dávná minulost

19. část

Ráno jsem se probudila, vstala jsem došla si na záchod a zase si lehla. Už mě to tu přestává bavit, hrozně se nudím. Vzala jsem do ruky telefon a napsala Kubovi zprávu.
T: čauky, můžu mít prosbičku
K: jasně o co jde
T: nechce se ti odejít ze školy, hrozně se doma nudím
K: nějak to zkusím vymyslet
Na zprávu jsem mu dala like a mezitím si šla udělat něco malého k snídani. Když jsem se chystala zpět do pokoje někdo zazvonil. Došla jsem ke dveřím a otevřela.
T: ahoj, co tu děláš
L: ahoj, poslal mě sem Kuba, že se prý nudíš a potřebuješ společnost
T: to je pravda, pojď dál
S Lukášem jsme si zase popovídali  dost mi pomáhá a má takový pocit, že mu na mě fakt záleží, hodně se snaží, ale já ještě nejsem na vztah připravená. Hned jak jsem si do řekla tuhle myšlenku se ke mě Lukáš naklonil a začal mě líbat. Nebylo tak dokonalé jako s Jankem....ne, stop, nesmím na něj myslet, musím na něj opravdu zapomenout. Odtrhla jsem se od Lukáše.
L: ehm promiň
T: to ty promiň
L: nemusíš se omlouvat, neměl jsem to dělat
T: mě to nevadilo, ale.....
L: tobě to nevadilo?
T: no ani ne, ale já ještě nejsem na vztah připravená, potřebuju čas
L: máš kolik času budeš chtít, ale chci aby si věděla, že mi na tobě hrozně moc záleží a slibuju, že tě nikdy neopustím
T: děkuju
L: no nic, nechám tě v klidu
T: nechoď
L: tak dobře
S Lukášem jsme si povídali docela dlouho do noci.
L: už je hodně hodin, měl bych jít
T: a nechceš tu zůstat?
L: nevím jestli je to dobrý nápad
T: nechci tě nutit, ale myslela jsem, že to bude lepší, aby si nemusel takhle pozdě ještě chodit domů
L: tak dobře, děkuju
T: není zač, já si teď půjdu dát sprchu a pak můžeš jít ty
L: dobře
Vysprchovala jsem se, vyčistila si zuby a šla si lehnout, za chvíli za mnou přišel Lukáš.
T: nebude ti vadit, že budeme ležet v jedné posteli? Můžu jít na gauč
L: na gauč můžu jít já
T: to v žádném případě
L: dobře
Lukáš si lehl vedle mě, chvíli jsem přemýšlela a nakonec jsem se k Lukášovi přitulila. Po dlouhé době jsem se zase cítila šťastná, asi ho mám taky ráda. Za chvíli jsem usnula a Lukáš asi taky. Ráno jsem se probudila v Lukášově objetí, snažila jsem se z něj nějak dostat, protože jsem potřebovala na záchod, ale bohužel jsem ho vzbudila.
T: promiň, nechtěla jsem tě budit
L: v pohodě už stejně musím jít
T: dobře
L: tak se měj hezky
T: ty taky
Lukáš se jen dooblékl a odešel.
Už je to měsíc a Týna s Lukášem se vídali skoro každý den a dnes tomu nebude jinak. Je sobota a jsou domluvení, že se půjdou projít do parku. Jsou domluvení na druhou hodinu a je jedna. Týna se už chystá. Převlékla se do černých šatů, učesala si dva francouzské copánky, lehce se namalovala, obula se a pomalu vyrazila.