Charlota mě vyvedla ven z kasáren a odvezla až před dům. Mamka byla naštvaná, že jsem jí nebrala telefony a že o mě měla hrozný strach a že je pozdě, že musím chodit domů dřív. -_- pane bože, už mi začíná lézt na nervy s tím jak se o mě bojí... No tak to musím nějak přežít.
Hned dneska mi přišla sms od Elisi, sice jsem jí nedala číslo, ale asi si ho zjistila od Charloty. No byla jsem nadšená, že mi napsala, vypadá jako fajn holka se kterou by mohla být sranda :D. Nakonec to dopadlo tak, že jsme si psali do půl dvanáctý do večera...jsme asi šílený,ale svět se s tím hold bude muset vyrovnat no :).
Ráno jsem se probudila asi v půl desátý. Úspěšně jsem se vyhrabala z postele a v pyžamu jsem sešla do kuchyně. Z ledničky jsem si vzala jogurt a dala si do něj müsli. Do skleničky jsem si nalila hruškový džus. Když jsem se nasnídala vyrazila jsem na těžkou pouť po našem domě. První zastávka je koupelna :D, tak tedy vyrážíme. Dobelhala jsem se do koupelny a rozčesala jsem si vlasy a vyčistila si zuby. A pak hurá na další zastávku a tou je můj pokoj. Zavřela jsem za sebou dveře a schodila za sebe pyžamo. Oblíkla jsem se a udělala jsem si úkoly. Měla jsem ještě něco času,než bude oběd, tak jsem si vzala klobouk, malou kabelku a peněženku. Seběhla jsem dvoje schody a vběhla do předsíňe. Zapla jsem si páskové sandálky a vyšla z domu vzala jsem si svou červenou koloběžku a vyrazila do ulic. Stavila jsem se v málem zahradnictví, nic jsem si ale nekoupila a jela dál zastavila jsem až u zverimexu. Koloběžku jsem si zamkla k zábradlí a vešla dovnitř. Uvnitř bylo slyšet jekot papoušků a opic, ale i hvízdání koleček hlodavců. Zamířila jsem do oddělení s rybičkami. Už dlouho jsem si nějakou chtěla koupit, tak proč ne zrovna teď, když už je spjatá s tou vodou. Okouzlují mě všechny ty barvy.... Nakonec jsem došla za prodavačkou, že už mám vybráno. Vybrala jsem si bojovnici. Byla nádherná. Zelá byla tónovaná do modro-fialova. Doma mám jedno kulaté akvárium,takže už má i bydlení. Koupila jsem pro ní ještě krmení a Tmavo modré a tyrkysové kamínky na dno, aby měla ten svůj byteček hezčí..:D Nasedla jsem na koloběžku a s rybičkou jsem opatrně pádila domů. Asi v půli cesty jsem málem srazila nějakou dívku. Naštěstí jsem to ubrzdila, jenom se ta holka trochu lekla a vyjekla. Ten hlas mi byl povědomí, ale přes moje dlouhý vedení mi nedošlo komu patří. Dívka ke mě byla otočená zády když jsem se jí zeptala, jestli je v pořádku otočila se rychlostí blesku a hádejte co? No samozřejmě jsem málem srazila Elisu. ,,Ahoj“ vykřikla a já ji pozdrav opětovala. ,,Jsem v pořádku neboj, nic se mi nestalo, jen jsem se trochu lekla, to je vše. Co tady vůbec děláš?“ zeptala se. ,,No tak byla jsem si ve zverimexu koupit tady rybičku” odvětila jsem jí a usmála se. Elisa se podívala do mého košíčku a vypískla ,,Juzisi ta je roztomilá. Má jméno?“ ,,No tak musím se ti přiznat, že za těch 10 minut co jí mám, jsem jí jméno ještě nevymyslela“ což je pravda..,,Hm, na tom jméně musíš zamakat a potom mi ho musíš říct. A proč vlastně tak letíš?“ v tu chvíli jsem si uvědomila, že vlastně nemám čas se tady vybavovat. Koukla jsem se na hodinky.. Panebože oběd je za 10 minut a já to mám domů nejméně ještě 8. ,,Promiň musím jít za chvilku bude oběd na stole a mamka by se zlobila tak zatím ahoj.“ vyjekla jsem rychle a odrazila se ještě jsem uslyšela jak na mě Elisa volá ,,Ahój“,ale to jsem už zahybala za blok. Domů jsem to stihla za 6minut no můj odhad se seknul o 2 minuty... Rychle jsem vyběhla schody a vyhrabala zaprášené akvárium. Otevřela jsem ho a vysypala do něj barevné kamínky. Ty dvě modré hromádky jsem mezi sebou promíchala a nalila do akvárka vodu. Pak jsem do ní moji bojovnici pustila. Vypadala krásně v tom akvárku... Musela jsem se nad svou prací usmát. V tom jsem uslyšela maminčino volání z kuchyně.
Tak je tady další kapitolka :D. Na obrázku máte Elisu..:) Tak doufám, že se vám kapitolka líbí. Komentáře jsou hezké a děkuji vám za ně :D. Každý mě povzbudí, abych psala dál..Ale to pro dnešek stačí :D
