Delikventi

14) Vysvětlení

Yosh ^^ Liuška se přinutila napsat další díl ^^ Pokud nebude tak líná, napíše ještě další díl :D

Utřela jsem slzy, které mi sklouzly po tváři a zatla pěsti. Nechtěla jsem Takumiho vidět. Teď ne. Hleděla jsem do země a čekala, až ustane Takumiho křik na chodbě. Nečekala jsem dlouho, protože zazvonilo a to blonďáčka donutilo odejít do třídy. 

Tiše jsem odemkla dveře od záchodu a zamířila k umyvadlu. Omyla jsem si obličej a hleděla na sebe v zrcadle. ,,Naštval mě." špitnu a prohrábnu si černé vlasy. Sleduju se v zrcadle. Přemýšlím, co udělat. Poté jsem si jen povzdechla a tiše otevřela dveře. Porozhlédla jsem se, zda-li Takumi náhodou není na chodbě a poté jsem se vykradla ven. 

Měla jsem jednoduchý plán - vlezu do třídy, budu Takumiho ignorovat a dělat, že se nic nestalo. Bylo to jednoduché a prosté. Pomalu jsem došla ke třídě. Zkousla jsem spodní ret a chytla kliku. Tiskla jsem jí silou a rozhodovala se, zdali do třídy vejít. Nakonec jsem dveře otevřela. Všechny pohledy se obrátily na mě.

,,Ayame Yoshi! Jdeš pozdě!" křikl učitel. Nasadila jsem kamenný pohled. ,,Omlouvám se, nebylo mi dobře" řeknu mu. ,,V pořádku. Posaď se." odvětí učitel. Uvidím Hariin spokojený úsměv a Takumiho zklamaný výraz. Akio mě sledoval a stejně tak i ostatní. Sedla jsem si do své lavice. Takumi se ke mě otočil. ,,Ayame já..." nedořekne. ,,Mě to je jedno" odseknu mu a tím ho přeruším. On stichne a otočí se. 

Akio i hodí na lavici papírek. Otevřu ho. Stojí na něm : ,,Co se děje?" 

Vytáhnu prupisku. ,,Povím ti to pak..." odepíšu mu a papírek mu hodím na lavici. On se na mě koukne a kývne. Otevřu sešit a začnu si kreslit. Koušu se do rtu, nevěnuju pozornost našemu chemikáři, který vykládá jakousi kravinu u tabule. Přemýšlím.

Konečně zazvoní. Konec. Konech hodiny, konec školy, konec tomuhle debilnímu dni. Vstala jsem a naházela si věci do tašky. Vyšla jsem ze třídy, Takumi se rozběhl za mnou. Chytl mě za ruku. otočila jsem se. ,,Aya-chan. Omlouvám se... Je to nedorozumění" špitne. Vytrhnu se mu. ,,Už jsem ti to snad řekla. Je mi to úúplně fuk. Líbej si koho chceš" zavrčím jen a otočím se. 

Zamířím po schodech dolů. Otevřu skříňku a dám do ní učebnice. Takumi jde stále za mnou. ,,Nezajímá mě to" řeknu mu, než stačí něco říct. Poté jako blesk vystřelím ze školy. Blonďáček tam zůstal stát. Aspoň jsem zítra nemusela vidět jeho ksycht, protože byla sobota. 

Šla jsem cestičkou směrem ke svému domu. Přemýšlela jsem, co bych měla udělat. Najednou mi zazvonil mobil. SmS. Koukla jsem se na to. Byla od Akia. Stálo tam: ,,Stav se"

Tím pádem jsem zabočila do jiné uličky a šla směrem k Akovu domu. Zaklepala jsem na jeho dveře. Bělovlásek mi otevřel a sledoval mě. ,,Tak.. Co jsi mi chtěl?" zeptám se ho. On mě vezme za ruku a vtáhne do domu. Zavře dveře.

