(Ne)ubližuj mi.... w/ MATTEM

Bambino

Podlaha nebyla nikdy pohodlnější, než v ten moment,,, byla jsem ráda, že nemusím stát na nohou a nést tu tíhu, tíhu života, tíhu miminka...

Byla jsem rozrušená a vyděšená,,, to se vážně moje celoživotní sny zbortí?!
Už nikdy nebudu svobodná, nebudu cestovat, umřu sama...

Matyáš mě opustí a já budu špatná máma, vlastně nebudu, dítě dám do dětského domova... Bude vyrůstat s pocitem, že s ním je něco špatně, protože ho jeho máma opustila...

Ne, to ne... Nejlepší bude, když vůbec nevznikne a nebude to tížit nikoho z nás...

Ale dokážu zabít život? Dokážu zabít to malé stvoření, které je z části já?

Ne.

Zhluboka jsem se nadechla a snažila se nevzlykat...

"Vím, že jsi naštvaný a že dítě nechceš... Na potrat nepůjdu a tečka. Postarám se o něj sama, takže nebudeš mít starosti..." promluvila jsem...

"Ještě dneska si sbalím věci a-"...Já tě nenechám odejít." přerušil mě Matyáš...

"Ale já odejdu..." řekla jsem a zvedla se ze země.

Otočila se ke dveřím a odemkla jsem...

Z druhé strany někdo chytl za kliku a pomalu otevřel... Vstoupil a zamkl za sebou...

"To aby si mi neutekla" podíval se na mě a se svýma ubrečenýma očima se pousmál...

Já se opřela o vanu a podívala jsem se do země...

Matyáš ke mně přistoupil a klekl si...

"Já vím, že jsem ti strašně ublížil a pochopím, že už mě nebudeš chtít nikdy vidět... Jen chci abys věděla, že jste moje všechno", řekl a podíval se mi do očí... "Nikdy vás nenechám na lopatkách, budu vždycky s váma..."

....

Nastala dlouhá chvíle ticha a já přemýšlela... I když už jsem dávno byla rozhodnutá...

"Budeš mi vařit a dělat mi masáže..." zabrblala jsem...

Matyášovi se rozsvítily oči... Chytnul mě do objetí a stáhl mě s sebou na zem...

"Matyáši, ublížíš nám!" řekla jsem ve smíchu...

"Tak to se omlouvám vaše veličenstva, to vás budu muset ošetřit..." řekl taky se smíchem,,, v náručí mě zvedl ze země a odnesl mě z koupelny ven...

-O 4 měsíce později-

Zrovna ležím v posteli a dívám se na televizi, když někdo otevře dveře...

"Dobrý večer má nádherná ženo..
" řekne Matyáš a zavře dveře...

"Po cestě jsem se stavil do MC'Donaldu a koupil jsem ti nugetky a hranolky..."řekl a sednul si vedle mně na postel...

"Ty jsi dokonalost!" vypískla jsem a okamžitě jsem se do jídla pustila...

"Ale pomalu, pomalu" řekl..."Ne že se najíš moc, to by tam můj malý bambino měl málo místa!"

Dal mi pusu a začal mi hladit bříško...
"Bambino má místa dost,,, je to divočák, pořád kope..." řekla jsem uraženě a narvala si pusu nugetkama...

"No to ne!" řekl Maty a zvedl se...

Naklonil se k mému bříšku a promluvil...

"Tak hele brácho, nesmíš ubližovat mamince, nebo jí koupím tolik nugetek, že se ani neotočíš"... řekl se smíchem a dal mi na bříško pusu... Já se jen pousmála...

Matyáš si vzal nugetku a dal si ji do pusy. Ja jsem zvedla ruku a těpla ho po hlavě...

"Auuuu" zaskučel s plnou pusou...

"Jako já krmím dva" zamručela jsem a přitulila se k němu....

Jejda, já trošku zapomněla, že mám Wattpad... Nebrečte, za chvíli příběh ukončím...
Vaše M.