,,Fílo.. " zavolá Bee na Filipa a její hlas je trochu roztřesený.
Záďa, který je v koupelně a sprchuje otočí kohoutkem a vypne tekoucí vodu. ,,Anoo? Děje se něco? Jetsli chceš za mnou do sprchy, tak už je pozdě, vylézám." poslední větě se sám zasměje.
,,Haha.. vtipná kaše? Co by jsi řekl na to, že budeš už asi táta brzo?" Bee se půjde na gauč a bude zkoušet rozdýchat bolesti, které zrovna má.
Filip se zamyslí a pak odpoví: ,,Noo, co bych na to měl říkat? Však brzo táta budu."
Bee si pamalu položí ruce na své už veliká břicho. ,,Já myslela, že jako už dneska třeba.."
Filip chvíli přemýšlí nad tím, co řekla a když si to uvědomí, začne panikařit. ,,COŽE?!" vyjekne najednou. Bee mezitím sedí na gauči a dál se snaží zhluboka dýchat, když v tom se vyřítí Záďa z koupelny. S ručníkem okolo pasu doběhne až do obýváku, kde mu v jednu chvíli uklouzne mokrá noha po podlaze a on se přímo před Bee zřídí na zem. Ozve se hrozná rána. ,,Filipe.. já nechci být svobodná matka hned první den." Bee se na něj udiveně podívá, co vyvádí. ,,Neudělal sis nic?"
Filip se rychle zvedne a neodpoví na její otázku a místo toho na ni bude chrlit kupu svých otázek: „Počkej? Vážně? Už to přišlo? Jakože teď? My budeme mít miminko? Dneska??"
Bee se na něj podívá a na odpověď se trochu nadechne. „Fílo klid, ano? Já nevím.. možná ano.."
Chlapec začne ještě víc panikařit a někam odběhne a bude nadávat jazykem, kterému Bee nerozumí. „Sice té tvé češtině nerozumím, ale je mi jasné, že kleješ." zavolá na něj Bee přes celý byt a on se po malé chvíli přiřítí s taškou na zádech. „Jedeme do nemocnice.. rychle, nehodlám nic riskovat. Nehodlám riskovat zdraví ani jednoho z vás."
Filip se rozejde ke dveřím, aby tam mohl položit tašku. Najednou od Bee zazní: „Lásko nechci ti to kazit, ale nechceš se trochu obléct? Myslím si, že ručník kolem pasu není nejlepší ohoz do nemocnice.“ potom se trochu zasměje. Filip trochu zrudne a odběhne rychle se obléct. ,,Ještě že tě lásko mám."
XXX
„Jmeno matky?" zeptá se sestřička na recepci a Filip ihned odpoví za Bee ,,Bee Jones a jako otec tam bude Filip Zadina."
,,Flip Zdina? Nebo jak?" optá se sestřička a Filip jí začne hláskovat své jméno: „F-I-L-I-P Z-A-D-I-N-A"
,,Asi jste cizinec, že?" Na tuhle otázku jenom přikývne Filip.
Bee mezitím sedí na vozíčku vedle Filipa u recepce. Nic neříká a je lehce bledá. Má ruku na svém břiše, které si trochu hladí. Není jí zrovna do zpěvu, ale snaží si užít poslední chvíle, kdy má své miminko jenom sama pro sebe. Filip se na ni podívá. ,,Nešlo by to papírování urychlit nějak? Kvůli mé přítelkyni?" chytne Bee za druhou ruku.
,,Vydržte, ještě mi řekněte jméno pro děvče, chlapce a příjmení miminka."
,,Um.. abych vám pravdu řekl, my jméno nemáme úplně vymyšlené, dáme na první dojem z našeho miminka.. a co se příjmení týče..." Odpoví Filip a podrbe se trochu na zátylku. Pak zase svůj pohled věnuje Bee
,,Miminko bude mít příjmení po tatínkovi, napište tak Zadina." pousměje se Bee když promluví utlumeným hlasem.
,,No budoucí maminko, vy vypadáte, že na svoje miminko už dlouho nebude čekat." s úsměvem odpoví sestřička.
~-~-~
Ahojda.. skoro po roce ničeho na mém účtu. Dlouho jsem chtěla sem něco napsat, ale nevěděla jsem jak. Navíc můj život momentálně doprovází málo času na vše, ale stejně svůj život dál miluji. Rozepsala jsem si sem pár příběhů, které jsem nevydala, ale na tenhle příběh jsem nechala padat prach. Moc se za to omlouvám a doufám, že nás čekají lepší zítřky. ~A~
ČTEŠ
It happened
Random,,Občas čas ukáže, že to co se zdálo jako největší chyba je to nejlepší, co nás kdy potkalo."
