Skrytá pod kapucí

37

3. osoba

Všichni právě sedí v obýváku a mlčí. V místnosti není to příjemné ticho, ale dusivá a nepříjemná atmosféra. Po nějaké době se Louis, který je už dost netrpělivý, rozhodne promluvit.

"Tak vysvětlí někdo, co se to včera stalo?" Po tomto to v místnosti ztichlo. Když Vee chtěla promluvit, tak jí Niall předběhl.

"Počkejte ještě chvíli, za chvíli to domluvíme." V tom se ozval zvonek. "Tak to bude dřív než jsem si myslel." zamumlal si Niall pro sebe a šel otevřít. Když se dostal k dveřím, tak nebyl tak překvapen, kdo tam stál. Vee byla. Později, když se všichni sešli v obýváku, tak byl čas na vysvětlování. Poprvé za celou dobu promluvila Vee.

"Asi by jsem vám měla představit mého bratra Vincenta. " ozvalo se hromadné zalapání po dechu, i od Nialla.

"Počkej Vee. Já myslel, že tvůj bratr zemřel." ozval se zaraženě Niall. Čekal vše, ale tohle doopravdy ne. Čekal kamaráda, dokonce i nějakého tajného přítele, ale určitě ne bratra.

"On zemřel, ale ne tenhle. Já jsem měla dva. Staršího Vincenta, ten je právě tady a ještě mladšího Marka. To Marek zemřel. " Poučila Vee kluky se slzami v očích.

"To je nám líto a proč sis ji celou tu dobu nevzal k sobě?" řekl s otočením na Vincenta Liam. Proto tedy Vincent promluvil.

"Já nevěděl, že zemřeli. S rodiči jsem neměl dobrý vztah. Staly se mezi námi různé věci, ale ty teď nebudeme řešit. Prostě, když jsem sem přijel, tak jsem zjistil, že v tom době už nebydlí. Otevřela mi totiž jiná rodina. Až naše bývalá sousedka mi řekla, co se doopravdy stalo." řekl starší bratr Vee. Kluci už chtěli něco říct, když pokračoval. " Myslím, si, že kvůli tomu tu nejsme." Na to už reagoval Liam.

"Taky pravda, pojďme si všichni sednou a ty Vee, můžeš začít."

"Hned ten den, co jsem s holkami potkala Vincenta, jsem si domluvila schůzku s Karen, sice po nějakém tom přemlouvání, ale povedlo se mi jí přesvědčit. Včera, když jsem se domluvila a s kluky, aby mě pustili ven, tak jsme se sešli v té kavárně, kam s ní dříve chodila máma. Nějakým zázrakem mi to nezapomněla připomenout. Tím teď myslím tu nehodu. Když jsem se zeptala na Vince, tak začala být nervózní a bylo vidět, že lže. Začala mi říkat, jak je špatný a že mu vážně volala. Potom jsem se jí zeptala na nějaký důkaz a to zase otočila. Řekla, že je to kretén a že i kdyby měla nějakou možnost s ním mluvit, nikdy by ji nevyužila. Taky začala urážet naši rodinu jako celek No a po příchodu jsem to trochu nedala. Dala jsem Niallovi to číslo a ten zavolal Vincimu a bylo hotovo. A teď jsme tady." řekla Vee a dívala se na podlahu. V místnosti bylo zjevně hmatatelné napětí.

"A kdo je vlastně ta Karin?" zeptal se Harry, aby trochu to dusno rozpustil. Potencionál to mělo, ale nepovedlo se. Pro tentokrát se rozhodl promluvil Vincent.

"Karen je...nebo spíše byla, mamčina kamarádka. Nikdy mě neměla ráda, lépe řečeno, je to mrcha. Sice nevím jak, ale za všechno určitě může ona. To jen díky ní, Vee skončila v dětském domově. řekl se zaťatými pěstmi. Vee se na něj smutně podívala a objala ho.

"Teď ale potřebuju vědět, co se stalo, protože ti chci pomoct, ale nemůžu, pokud mi neřekneš, co se děje a co se včera událo." povzdechl si Vincent.

"Dobře." a Vee začala vyprávět.

Flashback

Zapla jsem nahrávání a zeptala jsem se na otázku, na kterou jsem myslela. Nebo spíše jsem byla přesvědčená, že se zde dozvím odpověď.

"Co se doopravdy stalo rodičům?" v tu chvíli zbledla.

"Netuším o čem to mluvíš." snažila se mluvit silným hlasem, ale přiznejme si, že se jí to moc nedařilo.

,,Ale no tak Karen, nekecej! Řekni mi, co se doopravdy stalo rodičům!" zatlačila jsem na ní rázněji.

" No, co se jim stalo, to ví přece všichni. Zastřelili je v obchodě." řekla namyšleným hlasem. Začala jsem být naštvaná, ale nebo vlastně ne, naštvaná, ale n******.

"Karen, řekni mi pravdu, teď už vím, že jsi mého bratra neměla moc v lásce, kdyby jsem se dozvěděla, že jsi neměla ráda i zbytek." řekla jsem dosti netrpělivým a zoufalým hlasem. ,,Tak fajn chceš to slyšet?" Zeptal se mě n****** hlasem. Pouze jsem kývla. Musím, ale uznat, že teď už z ní jde strach.

,,Je to pravda, že nejsem vás nesnášela. Všichni jste se měli tak dobře a nikdy jste nemysli na ostatní. Každý den jsem vás nesnášela víc a víc. Taková namyšlená rodinka. Když tvůj bratr měl nějaké malé problémy svými rodiči, tak jsem neváhala a začala jsem si vymýšlet různé věci, které neudělal, jenom aby jsem ho potopila. A to se mi nějakým zázrakem povedlo. Ale to, že se s ním tví rodiče rozhádaly nebyla pouze má chyba. On sám dělal moc, ale vážně moc hloupých chyb. No a pak jsem svým rodičům na koukala, že od té doby co se od vás odstěhoval, tak bere drogy a pije alkohol. Tím pádem s ním odmítali mluvit a pak už to bylo všechno hračka." řekla. Zdálo se že má na tváři pyšný úsměv.

,,To ale není vše, že? Ty víš, co se stalo ten den. Pamatuji si jak rodiče říkali to, že tam půjdeš s nimi, ale pak se o tobě vůbec nemluvil" řekla jsem se strachem z odpovědi, která se mi za chvíli dostavila. Začala se psychopaticky smát.

,,No samozřejmě, že vím, co se ten den stalo." řekla a podívala se mě s jiskřičkami v očích a hned pokračovala.

Konec flashback

Podívala jsem se na všechny se slzami v očích a zašeptala tu větu, která mi v hlavě hrála už nějakou dobu.

                                                           ,,Když jsem to všechno plánovala."

Ahojky. Dnes je tu nová kapitola jak jsem slíbila. Doufám, že se vám líbila a stejně jako u všech budu ráda za hvězdičku a nějaký hezký komentář.

Když už jsme u těch komentářů, tak by jsem vás věchny chtěla moc poprosit jestli by jste nevymyslely nějaké ty otázky. Mohou být na kohokoli. 

Vee
Vincent
Niall
Liam
Zayn
Louis
Harry
Popřípadě i na mě (spisovatelka)

Kdyby někoho napadla nějaká otázka i na ostatní postavy, které jsem zde napsala, tak stačí pouze napsat jméno osoby a otázky na něj. Nebo můžete klidně i nějaký vzkaz. (komukoli) 

Ještě jednou moc děkuji.