Skrytá pod kapucí

12

Niall

Zajímalo by vás co jsme dělali celé ty tři dny? Vlastně.  Už ani nevím. Ne, to byla sranda. Hlavně jsme se snažili připravit náš dům k nastěhování Vee do domu. A pak jsme byli na jednom rozhovoru.

No, ale dneska je už sobota a my všichni sedíme ve dvou autech a míříme do dětského domova pro Vee. Můžu říct, nebo spíš musím říct, že se na ni všichni těšíme a všichni jí máme od srdce rádi. 

,, Tak jak se těšíte?" Zeptal se nás Liam. Všichni jsme se na něj podívali nevěřícnými pohledy. A ptáte se proč nevěřícnými? To protože mu Musí být jasný, že jsou všichni nadšený.

,, Děláš si srandu, Liame? Všichni jsme nadšený, že s námi dnes odjede. Jsem zvědaví jak se jí bude líbit ten pokoj. Doufám, že bude i když si ho bude moct upravit jak bude chtít. Už se moc těším. Určitě budu její nejoblíbenější." to poslední mě, ale vážně naštvalo. Jak, že on bude její oblíbený. Nebude. Budu to já a tím jsem si jistý. Udělám pro to cokoli. I když ne úplně do slova. Prostě se pokusí aby jsem to byl já. Na jednou jsme se tam všichni začali hádat, kdo bude její oblíbený. Chvíli jsme se takhle hádali. No chvíli. Půl cesty.

,, Tak jo. Tuhle diskusi ukončíme, ano? A bez řečí." řekl Liam a po všech se na nás podíval přes zpětné zrcátko. ,, Řekl jsem bez řečí." dodal hned po tom co vyděl Jak se Harry nadechuje ke slovu. Ten jenom naštvaně nafoukl pusu a založil si ruce. Jenom jsem se tomu uchechtl a zavrtěl hlavou.

,, Jaké si myslíte, že to bude?" zeptal jsem se.

,, Jak to myslíš?" podíval se na mě nechápavě Louis.

,, Tak všichni víme, že Vee má nějaké problémy. A po psychické stránce to také nebude výhra. Nevím jak jí můžeme pomoct, ale vím, že jí pomoct chci." přiznal jsem. 

,, No bude to těžké, ale s tím jsme všichni museli počítat. Budeme se snažit s ní trávit čas, ale tak aby jí to nebylo nepříjemný a hlavně aby se necítila stísněná. Asi by jsem se jí zkusil zeptat jestli by nechtěla chodit k psycholožce aby si mohla s ní o čemkoli promluvit a ona jí hlavně pomohla. Ale na tohle bude dost času i po tom. Koukejte už jsme skoro tam. Už asi jenom patnáct minut. " řekl nám všem Liam. Těch dalších patnáct minut jsme všichni mlčeli a byli ztraceni ve svých myšlenkách.

,, Tak a jsme tady." říká Liam a parkuje před dětským domovem. Všichni tedy vystoupíme a vejdeme do domova. Před dveřmi na nás čekala jedna vychovatelka, která nás zavedla do společenské místnosti. Teda myslím, že to byla společenská místnost. Hlavní, ale bylo to, že když jsme vešli, tak se k nám nahrnuli všichni a začali nás prosit o fotky a podpisy. Trochu Mě to překvapilo, ale pochopil jsem to. Ta vychovatelka odešla a když se vrátila, tak za ní šla Vee s dalšími třemi dívkami.  Když se zamyslím, tak si vzpomenu, že jednu z nich jsem viděl u Vee ve škole a mám takový pocit, že se jmenuje Bella? Asi.

,, Hej! Uklidněte se a všichni si sednou." celou místností se ozval přísný hlas ředitele, který se z nenadálí objevil po boku Vee. Bylo vidět, že se lekla, tak jí položil ruku na rameno ve znamení, že jí nic nehrozí a může se uklidnit. Liam se rozešel k Vee.

,, Tak Vee můžeme?" zeptal se jí. Ona jenom kývla a podívala se na nás. Pohledem se nejvíc zdržela na Harrym a když jsem se podíval taky úplně jsem pochopil proč. Nějaká zmalovaná holka se po něm plazila. Podle Harryho výrazu bylo dost jasně poznat, že moc nestojí o její přítomnost. Na opaku ani moc nepřidalo to jak se jí snažil odstrkovat. Něco mě nutilo k tomu, abych se ušklíbl. Podíval jsem se zpátky na Vee a ta se loučila se všemi jejími kamarádkami.

,, Připravena? Nebo chceš ještě chvíli počkat?" zeptal jsem se jí a snažil se jí tím uklidnit. Položil jsem na její rameno moji ruku.

,, Můžeme." řekla potichu s pohledem upřeným na zem. Zayn a Louis jí vzali kufry a všichni jsme se rozešli k autu. Posadila se do Liamova auta, kde jsem byl já, Liam, Hary a Vee. V druhém autě seděl Zayn a Louis. Vee po cestě usla, takže když jsme přijeli domů, tak jsme se nemohli rozhodnou jestli  jí probudíme nebo jí někdo odnese a ona se bude moct dál prospat.

,, Necháme jí. Z toho všeho co se teď kolem ní děje musí být unavená" řekl jsem hlasem, který nepřipouštěl námitky. Kluci jenom kývli hlavou na znamení souhlasu a Liam jí vzal do náruče. Jenom se malinko zavrtěla, ale spala dál. Nějakou dobu jsme se rozhodovali kam jí dáme. Jestli gauč nebo její pokoj. Vyhrál pokoj. Doufám, že se jí bude líbit. Pracovali jsme na něm tvrdě. Ne, dělám si srandu. Navrhl to návrhář a na postavení jsme měli lidi.  My jsme pouze vybírali jak to bude vypadat. A to byla pořádná práce. Vůbec jsme se nemohli shodnout. Návrhářka navrhla asi pět tipů a my měli vybrat jedem. Ale na konec jsme se na jednom shodli. 

Liam položil Vee na postel a já ji přikryl. 

,, Dobrou noc." všichni kluci řekli a začali odcházet. Harry se na mě ve dveřích otočil.

,, Jdeš Niale?" zeptal se potichu. 

,, Jo, za chvíli přijdu." řekl jsem stejně potichu, abych nevzbudil Vee. Když Harry odešel tak jsem se k ní naklonil dal jí pusu na čelo.

,, Sladké sny v novém domu. Dobrou noc." řekl jsem a než jsem odešel tak jsem vypl malou lampičku, která osvětlovala pouze malou část pokoje. Ještě jsem se na ní jednou podíval a odešel ke mě do pokoje. Převlékl jsem se a ulehl do postele. Chtěl jsem ještě nad něčím přemýšlet, ale zatmělo se mi před očima a já usnul.

Ahoj, doufám, že se Vám dnešní kapitola líbila abudu moc ráda za jakýkoli komentář nebo hvězdičku.

1000 slov