Delikventi

16) Zachránce

Lidičky, vy jste asi normálně šílenci :DD jdu na profil a tam... 6 500 + shlédnutí... hej, wtf??? :DDD Moc děkuju :3 Ani nevíte, jak jsem šťastná ^^ Liuška má teďka prázdniny a hlavně psací náladu, takže díly budou teďka vycházet rychleji ^^ A plánuju si pro vás nový příběh :3  No nic, bez zbytečných keců, tady máte další dílek ^^ 

Cítila jsem, jak se mi podlomují kolena. Černovlásek se nachvilku oddálil, protože se potřeboval nadechnout, stejně jako já. Za pár sekund byl ale zase přilepený na mých rtech a já jej nemohla nijak odstrčit.

Byl to tak strašný pocit. Cítila jsem jeho studené ruce na svém hrudníku a hroznou vnitřní bolest. Jak si to ten idiot mohl vůbec dovolit??? Z očí se mi draly slzy, které okamžitě sklouzly po tváři a dopadly na zem. Teď mi došlo že jsem vlastně ... slabá. Nemohu nic udělat.

Ren se zase na chvilku oddálí. ,,Ta-takumi... Pomoc" špitnu velmi tiše. ,,Nikdo ti nepomůže" řekne mi černovlásek do ucha s setře slzy, které mi stékaly po tváři. měl ďábelský úsměv. Vyhrál. Neměla jsem v plánu se mu vydat, ale nevěděla jsem, co dělat. 

Snažila jsem se ho odstrčit, ale jeho síla prostě převažovala tu mou. Cítila jsem se v pasti. Jako bych byla myška, kterou kočka chytla za ocas. Ren zajel rukama níž a níž. Kousala jsem se do rtu a cítila chuť vlastní krve v puse. Projel mnou mráz. Přivírala jsem oči

Najednou jsem ale uslyšela ránu a necítila černovláskovy ruce na svém těle. Spadla jsem na kolena a opírala se o zeď za mnou. Otevřela jsem oči a vzhlédla nahoru. před sebou jsem uviděla udýchaného blonďáčka. Asi běžel. ,,T-Takumi?" špitnu. 

Koukám směrem k černovláskovi. Ten dostal pěstí a upadl na zem. Za chvilku vstal a utřel si krev, která mu tekla z natrženého rtu. Blonďáček se na mě jen usměje a pak přiběhne k Renovi, kterému dá pořádnou ránu do břicha. Ten se svalí k zemi a vykašle krev. 

,,Úchyl seš velkej, ale jako bitkář stojíš za hovno" pronese naštvaně Takumi a mračí se na černovláska, který kašle krev. ,,Vzal jsem si jen to, co ty jsi vyměnil" zazubí se černovlásek. ,,Nemluv o ní jako o věci, ty spratku." zavrčí Takumi a skopne černovláska, který se zrovna snažil postavit.

Ren leží na zemi a už se ani nesnaží zvednout. Takumi mi podá ruku. S mírným úsměvem ji stisknu a vstanu. Obejmu ho. ,,děkuju" špitnu. On mě pohladí po vlasech. ,,Pojďme" řekne. Povolím objetí a společně jdeme pryč z uličky. Černovláska tam necháme ležet. 

,,Jak vůbec víš, že jsem tam byla?" zeptám se ho. ,,Já jsem velmi dobrý stalker" odvětí jen s úšklebkem. Zazubím se. ,,Fajn, budu ti věřit" odvětím. ,,Odprovodím tě domů" oznámí mi Takumi a já jen kývnu. Co jsem taky jiného mohla dělat, že?

,,Ehm... Takumi... Omlouvám se. Že jsem na tebe byla tak hnusná... kvůli té věci s Hari" řeknu mu omluvně. ,,To je.. v pořádku." odvětí s milým úsměvem. Společně dojdeme k mému domu. ,,Takže... Chceš se na chvilku stavit?" zazubím se na něj. 

,,Jasně, proč ne." odvětí s úšklebkem. Povzdechnu si a dojdu ke dveřím, které odemknu. Uslyšeím radostný štěkot. No jo, to bylo moje štěně, které jsem tehdy našla v parku, před tím, než mě unesl Shi a jeho kamarádi. Stále jsem mu ještě nevymyslela jméno. Vejdeme dovnitř. 

Štěně se začne lísat k Takumimu. ,,Hele, vypadá to, že tě má rád" zazubím se. ,,No jo, mě milujou všichni" zasměje se Takumi. Uchechtnu se. Blonďáček vezmě štěně do ruky a dá si ho k obličeji. Štěne ho kousne do nosu a já dostanu záchvat smíchu. ,,Au..." pronese blonďáček s úšklebkem. 

,,Jak se to štěně vůbec jmenuje?" zeptá se mě Takumi. ,,Nemá jméno" odvětím. ,,Hm... Pojmenuj ho Tayami" řekne mi blonďáček. ,,Proč Tayami?" zeptám se ho. ,,Noo... Spojení dvou písmen v mém jméně, tří ve tvém a pak dvě ode mě" zazubí se Takumi. ,,A..Aha" špitnu. 

,,Tak budeš Tayami!" křikne s úsměvem blonďáček. ,,Helééé, já to neodsouhlasila!" křiknu s úšklebkem. ,,Ale jemu se to líbí, viď?" řekne štěněti, keré drží v ruce. To štěkne. Povzdechnu si. ,,Ať je po tvém, zachránče" povolím a povzdechnu si. Takumi se jen vítězně usměje. 

Blonďáček položí Tayamiho na zem a jde do obýváku. Sedne si na gauč. ,,Ty už se tu chováš jako doma" pronesu s povzdechem. Takumi se jen ušklíbne. Sednu si vedle něho a pustím televizi. Cítila jsem únavu a tak jsem zavřela oči. Takumi mě přikryl dekou. ,,Dobrou, Aya-chan" špitne. Nechtíc se o něj opřu. Maličko se začervenám, ale pak usnu.

Liuška dopsala další díl ^^ Uspořádáme asi oslavu, protože tentokrát to zvládla dřív! :DD Hahhahahahaha ! :DD Nene, okay :D Každopádně... snad se dílek líbil. Děkuju za neskutečné voty a neskutečné shlédnutí :333 Moc moc moc díky :333 Dává mi to chuť psát ^^

+ Obrázek a písnička ^^

-Lia