You are all I need (LOKI CZ FF)

27. minulost

V noci jsem nemohla spát a tak už jsem asi od pěti rána balila jen to nejdůležitější, což většina věcí byla Henryho.

„Mami ? Co děláš tak brzo vzhůru ?“ procházel okolo mě v polospánku. „Henry, zlatíčko potřebuju si s tebou promluvit“ podíval se na mě svými zvědavými očkami a posadil se na pohovku. „O co jde mami ?“ povzdechla jsem si a posadila před něj. „Víš zlatíčko já a Steve jsme se neshodli a už se nemáme rádi proto to bydlíme s Lokim, ale on potřebuje k sobě domů a chce abychom s ním odjeli, chceš se mnou zažít nějaké to dobrodružství ?“ jeho očka se rozzáří po celé místnosti. „Ano mami s Lokim kamkoliv“ překvapeně jsem zamrkala. „Máš Lokiho rád jo ?“ usměju se. „Ano je legrační“ uculí se. „Tak utíkej a zbal si jen pár maličkostí ano ? Na Asgardu bude všechno co potřebujeme“ přikývl a v půli cesty do pokoje se zastavil. „Mami jsem rád že tě Loki dělá šťastnou“ chvíli zírám na místo kde před chvílí stál, tak mladý a tak chytrý.

Později ráno se k nám připojí Loki oblečený ve své tunice, kterou by u nás přirovnali k maškarní. „Ano !“ vykřikl nadšeně Henry. „Snad“ cítila jsem se nervózní, pořádně nevím z čeho. Loki si mě přivinul k sobě a políbil do vlasů. „Neboj se všechno bude v pořádku“ pak zvolal to známe jméno, ještě jsem stačila chytnout Henryho aby se náhodou něco nestalo než nás oslnilo světlo.

Po přistání jsme se všichni přivítali s Heimdallem. Celé království truchlilo ze ztráty krále. Bylo očividné že nejsou nadšení z Lokiho jako krále, ale jiná možnost jim ani nezbývala.

Teď když tu ovšem Odin nebyl cítila jsem se... svobodněji. Ale že zemřela i Aurora, něco mi na tom nesedělo, hlavně po rozhovoru co jsem mezi Ódinem a Aurorou slyšela.

Z přemýšlení mě vytrhl příchod do paláce.

Dovedli nás k dvěma pokojům.

„Tenhle pokoj je má drahá pro tebe a mě a pokoj hned vedle pro Henryho pro případ že by něco potřeboval. “ podal stručně Loki. „Zabydlete se tu a chovejte jako doma, přeci jen to teď vás domov je, já si musím ještě něco zařídit ale uvidíme se na večeři“ dal mi letmou pusu a odešel.

S Henrym jsme se zabydleli a pořád na mě chrlil miliardu otázek ohledně toho co tu děláme, co tu budeme dělat, ohledně Steva a Lokiho.

„A mami, můžu se na něco ještě zeptat ?“ zněl nervózně, což mě zaujalo. „Jistě broučku, copak to bude ?“ otočím se na něj „No já mám takový pocit...je Steve opravdu můj táta ?“ pohledné mi do očí a já v nich vidím jen dětskou nevinnost. „Jak jsi na to přišel ?“ posadila jsem se vedle něj. „No já jen že jsi Steve už dlouho nenazvala tátou a taky no.... cítím mezi mnou a Lokim nějaké zvláštní spojení a vypadá úplně stejně jako já, není to cool ?“ usměje se. „Jo to teda je cool“ oplatím mu úsměv. „Víš zlato věc se má tak že Steve a já jsme se kdysi potkali, když jsi byl ještě u mě v bříšku, no a rozhodli jsme se že tě vychováme spolu. Ale ano máš pravdu Loki je tvůj skutečný táta, důvod proč jsem ti to neřekla je že jsem to také do nedávná nevěděla“ pohladila jsem ho po hlavě. Nedokázala jsem mu říct celý příběh na to je ještě dost malý. „Ale proč jsme nebyli od začátku s Lokim jako.. rodina ?“ „Tohle je příběh na jindy, teď bychom měli jít na večeři “ zvednu se a on mě následuje. „Mami počkej !“ otočím se na něj a čekám co z něho vypadne. „Můžu říkat Lokimu tati ?“ byla jsem více než zaskočená jeho otázkou. „Pokud chceš ,můžeš “ pokusím se o úsměv. Jen přikývl a nikdo z nás už to dál nekomentoval.

