Bílé štěstí | SNARRY CZ

6. pololetí | Hlas

Dobré ráno!

Harry si udeřil do spánku. Seděl na posteli, zatímco Oona v té vedlejší ještě spokojeně pochrupávala.

Přestaň si mlátit do hlavy, ničemu nepomůžeš.

Co to sakra bylo?! Harmian byl zoufalý. Už od chvíle, co se vzbudil, ho otravoval hlas v hlavě. Přesněji, nebyl to takový ten hlásek podvědomí. Bylo to, jako by na něj mluvil někdo jiný, cizí.

Já jsem někdo jiný! Už to konečně pochop. Nebaví mě tu trčet v úplným tichu, experte.

,,Co jsi?" zeptal se nahlas a Oona se zavrtěla.

Ty víš, co jsem a přestaň mluvit nahlas, vzbudíš druhou expertku.

,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, co jsi zač?" zeptal se ve své hlavě Harry a připadal si jako naprostý blázen. Možná že byl.

Četls o mě v knížce, pronesl otráveně hlásek.

Harmian si vzpomněl.

,,Zajatci času mají druhé vědomí..." pronesl zděšeně.

,,Cože?" zamumlala ospale Oona.

,,Nic, spi dál." Zřejmě svou kamarádku nemusel dvakrát pobízet.

Konečně, proboha! Jsem Lia, těší mě... Vlastně už se známe několik století, ale ta tvoje hlava dubová to zapomněla, takže se ti musím představovat znova. Což je mimochodem fakt divný, abys věděl.

,,Mně to přijde divný celý!" zašeptal rozhořčeně Harry.

To je mi jasný, brácho, ale je mi to úplně jedno, víš. Ptej se, na co chceš, ale jinak to nebude, tak se mě nesnaž nějak zničit nebo co to psali v tý knížce. Prozradim ti tajemství: Nejde to.

,,Fajn, takže jsi... Jaks to říkala... Lia?"

Jo, Lia.

,,Dobře, a... jsi moje druhý vědomí, mám pravdu?"

Ty vždycky.

,,To znamená, že jsem Zajatec času."

Neříkej! Génie.

,,Přestaň si ze mě dělat srandu, myslím to vážně. Jsem zmatenej!"

Žiš, bejvala s tebou větší sranda. Se nezblázni.

,,Fajn. Jsem Zajatec času, i když ti to moc nevěřím. Vlastně si myslím, že by mě měli zavřít ke svatýmu Mungovi na oddělení pro trvalý poškození mozku."

Ha ha, neodolatelně vtipnej.

Harry měl chuť udeřit hlavou o zeď. Štípl se do ruky, aby zjistil, jestli to všechno není jen sen. Neprobudil se, takže...

Co ještě chceš vědět? Řeknu ti všechno, snad se z toho nepos... nepoděláš. Seš skoro stejně starej jak Godric Nebelvír, Salazar Zmijozel, Rowena Havraspárská a Helga Mrzimorská. Tihleti tě vychovali jako prcka. Jsou z vás nejlepší kámoši. Jste všichni Zajatci času. Předurčení, jak psala ta knížka. No, Timmy je vaše šéfka a tebe poslala sem za lidma. Evidentně se něco pos... podělalo a ty jsi skončil s vymetenou hlavou. A přitom jsi byl takovej chytrej kluk.

,,To bylo možná až moc informací najednou..." zapochyboval Harry. Stále tomu odmítal uvěřit. Všechno to bylo tak absurdně nemožné!

Ooně na nočním stolku zadrnčel budík.

Vstávat a cvičit, mláďata...

A pak bylo ticho. Žádný otravný hlas, který by Harryho přesvědčoval, že je stejně starý jako Zakladatelé a že ho vychovali a že... Že všechno, co četl v té knize, byla pravda. Protože nebyla. Nebyla.