17. - Rušení plánů

537 26 1
                                    

POHLED SÁRY:

"Máš všechno?" zeptala se mamka, když jsem si sbírala věci v nemocničním pokoji... "Snad jo..." odpověděla jsem a vyrazila k autu...

Když jsme s mamkou nastupovaly do auta mamce zazvonil mobil... "Vteřinku Sári..." řekla a zvedla hovor...

"Šturalová u telefonu..." řekla...
"Ahooooj Kači..."..."No?"... "To se jede už zítra ??"..."Aha, budeme to asi muset zrušit..."

V tu chvíli mi došlo, co se děje... Naše rodina ma každoroční tradici... Každý podzim se jede na týden do hor...

Začala jsem na mamku zběsile mávat a ukazovat jí, ať to neruší...

"Moment..." řekla mamka do telefonu a dala si ho od ucha... "Co blázníš...??" houkla na mě... "Neruš to.."...
"A kdo se o tebe asi tak postará ??" zeptala se... "Zvládnu to sama..." odfrkla jsem si... "Tak to tedy ne mladá dámo..." řekla a už si začala dávat mobil k uchu... "MOMENT!!!" jekla jsem... "Můžu být u Tomkových... Co ty na to ???"...

Na chvíli se zamyslela a pak promluvila do telefonu... "Dobrá, očekávejte nás... Přijedeme..."

Hned jak telefon odložila jsem oběhla auto a skočila jí okolo krku... "Proč si tak šťastná ???" zasmála se mamka a objala mě nazpět... "Ani nevím..." zasmála jsem se a nasedla do auta...

PO PŘÍJEZDU DOMŮ

"SÁRO, JDEME SE DOMLUVIT S TOMKOVÝMA, POBĚŽ !!!" zavolala na mě zespoda mamka...

Chtěla jsem se rozběhnout, ale kvůli mému bolavému spodku jsem si to rozmyslela...

"Jdeme ?" zeptala jsem se nadšeně..."Jdeme,,," řekla mamka a vyšly jsme k sousedům...

*Zvuk zvonku*

"Maty, zlato... Skoč otevřít..." ozývalo se zevnitř... "Ano mami..." houkl otráveně Matyáš a otevřel dveře...

Když nás uviděl, tak se mile usmál a pozdravil nás...

"Pojďte dovnitř..." pobídl nás, načež jsme se vydaly dovnitř...

"Sári, klidně jděte nahoru, já se s Tomkovýma domluvím..." řekla mamka a odešla...

"Taaaaak, jdeme nahoru ?" zeptal se Maty nervózně a podíval se na mě... "Tak jo..." odpověděla jsem a vydala jsem se ke schodům...

Před schodama jsem se zastavila... Nedělá mi problém chodit nebo sejít schody, ale vyjít jo...

Zhluboka jsem se nadechla a vydala jsem se nahoru...

Sotva jsem udělala dva kroky do schodů, zabolelo to tak, že jsem letěla k zemi...

Už jsem byla připravená na polibek od podlahy, když mě chytly dvě silné ruce...

"Tak vidím, že to sama nevyjdeš..." povzdychl si ublíženě Matyáš a rozešel se semnou v náručí po schodech...

Vaše M.

(Ne)ubližuj mi.... w/ MATTEMKde žijí příběhy. Začni objevovat