Byla jsem opravdu ráda že to vzal Henry tak klidně, popravdě jsem se bála že bude naštvaný, bude křičet ale ne tohle. Choval se mnohem vyspěleji než já.

Na večeři jsme teda byli my tři. Panovala celkem nepříjemné ticho, nikdo nevěděl o čem si povídat. Henry se natahoval po chlebu ale byl od něj daleko a nejblíž mu byl Loki.

„Hele tati mohl by jsi mi podat ten talíř s chlebem ?“ usměje se na něj. „Ale jistě“ podával mu Loki talíř a pak se zarazil. „jak jsi mě to nazval ?“ vyděla jsem jeho vystrašený výraz. „Tati..“ zopakoval Henry. Loki přesunul svůj vyděšený pohled směrem ke mě. Pokrčila jsem rameny „Měli jsme malý rozhovor“ „A neobtěžovala jsi mi to říct “ cítila jsem z jeho hlasu podráždění. „A jéje průšvih, já už půjdu spát dobrou mami dobrou L- tati“ ukloní se a utíká do pokoje. Oba se na něj zmateně díváme.

V tichosti jsme dojeli, nepříjemná atmosféra by se tu dala krájet. „Loki omlouvám se, probírali jsme to těsně před večeří neměla jsem šanci ti to říct, prostě to na mě vybalil a pak se mě ptal jestli ti může říkat tati a já mu to dovolila,...nebo nechceš aby ti tak říkal ?“ podívám se mu do chladných očí. „Ne jistě že chci, já jen byl-je to pro mě neustále šok vědět že mám syna a teď i on ví že jsem jeho otec. Já nikdy jsem neměl dobrý příklad otce a vím že Steve tu roli zaujímal pět let mám konkurenci a nevím jestli to dokážu“ začnu se smát. „Je tu něco vtipného “ procedí skrz zuby. „Loki nemáš důvod se bát, Henry tě má moc rád, dokonce mi řekl že jsi prý legrační a to se nestává moc často. Budeš ten nejlepší táta na světě a nezapomeň že kdykoliv si nebudeš ničím jistý máš tu mě ano ?“ chvíli jsme se na sebe mlčky dívali, poté jsem se zvedla k odchodu. „Kam jdeš ?“ tón Lokiho hlasu mě zastavil. „Jdu si lehnout jsem unavená“ usměju se. Loki jen přikývl a tak jsem se vydala pryč. Jistě má co urovnávat v hlavě.

Ještě jsem se stavila za Henrym.

„Je všechno mezi vámi v pohodě ?“ „Jistě broučku, proč by nebylo “ usměju se a přikryju ho peřinou. „Nechci aby jste se kvůli mě hádali“ uslyším jak popotáhne. „Ou broučku my se nehádáme, a už vůbec ne kvůli tobě, jen tatínek byl trochu v šoku jak si ho nazval víš, nečekal že ho přijmeš za svého otce tak brzo, ale on bude v pořádku neboj je to přeci silný muž stejně jako ty“ pocuchám mu vlásky nad čímž se ušklíbne a upravuje si je.

„Mami ty jsi tu kdysi žila že ?“ přikývnu „Ano žila“ „A povyprávíš mi o tom ?“ udělá prosebný kukuč a já nedokážu odolat. „Dobře, jeden příběh. Žila byla jedna princezna, která se bezhlavě zamilovala to prince, boha lsti a falše Lokiho.......a tak zdaleka ještě jejich příběh není ukonce, kdo ví třeba příště bude pokračování.“ usměju se, byla jsem tolik zabraná do vyprávění že jsem si nevšimla že Henry už dávno spí. Do pokoje vešel Loki a objal mě okolo pasu. „Moc krásný příběh, jenom tě varuju že Henry usnul tak v půlce takže bude chtít slyšet pokračování“ zasměje se a já sním. „Tak pojď ať ho nevzbudíme“ táhnu ho pryč.

„Jdu si dát sprchu !“ oznámím Lokimu než zalezu do koupelny. Po chvíli do ní vešel i on celý nahý. „Co tu děláš ?“ vyčetla jsem mu. „Přišel jsem si dát sprchu s tebou“ zašeptal mi laškovně do ucha. Dotlačil mě pod proud tekoucí vody a vášnivě mě políbil.

Omlouvám se za chyby. Jinak se chci omluvit za moji nízkou aktivitu ale od zítřka mi začínají brigády takže to nebude o nic moc lepší. Doufám že už jsme všichni viděli film Black widow, pokud ne a nejdete do kina tak na internetu na online stránkách je už vydána tak utíkejte, stojí to za to.
1272 slov