Zjistila jsem, že ten kbelík vody na mě chrstla jakási drobounká dívenka. Zasmála se, když viděla výraz mého obličeje. A podala mi ruku, aby mi pomohla vstát že země. Pak ji ke mně napřáhla ještě jednou a já ji přátelsky stiskla ,,Jmenuju se Melanie, ale klidně mi říkej Mel” představila jsem se jako první. Dívka se usmála a odvětila ,,Já jsem Elisa”. Pak k nám dvěma přiběhla Viktorie a Charlota, musím přiznat, že nechápu, jak mě mohli nechat jen tak někde v bezvědomí ležet, ale nechala jsem to být.,,Koukám, že jsi se s Elisou už seznámila” úsmala se Charlota ,,Ale teď Ti musím slavnostně oznámit, že jsi plnohodnotná majitelka živlu VODA”. Když jsem to slyšela myslela jsem že tam sebou třísknu znova. Viktorie si ale přisadila, že jsem se ještě neseznámila se zbytkem a že nic nevím, neumím a tak dále a tak dále. Elisa ji ale umlčela pohledem a obrátila se na mě ,,Ukážu ti tvůj pokoj, aby sis to v hlavě srovnala. Jo?” Přikyvla jsem a vydala se za ní.,, Tak tady to je, není to sice žádná sláva, ale určitě si s tím poradiš.”přidala úsměv a odešla. Stála jsem uprostřed prázdné mıstnosti a neměla šajna co teď. Opatrně jsem vykoukla z polozavřených dveří, ale v ,chodbě' nikdo nebyl. Povzdechla jsem si a najednou mě něco napadlo. Vzpomněla jsem si jak mi svou moc ukazovali Charlota s Viktorii a chtěla jsem to taky zkusit. Myslela jsem co udělat a pak mě napadlo, jestli to vůbec bude fungovat. Snažila jsem se že své ruky vypustit alespoň pramének vody, ale totálně jsem nevěděla jak, prostě jsem jen myslela jak mi z ruky teče vodopád vody a snažila se k tomu mou ruku přimnět. Ani jsem si nevšimla, že se ve dveřích objevila Charlota. Najednou mnou projela dávka energie a z mého ukazováčku pomalinku vytekla kapička vody. Byla jsem tím vyčerpaná, ani jsem tomu nechtěla věřit. Skácela jsem se k zemi. Jen jsem tam klečela zhluboka dýchala a snažila se popadnout dech. Charlota se jen ušklíbla a řekla ,,Počkej na tréninky, ty jeden nedočkavče”
Omlouvám se, opravdu se omlouvám, že tak dlouho nebyla kapitola tak tady máte ode mně hned 2. :) Předem se chci omluvit, během příštího týdne asi kapitoly nebudou, protože mám prázdniny a jedu do Rakouska, tak to prosím vydržte :). Taky bych vám chtěla poděkovat za to co se děje. Vůbec jsem si těch čísel nevšímala, ale už jsme překonali magickou hranici 500 reads, za což bych vám chtěla všem moc poděkovat. Taky má tahle story už přes 20 votes, za což vám taky moc moc moc MOC děkuji. A naposledy poděkujte jedné z mých čtenářek a to:memous ;) děkuju věnuju ti tuhle story, protože díky tobě jsem napsala už 2 kapitolu tenhle den. Děkuju vám všem
