Ty máš právo akorát na...

67. kapitola

Už to bylo půl hodiny a Min stále nevolal. Chtěl jsem jít k němu domů, ale otec mi to samozřejmě nedovolil, dokonce si vzal práci do obýváku, aby mě měl na očích. Bylo vidět, že z toho má škodolibou radost. Nenáviděl jsem ho za to. Někdo zazvonil. Kookie! Rozběhl jsem se ke dveřím. Koutkem oka jsem si všiml, že mě otec následoval. Otevřel jsem dveře. V jednu chvíli jsem překvapeně otevřel pusu a zároveň ze mě spadla všechna radost. "Co ty tu?" Neodpověděl a tak jsem k němu zvedl hlavu. Vypadal normálně, ale jeho oči... Otevřel jsem pusu k otázce, ale on na mě jen zavrtěl hlavou a podíval se na otce. "Dobrý den. Posílá mě Jeon JungKook. Bohužel si nestíhá vyzvedat Taeho, je u soudu." Zmateně jsem po nich přebíhal pohledem. Posílá ho Kookie? Takže je v pořádku? Ale co ten pohled v očích. "Tohle se mi nelíbí. Byli jsme jasně s Jeonem domluveni..." Min hned přikývl a tím ho zarazil. "Já to vím. Říkal mi to. Bohužel opravdu nemůže a bojí se, že Tae udělá nějakou kravinu. Opět." Hodil po mě pohled, který jasně vypovídal co si o mně myslí. "Kdo vlastně jste?" Zeptal se nakonec otec. "Jsem velitel nedalekého policejního okrsku." To mého otce uklidnilo, řekl bych že dokonce i trochu potěšilo. "Dobře. Konečně někdo, kdo tě opravdu ohlídá. No dobře. V neděli budeš doma!" Varoval mě. Přikývl jsem a následoval Mina do auta. "Tak co se děje? Zjistil jsi... Zjistil jsi co je s Kookiem?" Zeptal jsem se ho, když jsme byli v bezpečí auta a nemohl nás tak poslouchat otec. "Jak moc se bojíš průšvihu u tvého otce?" Zeptal se úplně mimo. "Celkem dost. Jestli nějaký mít budu, zruší dohodu mezi Kookem a nejspíše mě ožení za nějakou bohatou holku... A já nechci od Kooka. Proč?" Zamračil se. "Obávám se, že se v neděli doma neukážeš." Všiml jsem si, že nejede ani ke Kookovi do kanceláře ani k němu. "Proč? Tak co se děje, YoonGi?" Koukal jsem se na něho. Potřeboval jsem to vědět. "Kookův soud skončil ve dvě. A vím to jistě. Volal JiMinovi, že právě skončil a že jede rovnou pro tebe." Zamračil jsem se. "Ale ke mně nedošel... Tak kde je?" Začínal jsem už opravdu panikařit. "Uklidni se." Zastavil na červenou a rovnou mě profackoval, abych se probral ze šoku. Vydechl jsem. "Jasný je, že není v kanceláři. Byl jsem i u něho doma, našel jsem tam jen psa. Volal jsem všem. Jin, NamJoon, HoSeok, Mark ani ostatní ze stanice nevědí, kde by mohl být." Zastavil před domem, který mi byl povědomí, ale nemohl jsem si vzpomenout, proč tomu tak je a nebylo to teď důležitý. "Myslíš, že se mu něco stalo?" Povzdechl si. "Volal jsem do všech nemocnic, ale nikde neleží. Ani to mě moc neuklidnilo. Chtěl jsem se dál ptát, ale předběhl mě. "Vím jen jedno. Určitě si jen tak neodjel nebo takhle schválně zmizel." Byl jsem čím dál zmatenější. "Tae. Kook je právník. Nevím, jestli si uvědomuješ, co přesně to znamená." Zmateně jsem se zamračil, ale pak jsem vytřeštil oči. "Ty... Ty si myslíš, že by mu někdo... Že by ho někdo..." Vystoupil. "Pojď dovnitř." Donutil jsem se vystoupit a jít s ním ke dveřím. Otevřel Jin a mě došlo, proč mi přišel povědomí. Přesunuli jsme se beze slova do obýváku a já si hned přisedl k JiMinovi na pohovku. YoonGi po mě hodil vražedný pohled, ale mně to teď bylo jedno. S ním jsem si rozuměl nejvíc a vyhovovalo mi, když mě obejmul.

3. osoba

Atmosféra v místnosti byla příšerná. Nikdo nepozdravil přicházející, většina ani nevzhlédla. Drželi se navzájem v náručí, nejmenší růžovovlásek, objal zničeného TaeHyunga. Všem jejich přítel a kolega v jedné osobě chyběl a všichni se o něho samozřejmě báli. Rozmrzelý muž to nakonec nechal plavat a sedl si na zem, opřený o nohy svého přítele. "Tak?" Převzal kafe a podíval se na ostatní. "No. Nemyslíme si, že by ho zabili. Čím by toho dosáhli?" Odpověděl mu hnědovlásek, nesoucí mu kafe. "Ne. To by bylo moc snadné. Důvod proč zmizel bude složitější. Pachatel z toho bude chtít něco vytěžit." Mínil jejich velitel a zadíval se na všechny. "Podezřelý?" Ozval se ten nejnepravděpodobnější člen. "Ten Jae-Sang." Všichni se zadívali na růžovovláska. "Když mi volal, ptal jsem se ho na ten soud. Byl odsouzen. A všichni víme, že ten chlap je schopný všeho. Má spoustu lidí, co by to za něho mohli udělat a všichni jsme četli ty výhružné dopisy." Velitel přikývl. "To je pravda." Pousmál se smutně na svého přítele. "Někdo další?" TaeHyung si sedl a narovnal se jak mu něco došlo. "Chan." Celá místnost se na něho upřela. "Jasně, další pomsta." Kývl nakonec YoonGi. "Je to šílenec, o tom není pochyb. Neodehnal tě a to ho mohlo naštvat." Souhlasil. "Ještě někdo?" Všichni v místnosti sklopili pohled, jen Jinovi nejprve ujel na chlapce na gauči. "Ah. Vy si myslíte, že..."