Další den jsem se probudila na spadnutí vázy.. jakoby někdo chodil po domě. Vyděsilo mě to. Vydala jsem se tedy po chodbě a uviděla postavu které nebylo vidět do tváře jelikož stál zády ke mně. Dívala jsem se na něj vyděšeně ale když jsem však zjistila že je to Klaus, oddychla jsem si.
,,Co tu děláš takhle po ránu? Pochoduješ tu jako přízrak. Máš odpočívat" ozvala jsem se a přišla blíže, byla jsem jen v županu.
,,Taky ti přeji dobré ráno" Zasmál se.
"Nechtěl jsem tě vyděsit. Už je mi dobře.. Rány se mi hojí rychle" dodal.
,,Určitě, budu hádat..kouzlo že?" zavtipkovala jsem a dívala se mu do oči, on přikývl.
,,To kouzlo jsi ty" pousmál se a pohladil mě po rameni. Když ale uviděl že mi to není příjemný, stáhl ruku dolů. Překvapilo mě jak zareagoval. Stále si nemůžu zvyknout na tak sladká slova.. A na to všechno.
,,Co máš dnes v plánu?" změnila jsem téma.
,,Chci tě někam vzít a pak..mám pro tebe překvapení." nad jeho odpovědí jsem zvedla obočí a lehce se Pousmál.
,, Nekoukej a připrav se, den začíná" usmál se a já ho poslechla. Zašla jsem do koupelny kde jsem ze sebe udělala člověka, a ne trosku.. I když si tak někdy připadám. Pak jsem se vydala do kuchyně kde byl Elijah.
,,Změnila si ho, není v něm tolik nenávisti" řekl ten v obleku a udělal mi čaj. Jak to myslel tolik nenávisti?. Dívala jsem se na něj trochu nechápavě a vydala se s čajem do obýváku, podívala jsem se na Rebekah která přiběhla.
,,Klausi!?" zeptala se naléhavě a podívala se na mě. Než jsem ji stačila odpovědět že je nahoře, Klaus už šel po schodech k nám.
,,Sestřičko..hádám že máš pro mě naléhavou věc" přišel k nám s naštvaným výrazem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ovšem" řekla a přistoupila blíže ke svému bratrovi.
,,Viděla jsem toho Charlese nebo jak se jmenuje..vypadal vztekle. " jakmile to řekla srdce se mi rozbušilo. Klaus pokynul rukou aby mluvila dal.
,,Mluvil s jednou ženou. Chtěl vědět zda neviděla jí" ukáže na mě. Hledá mě.. Mělo mi to být jasný.
,,Ten idiot to tu nenajde" Řekl a podíval se na mě.
,,Nemusíš mít strach" uklidnil mě a pohlédl na Rebekah a pak zpět na mě.
,,Přijde brzy o práci..neptej se jak jsem to udělal prostě jsem musel zakročit"
,,Cože?" zeptala jsem se šokovaně.
,,Beth, bude to v pořádku..jen mu trochu zavařím.. Vždyť si to zaslouží" pokrčil rameny.
,,Charlesovi? Stačí že tě malém zabil!prosím..nic nedělej" řekla jsem se strachem a on mě jemně pohladil po ruce.
,,Slibuju že už se tě nedotkne" řekl milé a já se podívala do země.
