13

204 12 2
                                    

,,Pochybuji o tom že se zamiluju." špitne dívka.

,,Počkej uvidíš."

Až teď začne chlapec pobírat tu informaci. že bude táta. Do teď mu dělalo že dívka nejspíš nikoho nemá. ,,Počkej a jakože fakt budu táta?" vychrli ze sebe najednou chlapec trochu zataženě. ,,Moje dítě bude mít tu nejkrásnější matku kterou by kdy našlo." nepočká Filip ani na odpověď a obejme Bee.

,,Miluju tě. Miluju tě od prvního pohledu. Když semnou budeš trávit čas zamiluješ do mě, jak jsem už říkal já to vím." zašeptá dívce do ucha při obětí.

Dívka se v jeho náruči cítí v bezpečí a začne si přát, aby to objetí nikdy neskončilo. Ale všechno krásné někdy končí. Když ji chlapec pustí ze svého objetí tak ji rychle chytne za ruku a táhne ji pryč.

,,Hej Bee a co ten oběd?" křikne z legrace Ethan za svou sestrou.

,,Nechci aby na nás koukali zrovna teď zajdeme někam." zašeptá chlapec a dál táhne dívku za ruku co nejdál od stadionu.

XXX

,,Tak mi řekni něco o sobě."

,,Můj život není moc zajímavý."

,,Otec tvého syna je nejlepšího hokejistu a tvůj syn bude ještě lepší než ten otec. Jak by nemohl být tvůj život zajímavý?" s úsměvem pronese Filip a promíchá svou kávu.

,,Nevěř si tak a nikdo neřekl že je to chlapeček."

,,Já to řekl snad vím co jsem stvořil." zasměje se Filip a upije si trochu kafe ze svého hrnku.

Bee se na něj zadívá a na tváři se jí objeví malý úsměv. Možná se si v hloubi duše přála chlapce potkat.

Užívají si tu chvíli ticha, kdy na sebe jen s úsměvem koukají. Nevědí o sobě nic ale Filip i přes tuhle okolnost je přesvědčen že je vážně zamilovaný. Chvíli ticha však přeruší Bee žaludek.

,,Máš hlad?" starostlivě se optá chlapec.

,,No celkem jo je čas oběda." naznala Bee a zčervenají jí tváře, protože ji přijde trapné vyrušit tuhle krásnou chvilku.

,,Tak pojď zvu tě na oběd. Budeš si moc dát cokoliv na co budeš mít chuť." vyskočí Filip ze židle a společně s Bee opustí kavárnu.

Venku nepanuje moc hezké počasí. Déšť a vítr by spoustu lidí přinutil být doma. Filip si sundá svou mikinu a natáhne ruku s mikinou k dívce.

,,Na ať ti není zima a ať nenastydneš." roztomile se usměje na dívku Filip.

,,Filipe ne bude ti zima."

,,Zima je můj přítel jsem na ni zvyklí. Led taky zrovna nehřeje."

Po chvíli dohadování o tom, kdo bude nachlazený Bee přijme mikinu a navlékne přes svou hruď logo Detroitu.

,,Vidíš sluší ti víc než mně."

,,Děkuju ale teď už pojď jinak tu zemřu hlady." pousměje se Bee a už po několikáté ji dneska zrudnou tváře.

Po cestě do restaurace si oba povídají, jak kdyby se znali již léta. Chlapec přitom kouká na dívku jako na obrázek neuvěřitelné ceny.

It happenedKde žijí příběhy. Začni objevovat