Delikventi

2) Why me?!

Je tady další díl, doufám, že si ho užijete ^^

Natsumi se na mě s úsměvem podívala a naznačila mi svým gestem "hodně štěstí". Potom se otočila k té paní u tabule a předstírala, že její výklad je "velmi zajímavý a poučný". Já jsem si povzdechla. Tahle situace byla velmi trapná. Už jenom to, že na mě visely nenávistné pohledy všech princezniček ve třídě mě stáhlo na úroveň : Pitomá městská holčička.

*Bože, čím jsem si to zasloužila? Teď už si tutově nenajdu žádné kámošky a asi ani kluka... Proč já?!* pomyslím si a kouknu se do modrých očí blonďatého Takumiho. Zabiju ho pohledem a nenávistně vstanu. ,,Doufám, že jsi šťastný. Nebudu se tu hádat s takovým idiotem, jenom kvůli pitomého místa. Užij si ho, Takumi Seiro" řeknu nenávistně.

Teď na mě spočinuly všechny pohledy - tedy až na pár šprtů, kterým to bylo očividně ukradené. Opravdu se začínám bát o svůj život... Posadila jsem se tedy na místo za Takumim, kterého můj výstup očividně totálně uzemnil. No jo no, náš školní princ si myslel, že budu milá a poslušná ovečka, která mu bude lézt za zadkem až do konce školy... *To jsou všichni v téhle škole takoví idioti?* pomyslím si.

Po mém levém boku byla zeď a okno s hezkým výhledem. Po pravém zase další lavice, ve které seděl náš milý bělovlásek ( a taky můj zachránce), Akio Niroki. Podíval se na mě a mile se usmál. Úsměv jsem mu oplatila. *Díky bohu, aspoň někdo normální...* pomyslím si a začnu se věnovat kecům učitelky. Rozhlédla jsem se po třídě. Hiroki a Zero spali, Izuko a Natsumi si posílali psaníčka. Takumi si něco čmáral do sešitu a Akio si četl nějakou knihu.

Připadala jsem si trochu divně. *Proč jsem skončila zrovna v téhle třídě? Vždyť jsem chytrá dost, tak proč jsem ve třídě největších flákačů?* pomyslím si s povzdechnutím. Zvonek... Konečně zvonek. Pomalu vstanu a vezmu si svačinu. Najednou ke mě příjdou nějaké tři namalované princezničky.

,,Co chcete, mozky slámy?" špitnu směrem k nim. ,,Cha?! Nemluv na nás, ty špinavá blbko. Takumi je náš, aby si věděla. Tak se před ním nenaparuj." odvětí namyšleně. ,,Špinavá?" špitnu a čuchnu si k šatům. ,,Sorry, ale asi máš špatné čichové ústrojí. Ráno jsem se myla... Mimochodem, já vám to vaše princátko neberu, jen jsem mu řekla, že je idiot" zazubila jsem se. To ty krávy pomalované totálně uzemnilo. Měla jsem takový skvělý pocit...

Podívala jsem se na Akia, který se začal smát. Natsumi a Izuko ke mě přišli. ,, Úžasně jsi odpálkovala ty natvrdlé holčičky.. To jim patří!" zazubí se Natsumi. Izuko se taky začal smát. Zero a Hiroki taky přišli. ,,No jo no, jseš skvělá, Ayame" zazubí se Zero. Hiroki se jen šklebí.

*Ale... nejsou tak špatní* pomyslím si. Kouknu směrem k Takumimu. On se jen usmívá. ,,Co se tak šklebíš?" prohodím směrem k němu. ,,Nic, jenom si říkám, že jsem ještě nikoho takového nepotkal. Ani Natsu-chan takhle úžasně neodbyla ty dolézačky." řekne s úsměvem Takumi.,,Ha?! To si vypiješ, Takumi!" zavrčí Natsumi a vezmě blonďáčka za triko a pak ho začne škrit. 