Opřu se o zeď. ,,Spíš... Chtěl jsem vědět, co se děje" řekne mi Akio. ,,Líbali se" špitnu a hledím do země. ,,Kdo?" zeptá se Akio. ,,Hari a Takumi" odvětím a stále sleduju zem.

,,Cože?!" křikne Akio a hledí na mě. Kousnu se do spodního rtu. Bělovlásek se zamrači. ,,Ty ho... Máš ráda, že jo?" špitne Akio. ,,Ne! Je to idiot" odseknu a sesouvám se na zem podél stěny. Akio ke mě dojde a obejme mě. Zabořím mu hlavu do hrudníku. ,,Jo" špitnu. ,,Mám ho ráda. Trochu" přiznám a do očí se mi vhrne několik slz, které se okamžitě vsáknou do Akiova trička.

On mě jen pohladí po vlasech. Poté vstane a podá mi ruku. Příjmu jí a postavím se. ,,Co když to bylo jinak?" řekne mi Akio. ,,A jak? Viděla jsem to" odvětím mu a jdu dál do jeho domu. Sednu si na gauč a sleduju zem. On si sedne ke mě. ,,Nenávidím ho" špitnu a prohrábnu si vlasy. Akio si skousne ret. ,,promluv si s ním" řekne mi. ,,Ne. Nesnáším ho. Už nechci vidět jeho ksycht" špitnu. 

,,Jdu domů" oznámím Akiovi. ,,A.. budeš v poho?" zeptá se mě. ,,Prosím tě. Dokážu se o sebe postarat" zazubím se a zamávám mu. Poté otevřu dveře a vyjdu ven. Pomalu jdu ke svému domu.

Odemknu a vejdu dovnitř. Vyběhnu po schodech nahoru a otevřu dveře od pokoje. Třepnu sebou na postel a zabořím hlavu do polštáře. ,,Takumi... Baaaka" špitnu.

Najednou někdo zazvoní. Seběhnu dolů a otevřu dveře. Než je stihnu zase zabochnout, Takumi vejde dovnitř a obejme mě. ,,Vypadni" zavrčím na něj a snažím se ho odstrčit. Nějak na to nemám sílu. ,,Aya-chan... Omlouvám se" špitne. ,,Nechcu tě teď vidět. Vypal" odseknu mu.

,,Ne dokud si mě nevyslechneš" řekne mi. ,,Fajn" zavrčím. ,,Bylo to jinak. To ona políbila mě. Já... vůbec jsem nechtěl" řekne mi a pak mně pustí. ,,Řekla jsem ti, mě je to jedno" odseknu. ,,Ale..." nedořekne. ,,Takumi... je mi fuk, jestli tě políbila ona, nebo ty jí. Řekla jsem, že mi to je... Jedno. Chápeš to?" špitla jsem a on jen kývnul. ,,A teď běž" řeknu mu. On si jen zkousne spodní ret, ale poslechne a odejde.

Spadnu na zem a obejmu si kolena. ,,Sakra..." špitnu. *Žárlím?* pomyslím si a sleduju zem. Popravdě mi to nebylo jedno. Vadilo mi to. Strašně mi vadilo, že ho ta kráva Hari políbila. Nenáviděla jsem ji. A jeho taky ne. *Proč jí neodstrčil? Proč jí odstrčil až když si mě všiml? Sakra!* pomyslím si. Najednou mi příjde esemeska. Od Takumiho. Stojí tam : ,,Promiň"

Zkousnu si spodní ret. Mám mu... odpustit?

Yosh! Všecko mělo vyjít včer, jenom teďka prostě absolutně nic nestíhám :/ Další kapitolka by měla vyjít ještě dnes, nevím, jak to stihnu :/ Jinak, děkuji za přečtení, vote a všecko ^^ Doufám, že se líbilo a omlouvám se za chyby ^^ Děkují za neskutečných 4 300 + shlédnutí ^^ :333 Asi se zblázním :D

+ písnička a obrázek :3

-Lia