Before I met you

27 kapitola

 „Lucasi, ale co když tam někdo přijde? Nechci riskovat, chápeš?"  „Lásko neboj se, Mia bude ve škole a tvoji rodiče v práci."  „Tak fajn." Usmála jsem se a dala mu pusu na tvář. On si pak lehnul a já o jeho hruď, opřela hlavu. Svoji  ruku jsem přemístila na jeho hruď a společně jsme pozorovali poletující mraky. Občas se tam objevil mrak, který vypadal jako nějaké zvíře. Společně jsme na

 chvilku zavřeli oči. Uplynuly tři hodiny a mně se to zdálo jako hodina. Z lehu jsem najednou vystřelila a posadila se do tureckého sedu. Vzala jsem mobil do ruky a podívala se kolik je hodin. „COŽE!!" Vykřikla jsem, když jsem se divila kolik je hodin. Lucase jsem probudila omylem svým výkřikem.  „Co se děje?" Zeptal se ospalým hlasem.  „Už jsou dvě hodiny odpoledne! Musím rychle domů, za

 chvíli přijde Mia a mohla by něco tušit." Řekla jsem a začala hrozně pospíchat.  „Sarah, klid. To stihneme. Nech to tady kamarád to tu uklidí. Jsem s ním domluvený."  „Tak jo." Postavila jsem se na nohu a chtěla jsem jít rychle, když v tom mě zabolela noha a já málem spadla.  „Auu." Zasyčela jsem a Lucas mě chytl a vzal do náruče.  „Přeci tě tu nenechám chodit v bolestech."

 Šibalsky se usmál a donesl mě k motorce. Posadil mě na ni, a podal mi helmu. Já si ji nasadila a on si ke mně přisedl. Měl už nasazenou helmu a tak jsem se ho chytla. On nastartoval a vyjeli jsme. Já po cestě musela přemýšlet, jen nad jednou věcí. A to jestli to stihnu, než bude doma někdo jiný. Co když, to domů nestihnu a bude tam Mia? Uslyší motorku a bude to. Nebo tam

 budou rodiče, co když na to přijdou? Já neví co budu dělat, když by na to přišla Mia. Já vím, musím jí to časem říct, ale nedokážu to. Jak mám říct, že chodím s jejím klukem? Jak mám říct, že jsem tak dlouho zamilovaná do Lucase? Hele Mio, nezlob se, ale já chodím s tvým klukem a podvedl tě se mnou. No to vážně zní blbě. Mezitím jsme byli už před našim domem. Já jsem

 slezla z motorky a sundala si helmu. Podala jsem ji Lucasovi a otočila jsem a kráčela do předu.  „A pusu nedostanu?"  Zeptal se, tak jsem se otočila a šla k němu.  „Někdo nás tu uvidí. Už minule to bylo o chlup."  „Ale co když tu nikdo není?"  Zazubil se.  „A co když je, promiň, já už fakt musím." Řekla jsem a šla jsem do domu. Zavřela jsem dveře a zula si boty. Šla jsem do pokoje,

 kde jsem se převlékla do pyžama a svoje vlasy v culíku si rozpustila a trochu si je rozcuchala. Ustlanou postel jsem rozházela, aby to vypadalo, že jsem v ní ležela a šla jsem do kuchyně si udělat čaj. Stejně na něj mám chuť. Natočila jsem jsem do konvice vodu a zapojila kabel do zásuvky. Po chvilce konvice začala vydávat zvuk. Vzala jsem hrníček ze skříňky a dala ho na linku.

 Jak jsem ten hrníček položila slyšela jsem klíče v zámku u dveří. Vzala jsem cukr v dóze a dala ho na linku. Otevřela jsem šuplík a vzala jednu malou lžičku. Otevřela jsem dózu s cukrem a nabrala lžičkou jednu hromadu a dala ji do hrníčku. Šáhla jsem na poličku s čaji a vzala ovocný čaj. Sáček jsem dala do hrníčku a už jen čekala než se mi uvaří voda. V kuchyni se objevila Mia. 

„Ahoj, tak jak ti je?" Zeptala se Mia a pousmála se. Už lepší, ale přesto mi je nějak divně. Teď si tu dělám čaj, chceš taky?" Zeptala jsem se a usmála se. „Ne díky, já si radši naliju džus a dám si oběd." Mia si šla připravovat oběd a nalila si džus. Já už měla hotový čaj, tak jsem ho položila na stůl a sedla jsem si na proti Mie. „Tak co bylo ve škole? Nějaké novinky?" Zeptala jsem

 se. „Nějaký kluk se na tebe vyptával, ale jinak nic." „Kdo se na mě vyptával?" „Myslím, že se jmenuje Liam, říkal něco o tom že by tě chtěl pozvat na ples." „Tak ať si to zkusí. To je ten kluk, jak se pral s Lucasem." „Jo tenhle hajzl!" Zašklebila se. „Ten kluk je horší než komár." „To máš pravdu, ale co Cameron? Už tě pozval na ples?" A sakra! Na to jsem úplně zapomněla.