Zazubím se. ,,Princátko mě pochválilo, jo?" zeptám se směrem k němu. ,,Přesně tak" odvětí Takumi se šibalským úsměvem. Myslím, že teď jsem si podepsala listinu smrti - všechny holky kolem mě doslova vraždily pohledem. *Tohle bude ještě perný den...* pomyslím si s povzdechem. Koukla jsem se kolem. Natsumi škrtila Takumiho. Hiroki, Zero a Akio se tlemili, jako by právě slyšeli nejvtipnější věc ve svém životě a Izuko uklidňoval Natsumi, která málem udusila naše princátko. Vybuchnu smíchem. 

Škola skončila. Já, Natsumi, Hiroki, Zero, Takumi, Akio a Izuko jdeme do restaurace. Vlastně, nemůžu si ani na tuhle školu stěžovat... Je tu sice plno idiotů, ale mě to tak nějak přestalo vadit. I když, Takumi mě pořád pekelně štve. Akio je fajn, je s ním zábava. Hiroki a Zero pořád něco ničí, takže se bojím, aby jednoho dne nezničili celou školu - i když, to by bylo docela fajn... No, Natsumi je moc násilná a Izuko moc milý - takže se doplňujou. 

,,Hele, Natsumi... Jak to, že Takumi, Akio, Zero, Hiroki a Izuko pořád ničí a nikdo jim nic neřekne?" zeptám se, když deme s Natsumi společně domů. ,,No... Ředitel je otec Takumiho a vlastně je nechává dělat, co chtějí. Mají to super. Být Takumiho kamarád má i své výhody..." zazubí se Natsumi. ,,Výhody? Takže ty holky za ním nedolejzaj jen kvůli vzhledu, že?" zeptám se. ,,No, přesně tak. Všechno to jsou zbohatlice, ale jejich IQ je na levlu motorového vláčku a šumící trávy. Proto se chcou bavit s Takumim, aby měly lepší známky... " řekne nenávistně Natsumi. 

,,Chápu... Ale proč... proč jsou všichni takoví? Proč všechno ničí?" zeptám se. ,,No, Takumi otce nemá rád. Rozvedl se s jeho matkou, kterou měl moc rád a odstěhovali se tady - takže se s ní nikdy nevídá a proto je takový... Oplácí otci tím, že všechno ničí. No a se Zerem, Hirokim, Akiem a Izukem se znají už věčnost. Nějak se prostě spikli proti Takumiho otci, protože jim bylo Takumiho líto... " odvětí Natsumi. ,,Hele, nemáš nějak moc otázek?" zazubí se Natsumi. ,,Ne jen... Chtěla jsem to vědět, nic víc" odvětím.

,,No a... Jak ses k nim dostala teda ty? Museli si myslet, že dolejzáš, ne?" zeptám se. Natsumi si povzdechne. ,,Jako malé mi zabili matku i otce, takže jsem se přestěhovala sem. Potkala jsem tady Izukiho a ostatní. Oni mě přijali mezi sebe, protože jsem pořád odpálkovávala ty princezničky, které byly kolem" odvětí Natsumi. ,,Aha. Jsi něco jako Takumiho bodyguard, že?" zazubím se. Ona se začne smát. ,,Přesně tak!" křikne s úsměvem. 

,,Už běžím... Zítra ve škole!" křiknu na Natsumi a běžím domů. ,,Hoj!" křikne na mě a odchází jinou cestou. Otevřela jsem dveře. ,,Jsem doma!" křikla jsem, když jsem vešla. ,,Ayame! Jak bylo ve škole?" zeptala se máma. ,,Docela fajn. Poznala jsem docela dost skvělých lidí" řeknu s úsměvem. ,,To je dobře" řekne mamka a odejde. Běžím do svého pokoje a třísknu sebou na postel. Začnu si pobrukovat jednu písničku - Little me.

Yosh, tady máte další díl ^^ Doufám, že se líbil :) Děkuji za vaše Vote, komenty a omlouvám se za chyby. Jsem s tímhle dílkem docela spokojená, jen nevím, jak budu pokračovat :D No nic, něco vymyslím ^^

+Obrázek Akia a písnička :3

-Lia