká šťastný konec, tak nebude. Přemýšlela jsem, ale prostě tohle dobře dopadnout nemůže.:-) Děkuji, že to někdo čte:-)