,,Uff" hodila jsem taška do rohu pokoje. Lehla sem si na postel a chystala jsem se zapnout noťas. Vtom se ze spodmího patra ozval výkřik Leny (mé starší sestry) a Tomaska (mého mladšího bratra). Vyskočila jsem z postele a leťela dolů. Tam se před Lenou svíjelo cosi malého modrého. Byla jsem jak v transu, nemohla jsem se pohnout a v krku jsem měla knedlík. Jediné na co jsem se soustředila bylo to cosi. Ale né všimla jsem si ještě něčeho - mokrých stop, které byli všude. Vypadalo to, jako by to za sebou nechávalo mokré stopy. Ano, teď se to pohnulo, byla jsem si jistá. Nechalo to za sebou mokrou loužičku. Odvážila jsem se a přiblížila jsem se k tomu o krok a o další a další, už jsem byla na dosah ruky. Chtěla jsem se toho dotknout, ale Lena zaječela,, Né nech toho, nesahej ne to, co ty víš co ti to udělá". Neposlechla jsem jí a přibližovala jsem se k tomu stále blíž a blíž. Tomasek zatajil dech. Byla jsem od toho už jen pár centimetrů a stále jsem se přibližovala. Už jen 10mm, 9, 8, 7,6,5,4,3,2,1. Dotkla jsem se toho. Chvíli se nic nedělo. Tomasek odběhl do svého pokoje a Lena se po krůčcích oddalovala. Když ale vytáhla mobil že ,to' vyfoťí projel mnou takový zvláštní pocit. To cosi vypadalo, že se to zvětšuje. Najednou sem viďela jsem jen modrou září, potom uširvoucí ránu a nakonec jsem cítila, jen to, že jsem celá mokrá. Pak se mi zatočila hlava a před očima se mi zatemělo a já omdlela.
