21. - Zrádce

557 25 0
                                    

Pomalu jsem začala tevírat oči... Probudil mě prudký pohyb vedle mě, všechno mě bolelo...

Viděla jsem rozmazaně, nešly mi otevřit oči...

Někdo mě hladil po tváři a zmateně ke mně mluvil...

Když jsem po chvíli zaostřila, podívala jsem se na dotyčného... Byl to Matyáš... Byl roztomilý, jak zmatkoval... "Sári, co se ti stalo...?" šeptal zděšeně...

Až pak jsem si uvědomila, co se stalo...

............................................................................
Zakřičela jsem, hrozně to bolelo... To jsem ale dělat neměla, protože během mého křiku mi dal ruku přes pusu a zavrčel na mě...

"Ještě jednou zakřičíš a ošukám tě tak, že podemnou umřeš..."...
............................................................................

Rychle jsem se posadila a vyskočila jsem z postele... Hned, když se mé nohy dotkly podlahy, projela mnou ostrá bolest...

Bylo to, jakobych měla umřít... A upřímě, chtěla jsem umřít...

Ta bolest byla tak velká, že jsem se neudržela na nohách a letěla jsem k zemi...

"Sári..." kňukl Matyáš zdrceně a zvedal se z postele...

............................................................................
"C-co chc-ceš dě-l-lat ...?" zeptala jsem se opatrně, i když jsem to už tušila...


Nic neřekl a rozešel se ke mně... Seděla jsem jako zamražená... Tak strašně jsem se bála...
............................................................................

Když už se mě Matyáš skoro dotýkal, začala jsem po zemi rychle couvat... Dokud jsem nenarazila na dveře...

"Nepřibližuj se ke mně..." křikla jsem ubrečeně... Byla mi zima... Měla jsem na  sobě jen tričko, které nevím, jak se na mně objevilo...

"Sári, já-"... "STŮJ !!!" zaječela jsem... "Prosím,,," pošeptala jsem nakonec...

............................................................................
Potměšile se na mě usmál,,, Pod rukou jsem mu mumlala prosby a doufala jsem, že si to rozmyslí... Bylo pozdě...

Matyáš do mě vnikl,,, bez přípravy, bez oznámení...
............................................................................

Když jsem si vzpoměla na tohle, začalo se mi špatně dýchat... Nemohla jsem na nic zaostřit, nemohla jsem mluvit...

"Co se stalo...?" pošeptal zděšeně Matyáš...

Podívala jsem se na něj nenávistně... A jakoby mi přeplo jsem se postavila... Nevnímala jsem bolest a pomalu jsem se začala přibližovat k Matyášovi... Ten začal couvat...

"Ty se opovažuješ zeptat, co se stalo ???"   zaječela jsem na něj... "Děláš si ze mě prdel, že jo ?" řekla jsem s brekem...

Už jsem byla kousek od něj...

"DÍVEJ SE MI DO OČÍ, KDYŽ S TEBOU MLUVÍM TOMKO!!!" zařvala jsem po něm... Urychleně se mi podíval do očí a sledoval každý můj pohyb...

Když jsem k němu přišla, podívala jsem se na něj smutně...

"Ubožáku..." řekla jsem a dala jsem mu takovou facku, že ustoupil... Chytil se za bolavé místo a v očích se mu začaly hromáždit slzy...

"Znásilnil si mě..." pošeptala jsem... Z očí mi tekly a Matyášovi už taky
...

Já jsem ale nepřestávala...

"Vidíš tohle ?" zeptala jsem se a ukázal jsem mu svůj modrý krk..."To si udělal ty..."...
Matyáš mě zděšeně sledoval...

"A tohle?" ukázala jsem mu zápěstí... "Nebo tohle ?" natáhla jsem k němu nohu od modřin...

"Tohle všechno si udělal ty..." sykla jsem mu u obličeje...

Vypadal, že se brzy zhroutí...

"Slíbil jsi, že už mi nikdo neublíží... Ale před sebou si mě uchánit nedokázal..." šeptal jsem mu s brekem u obličeje...

To už Matyáš nevydržel a zřítil se k zemi...

Seděl na zemi a díval se na mě sklíčeně...

"Sáro já-" chtěl něco říct a natáhl ke mně ruku... Rychle jsem se otočila a i přes strašnou bolest jsem vysprintovala dolů...

Hodila jsem na sebe nějakou bundu a boty a utekla jsem ven... Bylo tak 5 ráno... Takže byla tma...

Slyšela jsem Matyáše, jak vybíhá zamnou, ale bylo pozdě... Ztratila jsem se mu... Když už mi byla velká zima, zamířila jsem si to k nám domů... Našla jsem nahradní klíč a šla jsem dovnitř...

Shodila jsem ze sebe Matyášovo oblečení a šla jsem do sprchy... Všechno mě bolelo... Snažila jsem se utřídit si myšlenky... Ale nešlo to....

Zradil mě ten, kterému jsem nejvíc věřila... Je to zrádce... Nic víc...

Když jsem usoudila, že už jsem osprchovaná, osušila jsem se a oblékla se...

Až do večera jsem byla doma... Zítra se vrátí Tomkovi... Musím se vrátit zpátky...

Takže jsem se oblékla a opět jsem vyrazila k Tomkům, i když s nechutí...

Když jsem došla ke dveřím a otevřela jsem, nikde nikdo...

Vaše M.

(Ne)ubližuj mi.... w/ MATTEMKde žijí příběhy. Začni objevovat