Proč já?

Jeremiah

Mrzí mě že jsem ho takhle odmítla. Jenže nešlo odpovědět jinak. Klause nemůžu opustit, on je ten který mi je vždy při boku. On je ten který mě zachránil. A on je ten s kterým chci být po celý život.

Po chvíli mě vyzval tancovat, a já to s radosti přijmula. Všichni byli už opilý ale já se nehodlala opít. Jen si to tu užít.  Jeremy mě zatočil a já se smíchem spadla do trávy. A když už se začal omlouvat..stáhla jsem ho sebou na zem a smála se ještě víc.

,,Jak se cítíš?" zeptal se se smíchem Jeremy  a dal mi pramen mých vlasů na stranu. Podívala jsem se mu do očí.

,,Svobodně" odpověděla jsem upřímně a jeho to potěšilo. Pak jsme se smáli jeho historkám. Podívala jsem se po chvíli na nebe a mé myšlenky byli opět jinde . Co když se zaplétám s nesprávnými lidmi? Co když si tak volný život nezasloužím?. Z myšlenek mě najednou probudil Jeremy.

,,Nebo ne?" Nejspíše jsem ho neposlouchala. Chvíli jsem přemýšlela o čem mohl mluvit a pak jsem se na něj podívala.

,,Promiň co jsi říkal?" nad tím se lehce zamračil. Sakra Elizabeth..zas si to pokazila jako vše. Tohle jistě kluci nesnášejí, když ho holka v rozhovoru neposlouchá.

,,Myslím to, že se na tebe můžu vždy spolehnout a budeš tu pro mě.. " Pousmála jsem se nad tím.

,,žádný "nebo ne" Jeremy.. Jasně že se na mě můžeš spolehnout. Známe se sice krátce ale mám pocit že tě znám už déle" zasmál se tomu a přikývl. Pak jsem otočila hlavu zpět k nebi.

,,Jak to tam asi vypadá.. Tam nahoře?" podíval se na mě.

,,Nevím. Možná.. Tam budeš křičet celý rozcuchaný s listy na sobě místo oblečení" koukejte to je swag!"  tomu se nahlas zasmál a pak se na mě otočil.

,,Ne ale vážně.. Zajímalo by mě to"

,,To nejsi jediný. Víš podle mě..tam je svoboda. Plno hodných lidí, věčně teplo. Zvířátka.. listnaté stromy na nichž rostou sladké jablka a ovoce. Žádné problémy prostě kouzelný ráj" dopověděla jsem a jeho výraz byl nadšený..jakoby o tom už teď snil.

,,Kéž by" špitl.

,,Chci se tam dostat, protože tam by byla máma zdravá a šťastná. A já taky.."řekl smutně a já přikývla se slovy" já vím".
Pak jsme se podívali na kamoše kteří tancují a jsou totálně mimo.

"Hmm, co si dali že jsou tak šťastný?" zasmála jsem se a podívala se na Jennifer přicházející k nám.

,,Drogy" odpověděla za Jeremyho a sklonila se.

,,Chceš taky?" nabídla a já se na ní zaraženě podívala. Kde to sakra vzala!?.

,, Ne to fakt nechci. Jsi normální!?" odpověděla jsem ihned.

,,Je to odreagování. Nemůžeš čekat že zůstaneme jen u ohně a budeme si hrát písničky z pohádek " usmála se sebevědomně.

,,Pomůže mi to na chvíli vypnout a jen se smát z plných plic, ale je to jen na chvílí. Protože pak z toho budu mít hrozný následky a svědomí. Takže ne díky za nabídku" řekla jsem a zamračeně se na ní podívala.
Ona mě udiveně poslouchala a pak mávla rukou a odešla. Nad tím Jeremy vyprskl smíchy.

,,Co je?"

,,Viděla si ten její pohled? Tyvole.. Úplně zkameněla" chechtal se a já se na něj dívala. Pak jsem se nakonec začala smát s ním. Podívala jsem se zpět na Jennifer v davu. Proč mi to vůbec nabízela?. Hudba hrála nahlas a vážně to tam žilo. Jedna dívka si lehla do trávy a jen tak se smála. Nejspíše už začínala vidět rozmazaně a podobně, přeci jen..vzala si drogy.

,,To je Claire.. Je mladší" začal mi vysvětloval mi Jeremy.

,,Útěcha jsou pro ní hlavně cigarety. A teď momentálně drogy z kterými to  tak nějak přehnala." dořekl a podíval se na mě.

,,Někdy se mi zdá tenhle svět nereálný, a je to horší když si tohle svinstvo vezmeš" Řekl mi a já na něj koukla. Je to vážně rozumný a milý kluk.

,,To je pravda. Snad bude ta dívka v pořádku" sledovala jsem jí starostlivě a po chvílí kdy už spala na zemi a hudba přestala hrát, jsem pomalu zavírala oči ve spacáku.

"Elizabeth?" zeptal se po chvíli a já zabručela.

,,Jo?"

,,Myslíš..že se máma uzdraví?" Zeptal se. A já i přes to že jsem mu neviděla do obličeje, jsem věděla že má slzy v očích. Musí to pro něj být strašný. Neustále na to myslet.

,,Jeremy..myslím že se snaží uzdravit, hlavně kvůli tobě..a je opravdu silná.  Dopadne to dobře neboj se" odpověděla jsem a on se na mě otočil a slabě se pousmál. Nakonec jsme všichni postupně usnuli.