dávná minulost

10. část

Janek odešel a já vešla dovnitř.
L: co tu děláš
T: zatím nic
Hlavně mě za to co teď udělám nezabijte, ale já ten jeho telefon fakt potřebuju. Hned jsem ho začala líbat, on samozřejmě spolupracoval.
L: co to do tebe najednou vjelo
T: nic, ale jestli nechceš tak já zase jdu
Otočila jsem se k odchodu, ale on mě zastavil a přisál se na moje rty. Vyhoupl si mě na sebe a odnesl do jeho pokoje. Bylo to odporný, ale nějak se ho zbavit musím. Potom jsme usli nebo já to teda jen předstírala. Když usnul, vzala jsem jeho telefon, ofotila si do mobilu ty fotky jako důkaz pro Janka a pak je všechny smazala, zablokovala jsem si u něj všechny kontakty na mě a pak i u sebe a lehla si k němu ať to není podezřelé. Vzbudili jsme se asi za dvě a půl hodiny.
L: ty seš teda dračice, takhle mě už dlouho nikdo neunavil
T: nápodobně, ale už budu muset jít domů
L: škoda, tak se uvidíme zítra ve škole kotě
T: to určitě
Rychle jsem si vzala všechny svoje věci a utekla domů. Doma jsem si dala sprchu a jelikož už bylo hodně hodin, šla jsem spát. Ráno jsem se vzbudila a podívala se na mobil. SAKRA.... Je půl deváté, jak jsem mohla neslyšet budík. Vyletěla jsem z postele udělala si rychlou hygienu, popadla batoh a běžela do školy. Ještě, že to není tak daleko. Dorazila jsem tam někdy po deváté, přezula se, vzala si věci a běžela do třídy. Ani jsem nezaklepala a vešla dovnitř.
Uč: no kde jste
T: já se omlouvám, zaspala jsem
L: asi rušná noc co?
Probodla jsem Lukáše pohledem a pak se podívala na Janka, dělal jako že tu vůbec nejsem.
Uč: jdi si sednout a ať už se to neopakuje
T: slibuju
Sedla jsem si vedle Janka a vyndala si věci.
T: ahoj
J: ....
T: to už se mnou ani nemluvíš?
J: ......
Nechala jsem to být a radši se věnovala učitelce. Když hodina skončila, došla jsem si na záchod a vrátila se do třídy, jenže to už na mě zase křičel Lukáš. Chtěla jsem za ním jít, ale pak mi došlo, že jsem včera smazala ty fotky, takže už mě nemůže vydírat. Dělala jsem že ho neslyším a šla si sednout.
J: ale, že by milostné drama
T: nic mezi náma není
J: to si vysvětluj někomu jinému, nevěřím ti
T: alespoň je vidět, jak ti na mě záleželo, když při první příležitosti věříš někomu jinému a nenecháš mě to ani vysvětlit
J: sakra mě na tobě záleželo a pořád záleží, ale víš jak mi ublížilo, že si mi lhala a ještě ke všemu si mě podvedla, já už tě po tom všem nemůžu ani vidět, nechci s tebou mít nic společného i když mi na tobě pořád záleží, pro mě to taky není jednoduché
T: nezáleží ti na mě, protože kdyby jo, nechal by si mě abych ti to vysvětlila a nevyužil první příležitost k rozchodu
J: víš co? Tohle nemá cenu
Zvedl se ze židle, zabalil si věci a odešel pryč.