Before I met you

11 kapitola

Dneska je středa, takže nemám brigádu. Šla jsem na zastávku čekat na autobus. Vytahovala jsem si z batohu peněženku, když jsem uviděla jak jde Lucas za mnou.
„Že by trable v ráji?"
„Co?"
„Jedeš autobusem, z toho usuzuji že si se s tím klukem pohádala."
„Co ti je do toho!? A kde máš Miu?"

„Jde nakupovat s nějakými holkami. Nechceš odvézt domů?"
„Já nevím, aby to nebylo divný."
„Co je divného na tom, že kluk tvé sestry tě chce odvézt na motorce domů?" Usmál se na mě. Ach jo, ten úsměv je tak boží! Proboha, co to říkám? Ne ne ne, už je to tu zas. Zamilovávám se do něho víc a víc a moje city, jsou neovladatelný.

„Sarah, Sarah, halo, jsi tu?" Lucas mě vytrhl z mého přemýšlení.
„Jo promiň, jen jsem se zamyslela."
„Tak pojď." Usmál se na mě. Zase se usmál, proč se pořád směje? Šli jsme k jeho motorce. Sedl si na ni a nasadil si helmu. Podal mi helmu a já si ji nasadila, sedla jsem si a chytla ho kolem pasu. On nastartoval a vyjel. Užívala jsem si jeho vůni, chvíli s ním a

to že, jsme sami a nikdo nás neruší. Byli jsme před našim domem, ale on nezastavil a jel dál.
„Kam to jedeme?"
„Uvidíš." Řekl a soustředil se na řízení.
Pak zastavil a stoupl si. Já si taky stoupla a sundala jsem si helmu a podala ji Lucasovi. Lucas si ji sundal a šel k houpačkám.
„Co tu děláme?"

„Je to naše místo. Tady jsme se potkali a pohádali. Je to zóna přátelství." Jenom přátelé, jenom přátelé, jenom přátelé. V mé hlavě jsem si to pořád říkala. Já nechci být jenom jeho kamarádka, ale taky nechci ublížit Mie, už jsem ublížila Sofi, a nechci riskovat. Sedli jsme si na houpačky.
„Chceš probrat trable v ráji?"
„Moje......kamarádka Sofi, chodila s

Liamem, ale nikdo to nevěděl, a když Sofi zjistila že se kvůli mě s ní rozešel, tak řekla že už nejsme kamarádky, prý jsem ji zradila." Smutně jsem se usmála.
„Takže si se s ním hned rozešla a ona ti ani tak neodpustila?"
„Jak to víš?"
„Něco takového se mi taky stalo. Tak co?"

„Je to tak jak říkáš, nechce mi odpustit ani tak."
„Není to práva kamarádka. Kamarádky si umí odpustit, kdyby byla tvoje kamarádka, tak by ti to odpustila, nevěděla si o tom a i tak ti to nedá za zlé."
„Máš pravdu, ale stejně mě to trápí."
Zvedl se šel ke mě, klekl si na bobek a koukal se mi do očí. Chytl mě za ruku a

začal mluvit.
„Sarah, já vím trápíš se, ale ani ten kluk za to nestál. Neřekl ti to, je to jen lhář. Kdykoliv budeš potřebovat pomoc, stačí říct, vždy tu pro tebe budu." Já jsem se mu taky koukala do očí. Co mám dělat? Perfektní čas na polibek. Bože, už zase říkám nesmysly. Nesmím na to myslet.
„Děkuji Lucasi. Jsi hodný." Stoupl si a ukázal ať si taky stoupnu. Tak jsem si

stoupla a on mě objal. Stáli jsme tam a objímali jsme se. Já jsem zase cítila jeho vůni. Odtrhl se a pohladil mě po paži. Usmál se a šel k motorce. Teď bych Lucase vůbec nepoznala, byl jinej, než jindy. Nasadil si helmu a já šla k němu, nasadila jsem si helmu, kterou mi podal a sedla jsme si. Chytla jsem ho kolem pasu, nastartoval a vyjel. Jel k domu, zastavil tam a já mu podala helmu

kterou jsem si sundala. Dal ji do kufru.
„Tak za chvilku Sarah." Usmál se.
„Co?"
„No jedu domů a pak se zase vrátím, jdu za Miou."
„Tak ahoj." Mávla jsem na něj a šla ke dveřím. Z batohu jsem vytáhla klíče a vešla do předsíně. Sundala jsem si boty a šla jsem do kuchyně. Nandala jsem si sýrovou omáčku a těstoviny a pak jsem

slyšela klíče v zámku. To bude Mia.
Vešla do kuchyně a šla si nandat jídlo.
„Ahoj."
„Ahoj Mio."
„Proč si nejela s Liamem?" Zeptala se mě.
„Rozešli jsme se." Jsem potichu řekla.
„Jak to? Sarah, to je mi líto." Šla ke mě a objala mě. Musím dělat smutnou, protože jsem ho stejně nemilovala, ale

mrzí mě Sofi.
„Nechci to rozebírat."
„Tak jo." Sedla si ke stolu a začala jíst. Já už to měla snědené, tak jsem talíř a lžičku dala do mičky a odešla jsem i s batohem do pokoje. Batoh jsem odhodila někam na zem a sedla jsem si na židli ke stolu. Vytáhla jsem mobil z kapsy a na to mi přišla zpráva od Alexis.

„Ahoj Sarah, dneska máme volno,
nechceš zajít ven?"
„Ahoj, jasně že chci. Kde a v kolik?"
„Tak co před kinem a ve čtyři?"
„Tak jo, už se těším."
„Já taky." Tak jo, mám asi hodinu, to je v pohodě. Jako každý den, projela jsem Instagram jestli tam je něco nového, a pak jsem si všimla že mě Alexis začala sledovat, tak jsem ji taky začala

sledovat. Pak ve čtvrt jsem se začala
připravovat. Venku bylo docela teplo, tak jsem si vzala na sebe sukni a krop top. Vzala jsem si taky malou kabelku a do toho jsem si dala mobil, peníze a kapesníky. Nikdy nevíš. Šla jsem ze schodů a v předsíni, stál Lucas a zíral na mě. Šla jsem do předsíně.
„Co je? Proč na mě tak koukáš? Mám na sobě nějaký flek?"

„Nemáš, jen ti to sluší."
„Děkuji, ale nechtěla jsem to nějak přehánět." Usmál se a já jsem si obula tenisky. On šel za Miou a já šla ven, směr kino. Tam jsem chvilku čekala na Alexis, která přišla o deset minut pozdě. Pak jsme šli do kavárny, kde jsme si povídaly a smály se. No potom nás napadlo, si udělat procházku do lesa. No s mým outfitem to nedopadlo moc....