Rybička si vesele plavala a já běžela jako vystřelená kulka dolů ze schodů.
Mamka nesnáší, když jdu na oběd pozdě. Doletěla jsem až do kuchyně a sedla si na své místo ke stolu. Máma rozdala talíře a sestra přinesla hrnec s polévkou. Položila ho na podložku a začala nalévat.
Jsem nacpaná k prasknutí. Došourala jsem se k době do pokoje. Naštěstí jen 1 patro nahoru, protože kuchyně je v 1 patře. Očima jsem zabloudila k rybičce a zvědavě jsem ji pozorovala. Pak jsem si sedla a začala kreslit. V tom mi ale zapípal mobil. Zvedla jsem se a podívala se má něj. Přišla mi zpráva od Charloty. Četla jsem a četla a pořád četla, Charlota se trochu rozepsala, ale samotnému textu zprávy jsem nedávala moc pozornosti. Zaujala mě spíš věta, která byla úplně na konci. Stalo tam: Připrav se na trénink, začneme už brzy.
No ta věta se mi vryla do hlavy. Nemohla jsem se dočkat, ale zároveň jsem se bála. Jestli tam budu jen tak koukat a nic nedělat, tak to bude dost trapný. No musím to vypustit z hlavy, jinak zejtra nic neudělám. Asi se na to vybodnu a půjdu si zaplavat. Venku je docela hezky, ale na koupaliště nepůjdu, protože si umim představit, jak to tam bude vypadat. Ano, asi jako když se na koncertu 1D rozkřikne, že někde za rohem maj výprodej věcí od nich. Panebože, nechápu co na těch klukách maj. Ach jo jdu si pro tašku. Ze skříně jsem si vytáhla svoji tašku přes rameno tmavo modré barvy a dala si do ní svoje plavecké plavky (jo zní to divně), malý ručník a čisté prádlo. Sama se taky převlíknu. Venku je fakt horko na to, abych tam byla v černých leginech a tunice s 3/4 rukávem. Vlezu do šatny a nevím co na sebe. Potřebuju před 3 vyjet z domu a je 14:45. Nakonec jsem čapla džínový kraťasy a světle lososový tílko s tmavo růžovými puntíky. Ještě jsem doběhla do koupelny pro gumičku do vody, sprcháč a šampón. Pak jsem ještě doběhla k mamce, oznámit jí, že jdu do bazénu. Ona jen přikývla. ,,Hlavně buď do 18:00 doma, jasný?“ ,,Jasný“ odpověděla jsem na její otázku/příkaz. Došla jsem do předsíňě, zula si bačkory a místo nich jsem si na nohy vzala hnědé baleríny. Vyšla jsem z domu a vzala si koloběžku. Vyšla jsem z vrátek a na chodníku jsem vyjela směr bazén.
Tentokrát jsem naštěstí nikoho nesrazila a tak jsem v klidu zaparkovala koloběžku do stojanu na kola a zamkla ji. Teď už ale mířím ke vchodu do bazénu. U okénka zaplatím a půjčím si zámek ke skříňce. Šla jsem prosklenou chodbou a při té příležitost se kouknu na bazén. Přesně jak jsem čekala - úplně prázdný. Jdu dál chodbou až ke schodům po kterých zamířím dolů a pak znova dolů. Hned vejdu do šatny, která je hned vedle schodů. Převlíknu se do plavek a oplachnu se pod sprchou. Vlasy si svážu do culíku a vyrazím po schodech nahoru. Pozdravím plavčíka a vydám se k závodnímu můstku. Vylezu na něj a odrazím se.
Tak je tu další kapitolka, snad se vám líbila. Moc a moc děkuji za podporu. No chtěla bych vám oznámit 4 věci.
1. Píšu novou knížku, ale zveřejním ji, až budu mít dopsáno, abyste nemuseli čekat dlouho na další kapitolu.
2.Začala jsem psát ještě jednu knížku Dvě strany karty. Není toho zatím moc (1 kapitola), ale kdyby někdo chtěl číst ;)
3. Chtěla bych napsat nějaký román, co vy na to?
4. Vy jste naprosto nejlepší!!!!!!!!!!!!!! :) :3 :D
