Delikventi

32) Nový začátek

Omlouvám se, že kapitolka je napsána tak pozdě, ale jsem nemocná... Nějak jsem se přemohla k jejímu napsání :D

Třeťák se blížil ke konci a tím i naše střední. Začínali jsme se učit na maturity. Takumi potřeboval dovysvětlit spoustu věcí< jelikož se předchozí dva roky jenom flákal.

Abych řekla pravdu... Je dost chytrý, i když.. v některých věcech je fakt blbej. Každý boží den jsme seděli u knížek a já mu vysvětlovala nějaké učivo. Přitom jsem se i sama učila.

V den maturit jsme vstali dříve a připravovali se. Do školy jsme dorazili včas, díkybohu. Sedli jsme si na místa a vytáhli si potřebné věci. Za pár minut se začalo psát.

Upřímně, bylo to docela jednoduché. Byla jsem sice ve stresu, ale vše jsem věděla. I Takumi vypadal, že je v pohodě. Po testu jsme šli domů. Oba jsme to zvládli dobře, podle našich pocitů.

Za pár dní jsme se dozvěděli výsledky. Prošli jsme.

Oba jsme se začali hlásit na vysokou, kterou jsme chtěli. A oba nás přijali. Každý jsme si však museli najít nějakou brigádu. No, Takumi jí už měl v jakési restauraci. A já začala pracovat v nějakém obchodu.

Takhle to trvalo pár let, než jsme oba úspěšně dostudovali výšku. Já začala pracovat jako doktorka v nemocnici a blonďáček byl přijat do jakési firmy.

Oba jsme měli docela vysoký plat.

Mí rodiče šli do důchodu a my se rozhodli začít žít sami. Mí rodiče nám trošičku přispěli. Přestěhovali jsme se do docela velkého a prostorného domečku blízko naších prací. Když jsme měli trošku víc peněz, začali jsme si pořizovat věci do domu.

Tayami samozřejmě taky vyrostl, už z něj byl velký pes. Hlídal nám zahrádku...

Ostatním se taky nevedlo nejhůř. Natsumi a Izuko spolu už žili. Natsumi si zařídila velkou restauraci, která byla velmi úspěšná. Izuko začal pracovat jako učitel. Vzali se dříve než my a už také měli dvě děti.

Itsuki byla malá, dvanáctiletá hnědovláska s růžovýma očima a Nozumi byl osmiletý růžovovlásek se zelenýma očima. Oba byli dost inteligentní a Nozumi se rád bil. (Hmm, po kom to tak asi zdědil, že? :DD) Žili nedaleko od nás a častokrát jsme se vídali.

Hiroki a Zero také žili spolu. Pracovali ve stejné firmě a vždy se vypořádali s kritikou okolí. Byli spolu dost šťastní, což bylo hlavní.

Akio nežil sám. Na vysoké si našel dívku, se kterou to dal dohromady. Jmenovala se Yiu a byla velmi inteligentní a hlavně milá. Ti dva začali žít společně, ale stále se nevzali. Z obou byli docela vážení právníci a jejich život byl jako v pohádce.

Měli jedno dítě. Malou blonďatou Ami. Této dívence bylo asi dvanáct let a byla jednou z neinteligentnějších dívek ve své škole. Rodiče byli právoplatně pyšní, ale co čekat.

Navíc, byla trošku bitkářka, takže se o sebe vždy dokázala postarat. Chodila do třídy společně s Itsuki, dítětem od Izuka a Natsumi. Byly dobré kamarádky, tak jako jejich rodiče.

Naši staří delikventi už delikventy nebyli. Vlastně, vyspěli - až moc. Každý už měl svou cestu. No, ne úplně svou. Naše cesty se stále protínaly.

-

Všichni žili šťastně. Stejně jako já a Takumi. Oba jsme byli šťastní. Sice jsme prožili ještě spoustu věcí, které nám nezjednodušily život, ale to nevadilo...

A jednoho dne... jsme se vzali....

Hojky minna ^^ Pardon, za krátkost dílu, ale momentálně mi není zrovna nejlíp a jelikož je tohle shrnutí těch pár let, co se dělo, tak toho není zrovna moc. Další dílek bude tedy už o tom, co se bude dít na svatbě a po ní ^^ No, snad se kraťoučký dílek líbil, příště to bude lepší, slibuji ^^

Guardian a Addotinialku napíšu asi až zítra a nebo v pondělí, fakt mi není zrovna dobře :/

-Lia