Delikventi

8) Zase škola...

Moje menší prázdniny skončily a já je celé proležela v posteli. Byla jsem totálně nechlazená, měla jsem horečky a tak. Pozítří jsem musela do školy. Má nemoc totiž ustoupila, takže jsem dnes vylazla z postele a šla se koukat na telku.

Bylo devět večer a já objevila nějaký horor. No, samozřejmě jsem seděla se zhasnutým světlem, takže jsem byla totálně vystrašená a to mě horory moc neděsily. Horší bylo, když film skončil. Vstala jsem od telky a šla zapnout světlo. Nic.

,,To doháje museli vypnout elektřinu zrovna teď?!" křiknu, když zhasne i telka. Najednou někdo zazvonil. Byla jsem totálně podělaná strachy. ,,Týjo, opravdu úžasné!" zavrčím a jdu pomalu směrem ke dveřím. Šáhnu na kliku. ,,Nadpřirozené bytosti nejsou!" opakuju si pořád dokola a stisknu kliku.

Dveře se otevřou. 

Stojí tam blonďatý kluk s modrýma očima, které ve tmě září. 

,,Takumi! Ty idiote!" křikla jsem a sesunula se na zem. Těžce jsem oddechovala a koukla se na něj. ,,Co jsem udělal?" zeptá se. ,,Můj bože.. Nic" špitnu a vstanu ze země. Pozvu ho dál a zavřu dveře. Je tu trochu tma. Vezmu svíčky a zapálím je.

,,Hmm, jaká romantická atmosféra" řekne s úšklebkem Takumi. ,,nech si ty kecy a řekni mi, proč jsi přišel" odseknu s mírně narudlou tváří. ,,Ostrá, jako vždy" zazubí se Takumi a já ho probodnu pohledem. ,,Donesl jsem ti úkoly ze školy" odvětí a já poděkuju. 

Najednou se telka rozsvítí. Pousměju se a zapnu nějaký normální program. Chvíli s Takumim koukáme na telku. Nějak usnu v sedě.

Ráno se probudím v posteli. Takumi spal na zemi. ,,Pff, tak dík" špitnu. Byla neděle, dvanáct ráno. Šla jsem se převlíct do koupelny.

Najednou se dveře od koupeny otevřely a v nich stál rozespalý Takumi. Horší bylo, že já byla jen ve spodním prádle. Chvíli nastalo trapné ticho. Potom Takumimnu začala téct krev z nosu. ,,Vypadni, úchyle!!!" křikla jsem a hodila na sebe župan, který jsem měla po ruce. 

Po takumim jsem hodila jeden z mých prázdných šamponů a on hned vypadnul. Rychle jsem se oblékla.

,,Ty idiote!!! Úchyláku!" křikla jsem na něj, když jsem vyšla z koupelny. On měl kapesník u nosu, aby zastavil krvácení. 

Po asi pěti minutách, kdy jsem na něj křičela, se ozvalo klepnutí dveří. Rodiče byli doma. ,,A do..." nedořeknu. ,,Takumi, dělej, schovej se do skříně!" špitla jsem. Vzala jsem ho za ruku a táhla ke skříni. ,,Mí rodiče by si něco domysleli. A já bych zemřela" dodám. On se poslušně schová do skříně.

*Sakra! Zapoměla jsem, že se dneska vrací! A hlavně se nesmí dovědět o tom jezeru!* pomyslím si a seběhnu dolů. ,,Ahojky mami!" křiknu. ,,Ahojky zlato. Jak ses tu bez nás měla?" zeptá se mamka. ,,Normálně, jako kdyby jste tu byli" špitnu. 

,,Jdu nakoupit, tak se tu měj" dodá mamka, když otevře ledničku. Kývnu. 

Mamka zmizí a já se rozběhnu nahoru. Otevřu skříň. ,,V poho?" zeptá se Takumi. Kývnu. ,,A teď vypal" dodám a táhnu ho pryč z mého domu.

Ráno mě vzbudil budík, který následně letěl přes celou místnost k zdi a rozbil se. To mě probudilo a já vstala. nechala jsem budík budíkem a šla se převlíct. Potom následovala snídaně. 

Škola. Jediné místo, které opravdu nemám v lásce. Sedla jsem si do lavice. 

Začala hodina. Po asi půl hodině přišli do třídy Takumi, Zero a Hiroki. Byli trošičku domlácení a jejich výmluva byla spadnutí ze schodů. *Bože, ti idioti se prali?* pomyslím si.

Hodina skončila.  ,,Hele, Takumi, co se stalo?" zeptám se, když se sejdeme na chodbě. ,,Zmlátili nás nějací dementi z jiné školy... Té nejlepší. Imbecili" zavrčí Takumi a prokřupne si prsty. ,,Všecky je zabiju" naštve se Natsumi a zatne pěst.

Po škole jsme seděli v parku a vymýšleli, co s tím uděláme. ,,Prostě jim rozdupeme ksychty" řekne Zero a zatne pěst. No, víceméně nám nic jiného nezbývalo. Něco jsem uslyšela. Křik. 

Heh :D Jsem svině, že vám to tak utnu, že? :D No, každopádně, děkuji za přečtení, vote a komenty ^^ Omlouvám se za chybky :) 

+Moje oblíbená písnička a obrázek Ayame :)

-Lia