"Hele nechci aby věděla že jsem její otec" řekne hnědovlasý muž. "Jste si jistý co, když vás bude potřebovat" řekla starší paní. Do místnosti vejde menší bělovlasé děvčátko. Paní si ho vezme do náručí. "Prostě jsem řek že jí nechci a vy to zařídíte...
Jsem na cestě do jedné základny hydry. Hned jak si mě všimli tak po mně začaly pálit.. Ty se ale pár metrů přede mnou rozpadly na malé kousky. Musela jsem se nad jejich demencí zasmát.. Teleportovala jsem se do kanceláře toho šéfa.. Chtěl zavolat ochranku ale já jsem ho vyzkratovala. "Co tu chce?" zeptal se mě. "Přišla jsem si popovídat.. vlastně něco potřebuju.." řekla jsem. Posadila jsem se. "Copak to je? Taky doufám že víš že budeme chtít něco na oplátku" zeptal se mě. Posadila jsem se. "Chci kouzlo které dokáže vrátit mrtvého zpět k život.. a taky vím co za to bude chtít.. A udělám cokoliv hlavně když přežije.." řekla jsem. Bylo na něm vidět že přemýšlí. "Tak dobře.. ale musíš si vyslechnout moje pravidla.. 1. Hned po tom co ho oživíš tak se vrátíš.. 2. Na jeho oživení máš 1 měsíc.. 3. Jestli nepřijdeš do měsíce.. tak zabijeme každého koho si potkala.. Tak snad jsme si rozuměly.." řekl. Jen jsem kývla a sledovala ho. "Tak teď ke kouzlu.. menší upozornění.. sama to nezvládáš.. Zabije tě to.. takže musíte být minimálně 2.. Také to musíš dělat o úplněku.. jinak to nebude fungovat.. a taky si připrav všechny ty ingredience jinak se ti to nepovede.." řekl. Pak mi dal papír kde bylo to kouzlo.. "Už se těším na naší další spolupráci"..
Pořád o tom musím přemýšlet. Úplněk ten je za 3 dny.. Mám pět dní tak to je v pořádku.. "Už je tady.." ozval se hlas Sandera. Šla jsem si i s nimi sednout do obýváku. "Tak.. jsem ráda že mi pomůžete.. Kdybych vám alespoň mohla něco dát.. ale nic nemám.. Hlavně vám chci poděkovat.. moc pro mě znamenáte a jsem ráda že vás mám.." řekla jsem a dala před ně to kouzlo. "Jak jsi ho získala?" zeptala se mě Sakura. "Co jsi jim slíbila" zeptal se ně Sander. Mě se nahrnuly slzy do očích. "Já musela.. odpuste mi" řekla jsem. "Co. Jsi. Jim. Slíbila?" zeptal se mě znovu Sander ale tentokrát za každým slovem nechal takovou krátkou mezeru.. "Že se k ním zase vrátím.. já jsem nemohla jinak.. Musím je oživit a bez toho kouzla bych to nezvládla.." řekla jsem a nechala slzy volně téct. "To snad nemyslíš vážně.. Tohle jsi neudělala.. Ty jsi tak hloupá Eleanor.." spustila na mě Sakura.. Sklopila jsem pohled k zemi. "Jinak to nejde.." řekla jsem. "Vždy to jde.. jen se musí chtít" řekla. Vstala jsem. "A co myslíš? Že tam chci?! Nechci! Ale radši umřu než abych ho ztratila.. Co by jsi dělala ty na mém místě.. Tak co by jsi dělala?!" chvíli jsem mluvila ale pak jsem na ní zakřičela. "Nebudu vás obtěžovat když vám mé rozhodnutí vadí.. zvládnu to sama.." řekla jsem a vzala ten papír. Vyšla jsem z domu a vytvořila portál. Jsem v nějakém lese.. Podívala jsem se na to co musím obstarat. Různé bylinky. Vím kde jsou.. Šla jsem na to místo. Bylo mi i jedno že jsem byla bosa, chtěla jsem jen dodržet to co jsem slíbila. Musím to dodržet.. už jenom kvůli němu. Natrhala jsem všechny potřebné bylinky. Kouzlem jsem si je schovala. Šla jsem dál.. Když to udělám sama tak je velká pravděpodobnost že zemřu.. alespoň bych nemusela tam.. Trošku jsem si povzdechla. Došla jsem k takovému velkému jezeru.. začala jsem i v něm máčet nohy. Najednou jsem za sebou zaslechla něčí hlas. Otočila jsem se. "Co ty tu?" zeptala jsem se Sandera. "Přišel jsem ti něco říct, tak mě nech mluvit..'' řekl. Proč se vlastně divím tomu že mě našel.. je to jasné i pitomcovi by došlo co jsem šla dělat. "Tak hele ať už jsi vymyslela jakou koliv koninu vždy jsem tu pro tebe byl.. nikdy jsem tě nevyhodil nebo tak.. Ano vadí mi tvé rozhodnutí.. Ale je to tvé rozhodnutí a já ho budu respektovat sice nerad ale budu.. Takže jestli chceš mojí pomoct pomůžu ti.. Jsi moje kámoška takže ti nedovolím jen tak odejít.." řekl mi. Pevně mě obejmul. "Jdeme.." řekl. Vytvořila jsem portál před jeho baráček. Oba jsme prošly a já se šla rovnou vykoupat. V klidu jsem se vykoupal a pak jsem se rovnou převlékla do čistého.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Šla jsem do obýváku. "Ty někam jdeš?" zeptal se mě Sander. "Musím si promluvit s otcem.. neboj se já to zvládnu.." řekla a přenesla se k němu domu. Ale z nějakého důvodu jsem se ocitla před troskami které ještě hořely. "Pane bože..." řekla jsem se slzami v očích. Začala jsem se soustředit aby ten požár uhasila. Povedlo se mi to. Nadechla jsem se a vydechla. "Tati.. do prdele tati ozvy se..." zakřičela jsem. Najednou jsem zaslechla něčí smích. Všechno okolo mě zase začalo hořet. Trošku jsem zakašlala. Jak to říkal ten Sander. Začala jsem se soustředit a zavřela jsem oči. Zhluboka se nadechnout a vydechnout. Znovu a znovu. Otevřela jsem oči. Začala jsem ten oheň hasit. Znovu z hluboký nádech a výdech. Po několika málo vteřinách bylo po ohni. Všimla jsem si nějakého muže. Došla jsem k němu a vyhodila ho z doma. Šla jsem znovu k němu a chytla ho pod krkem. "Kde je můj otec.." řekla jsem nepříjemně. "Mrtvý.." řekl. Pousmála jsem se. "Ty asi nevíš s kým mluvíš.. že? Varuju tě.. Buď mi řekneš kde je nebo ti zakroutím krkem. Je to jednoduché ale věř že si budeš přát aby jsi zemřel.. Takže se ptám naposledy. Kde je můj otec?" řekla jsem.
