20) Vzhůru k moři!

3.5K 308 26
                                    

10 dní už nevyšel díl... Deset dní!!! Kopněte mě někdo ... Gomen... Liuška má ve škole dostatečně velký záhul. Každý den nějaká písemka... Fck my life. Ani nevíte, jak mě to štve, že nemám vůbec čas psát... Ani zahrát si nemůžu x.x :DD Okay, okay, už to nebud prodlužovat, tady je další díl :) 

Seděla jsem na posteli a hrála na notebooku. Nebylo nic moc na práci. Venku bylo strašlivé teplo. No jo, bylo léto a nám začaly letní prázdniny. Vysvědčení dopadlo dost dobře. Měla jsem jen dvě dvojky, což byl dost dobrý výkon. Narozdíl od Takumiho, který... nedopadl nejlíp, no ... 

Každopádně, plány na prázdniny jsem neměla. *Všichni si nejspíš půjdou někam užívat, ale já budu hnít doma* pomyslím si. Rodiče neměli čas. Zase jeli kamsik pryč, takže já budu asi tak dva týdny doma zase sama. No nic, už jsem si zvykla... 

Dohrála jsem hru a vypla počítač. Upřímně, neměla jsem na nic náladu. Nejradši bych jela k moři ale... Nejblíž je to odsud k moři asi 4-5 hodin cesty... Což se neoplatí a já nemám navíc odvoz. Povzdechla jsem si a lehla si. Koukala jsem se do stropu a přemýšlela, co bych mohla dělat... 

Najednou se ozval zvonek. Pomalu jsem se vyšourala z postele a zamířia po schodech ke vchodovým dveřím. Pomalu jsem stiskla kliku a otevřela dveře.

,,Hojky Aya-chan!" křikli všichni sborově. Natsumi se na mě mile usmála, stejně jako Takumi. ,,Copak tady chcete?" zeptám se tiše. ,,No napadlo nás... Nechceš s náma na kratší dovolenou?" zeptá se Takumi s úsměvem. ,,Každoročně spolu jezdíme k moři... Takumiho táta tam má menší chatu... " vysvětlí Izuko. 

Nadšeně se pousměju. ,,Jasně, ráda pojedu!" křiknu s úsměvem. ,,Mimochodem... Jak tam pojedeme?" zeptám se ještě. ,,Vlakem... Vzal by nás Takumiho otec, ale má moc práce, protože ještě musí cosik zařizovat a tak..." vysvětlí Zero. Kývnu.

,,Jedeme už teďka?" zeptám se, protože vidím, že všichni mají už nějaké věci. Všichni kývnou. ,,Minutku...Jdu si zbalit... Jak dlouho tam plánujete být?" řeknu jen. ,,Tak týden, možná víc..." odvětí Takumi. 

Jen se pousměju a ztratím se v domě. Vyběhnu po schodech nahoru a zavolám rodičům. Výlet mi povolili. A i kdyby ne, stejně bych asi jela... Stejně se měli vrátit asi za dva týdny, ne-li později. 

Ve skříni jsem našla kufr. Vytáhla jsem ho a hodila na postel. Začala jsem do něj skládat všelijaké oblečení. Hodila jsem tam i jednu mikinu, kdyby byla v noci zima... Taky pižamo a všecky hygienické potřeby. Nakonec jsem tam dala i svoje nové plavky a kufr zavřela.

Vzala jsem si ještě tašku přes rameno a do ní naházela mobil, knížky a prostě věci na cestu, abych se nenudila. I když, s těmi idioty se fakt člověk nenudí... 

Vyšla jsem před dům i s kufrem. Takumi mi jej ochotně vzal > i když já protestovala, ale on chtěl, jelikož sám měl totiž jen batoh, takže vézt za sebou kufr na kolečkách mu nedělal problém. Povzdechla jsem si a nechala to tak...

Zamířili jsme k nástupišti. Vlak přijel tak za patnáct minut, takže jsme dlouho nečekali. Vešli jsme do něj a hurá k moři!

Sedla jsem si vedle Takumiho. Kecali jsme spolu o všem možném a taky mi na asi 20 minut dělal polštář, jelikož jsem nějakým zázrakem usnula. 

Po asi čtyřech hodinách jsme se konečně dostali do jedné takové větší vesničky. Vystoupili jsme a zamířili k Takumiho chatě, která byla postavena u lesa, ani ne 20 minut od moře. 

Museli jsme jít přes les, aby jsme se tam z nádraží dostali. Les byl velmi tichý a cesta trvala jen chvilku. Navíc, s ostatníma jsme dost kecali, takže nám cesta utíkala rychle. Ale už se stmívalo, takže dnes jsme k moři asi jít nemohli...

Došli jsme k chatě. No, nebyla to tak malá chata, jak jsem si představovala. Byla skvělá! A uvnitř ještě lepší... Naprosto moderní. 

Poté přišla řada na rozdělování pokojů. Já skončila nečekaně zase s Takumim. Zero s Hirokim, Izuko s Natsumi a Akio byl chudáček na pokoji sám. Ale jemu to nevadilo, měl rád klid. 

Huf! Liuška konečně dopsala... Gomen, že je to táák strašně krátké! No hrůza! Ale já chtěla tu druhou část nechat až na příště ^^ No, snad se dílek líbil :) V Delikventech už máme léto, ale u nás je Jaro > to je tak smutný... Já chci léto! x.x :DD Mno nic... Každopádně, taky děkuju za ten nespočet votů a hlédnutí, jsem strašlivě šťastnáááááá ^^

+ Obrázek more (^^) a písnička, kterou udělala jedna kamarádka (@anneixx) ^^ Pecka :3

-Lia

DelikventiKde žijí příběhy. Začni objevovat