4 kapitola

29 2 0
                                    

Jsem se zeptala, protože mě to zajímá.
„No.....ehm...měsíc." Řekla Mia, a máma na ni vyvalila oči. Cože? Tak dlouho, a já ani nevěděla jak se jmenuje. Tak dlouho tajila, že má kluka. Můj sen se rozplynul, přeci bych nemohla ukrást Mie kluka a navíc se mu určitě ani nelíbím. Bože, nad čím to přemýšlím. No když jsme všichni dojedly tak táta zaplatil a my jsme si mezitím sedly na

zadní sedačky. Lucas seděl u okýnka na levo, vedle něho Mia a mě už asi víte, já sedím u pravého okýnka. Lucas potom navigoval tátu, jak se dostat k jeho domu. Když táta zastavil Lucas vyšel z auta a za chvilku se vrátil i s batohem, který si dal do kufru. Sedl si zpátky na svoje místo a táta vyjel. Zaparkoval v garáži. My jsme si vystoupili a šli jsme domů. Sundala

jsem si boty a šla jsem rovnou do svého pokoje. Tam jsem sundala šaty a oblékla jsem si legíny a tričko. Lehla jsem si na ustlanou postel. V tu chvíli někdo zaklepal na dveře.
„Dále." Řekla jsem a dveře se otevřeli. Ve dveřích stála Mia a vešla.
„Tak jak se ti na obědě líbilo?" Zeptala se mě Mia a sedla si ke mě na postel a já si musela sednout.
„Nebyla to taková nuda."

„Tak vidíš, já ti to říkala." Usmála se na mě.
„Proč si mi neřekla, že spolu chodíte měsíc a jeho jméno třeba?"
„Nechtěla jsem to nějak urychlit."
„Ale mě si to říct mohla."  Hodila jsem naštvaný výraz.
„Tak promiň, jen jsem se bála, že bych o něj přišla. Víš on je úžasný, umí naslouchat a....."

„Hele ráda bych si s tebou, dál povídala, ale mám tu ještě nějakou práci." Mia se zvedla a odpověděla.
„V pohodě, chápu." Otevřela dveře a odešla. Rozhodně si nechci povídat o klukovi, který se mi líbí a chodí s mojí sestrou. Švihla jsem sebou na postel a jen tak jsem ležela. Někdo mi opět zaklepal na dveře.
„Dále." Řekla jsem otráveným hlasem.

Do pokoje vešla máma.
„Hele, dole budeme hrát nějaký hry na Xboxu, nechceš se přidat?"
„Nechci, ale děkuji." Máma kývla hlavou a odešla. Já jsem si sedla na židli  ke stolu a kreslila jsem si tam. někdo mi opět zaklepal na dveře. Sakra, co pořád chtějí?
„Co?!" Řekla jsem trochu naštvaně a ve dveřích se objevil táta.

„Nechceš se s námi........."
„Ne, nechci děkuji."
„Tak fajn." Řekl a zase odešel. To mě snad zkouší nalákat  dolů, nebo co. Teď zbývá jenom, aby přišel Lucas. Asi za hodinu, jsem šla dolů. A Lucas za mnou nepřišel, naštěstí. Sedla jsem si na pohovku vedle Lucase. On se na mě jen pousmál. Koukali na Piráty z Karibiku, to mě docela bavilo. Měli na stole

popcorn a coca colu. Potom mě to přestalo bavit, tak jsem šla do pokoje a četla jsem si. Skvělý trávení sobotního odpoledne.................. Byli čtyři hodiny, když mi přišla zpráva od Sofie. 
„Ahoj nešla by si ven?"
„Ahoj, jasně, že jo." Domluvily jsme se, že se sejdeme v parku v pět hodin. Já jsem si ještě chvilku četla a potom jsem se musela upravit. Vzala jsem si na

sebe černý džíny a světle zelený krop top a na to modrou mikinu. Seběhla jsem schody a šla jsem do obývacího pokoje. 
„Mami, jdu ven. Zatím." 
„Ahoj." Obula jsem se a vyšla jsem ven. Do parku jsem přišla asi o tři minuty pozdě, ale potom jsem Sofii objala. 
„Ahoj holka." Usmála se na mě. „Čau." Jsem řekla a usmála jsem se na

oplátku. Sedly jsme si na lavičku. 
„Tak co, kdo je ten Mii kluk?"
Řekla a usmála se. 
„No....tvůj bratranec." Začala se smát. 
„Dobrý vtip, ale teď vážně." 
„ No tvůj bratranec." Najednou udělala vážný obličej. 
„Cože? to není možný, ale vždyť tobě se taky líbí."
 „No právě. Víš, když jsem ho tam

viděla, tak jsem si myslela že je to jenom jeden velký omyl, ale není. Právě sedí u nás doma a chce tam spát." 
„Mě je to tak moc líto." Objala mě. 
„Mě taky." Smutně jsem se usmála. Sofie mě potom zkoušela zabavit, abych na to nemyslela, ale to nejde. Nejde nemyslet na to, že kluk co se mi líbí chodí s mojí sestrou. Že ho pokaždé

uvidím doma, jak se objímá s mojí sestrou. Nejde myslet na to, že mám zlomený srdce mou sestrou, i když mi nechtěla ublížit, tak to přeci jenom udělala. Ona nevěděla, že se mi Lucas líbí, tak nemohla vědět, že mi může ublížit. A ani teď to neví a já ji to říkat nebudu, akorát bychom se pohádaly a to já nechci. V osm hodin večer, jsem přišla domů. K večeři jsem si udělala

míchaná vajíčka. Snědla jsem to a šla jsem se vysprchovat. Potom jsem byla v pyžamu a koukala jsem v pokoji na seriál. V jedenáct hodin Mia hledala deku, aby si mohl Lucas lehnout na karimatku v Miině pokoji. Pak hledala taky polštář. Rodiče už dávno spali a řekli nám, ať neděláme rachot. Já jsem byla zalezlá u sebe v pokoji, dokud za mnou nepřišla Mia.

„Nechceš jít ke mě do pokoje?"
„A to jako proč?"
„Můžeme si povídat, a hrát nějakou hru."
„To jakože Já, ty a Lucas?"
„Jo." Pousmála se.
„Víš co, já radši zůstanu tady."
„Ty máš něco proti Lucasovi?"
„Co? Ne, jasně že ne."
„Já jen, že se mu vyhýbáš. Odpoledne si

nešla dolů, potom si šla na chvilku a pak si šla ven. Co se děje? Nemáš ho ráda?"
„Já no......."
„Holky už jdete?" Lucas otevřel dveře a vešel.
„Jo hned." Jsem řekla a vstala jsem z postele. Šla jsem za Lucasem do pokoje k Mie. Tam jsem si sedla na zem. Mia a Lucas si sedli taky na zem.

Before I met youKde žijí příběhy. Začni objevovat