Neobyčejný Fotbalista/ Louis Tomlinson/

Část 18

 Dalsi dil je tady xD Tak snad se vam bude libit xD

Uz jste si nekdy pripadaly opravdu zmateni? Ja jsem nikdy nemela takovou situaci ale do te doby dokud jsem nepotkala jeho. Louise. Pamatuji si na ten den kdy jsem ho potkala. Zrovna jsem sla s Kate a Lottie na jeho zapas. Musela jsem se usmat.

„Copak?” podivala se na me Daniell od kuchynske linky kde zrovna varila nas obed. Bylo krasne ji sledovat jak vari. A to vsechno okolo ni.

„Jen jsem si vzpomnela na den kdy jsem potkala Louise” usmala jsem se a trochu se zacervenala. Daniell to vzdycky na me poznala kdyz jsem na nekoho myslela. Jenze posledni dobou myslim jenom a jenom na neho.Proc? Proc je to tak tezke a ja ho proste nemuzu nechat odejit s mych myslenek.

„Proc ji nezavolas?” rekla mi Daniell a ja se opet na ni podivala. Nechapala jsem koho myslela tim ji. Ale pak mi to doslo. Kate. Ano była moje dobra kamardka a snad jedina ktera była pri me kdyz Daniell była pryc. Ani s Lottie jsem nemela takovy vztah jako s Kate.

„Kate” zaseptala jsem potichu a prohrabla jsem si svoje vlasy. Daniell se usmala a stale se divala na me a sledovala moji reakci. Ani sama poradne nevim kdy jsem ji videla. Vubec jsem ji neodepisobala a nebrala telefony po te party.Urcite musela mit strach. Kdyz tak premyslim vzdyt ja si ani jedinou sms od ni neprecetla.

„Rada bych ji poznala” rekla mi Daniell a podala mi sklenici s vodou kterou jsem po ni chtela. „ Liam mi rikal ze jste si byli hodne blizke” dodala Daniell a sladce se na me usmala. Jedna jeji ruka si pohladila zatim jeji ploche brisko.

„Ja nevim co se stalo ze jsem se neozvala. Vzdyt ani do skoly uz nechodim” rekla jsem ve zoufalstvi a poradne jsme se nad tim zamyslela. Vzdyt jsem se ji vykaslala na skolu proc? Co se to paneboze deje. Co mi to dela ten Louis. Uplne kvuli nemu zapominam na vse

„Zavolej ji” ukazala na muj telefon ktery jsem mela uz par dni odlozeny na policce. Chytla jsem ho do ruky a projizdela jsem kolik jenom mam zmeskanych hovoru, kolik smsek. Bylo toho opravdu hodne.

Zmackla jsem zelene tlacitko u kontaktu Kate kde na me se divala jeji drobna postava s usmevem a spolecne semnou v objeti. Byl to den kdy mela narozeniny.

„Ano?” ozval se jeji sametovy hlasek

„Kate?” zaseptala jsem s nervozitou do telefonu

„Eleanor? Paneboze! Jsi v poradku? Ani si sama neuvedomujes jaky jsem mela strach? Ve skole se ptaji co je s tebou. Rekla jsem ze mas vazne rodinne duvody aze brzy dojdes! Ani nevis jak jsem nastvana! Volala jsem ti,..psala ti! Ani jednou si to nezvedla,..nebo aspon si mohla napsat jsem v pohode. Vis jaky jsme meli strach!” musela jsem se zasmat nad tim co vsechno mi rekla do toho telefonu. To je proste cela ona

„Ja zapomnela jsem jak si na vsechno,..ja chtela bych ti toho tolik rict a seznamit te s nekym” rekla jsem do telefonu.

 „Rada prijdu. V kolik?” rekla mi do telefonu. To jsem mela na ni nejradeji. Ani jsem se ji nezeptala jestli nechce prijit a uz mi odpovida na otazku na kterou jsem se chtela zeptat.

„Tak nejak okolo 18:00? Dame si veceri a pak treba party?” zeptala jsem se ji a pri slove Party jsem se podivala na Daniell ktera zrovna pokladala jidlo na taliri na stul. Usmala jsem se na ni a dala jsem si jidlo do pusy

„Dobre a dojdu i s Lottie” rekla mi hned Kate. NO teda jako bych to netusila.Bylo mi to preci hned jasne ze jen tak neprijde sama ale s Lottie. Ale vzdyt me to vubec nevadi. Mam ji rada

„Nevadi tak vecer pa” rozloucila jsem se s ni a podivala jsem se na Daniell ktera mela spokojeny usmev.

Musela jsem uznat ze jidlo było vyborne. Sice to było jen obycejne leco ale pro me było vynikajici.Ja jsem moc varit teda neumet zatim co Daniell była na to uplny expert.