dávná minulost

9. část

Došla jsem domů, ledabyle jsem odhodila věci, vzala si sluchátka a šla si zaběhat. Srdce se mi rozdrtilo na milion kousků a neskutečná bolest na hrudi mi ztížila dýchání. V hlavě se mi přemítaly vzpomínky, krásné vzpomínky… na to jak jsme se s Jankem poznali v první třídě, byli z nás nejlepší kamarádi už od začátku. Na to jak jsme spolu poprvé stanovali u něj na zahradě, zrovna jsme poslouchali písničky a začalo pršet. Tancovali jsme spolu v dešti, vypadali jsme jak malé děti, ale v ten okamžik to bylo kouzelné. Jeli jsme spolu poprvé na dovolenou, opili jsme se a vydali se na loďku, na které jsme usnuli a ráno se probudili někde na moři a museli se dostat zpátky za rodiči. A spousta dalších skvělých věcí. Strašně moc mi to chybí.
Už uteklo pár dní od rozchodu a Janek s Týnou ani jednou nepromluvil i přesto, že se snažila. Lukáš už se k Týně začal chovat normálně, Týna zjistila, že to není takový hajzl, ale nehodlá mu odpustit to všechno co jí provedl. Je čtvrtek večer a Týna přišla ven z procházky, doma ji ale zarazila jedna věc. Bylo tam o dvoje boty více. Šla do kuchyně a tam viděla Johna, Jankova tátu, což znamená, že druhé boty budou Janka.
T: ahoj mami, jsem doma
Tm: ahoj, jdeš právě včas, bude večeře
T: dobře, skočím si umýt ruce a jsem tu
Otočila jsem se a šla do koupelny, vyběhla jsem do pokoje, dala si tam batoh a šla do té koupelny, jenže ve dveřích jsem se srazila s Jankem.
T: a-ahoj
J: čau
T: mohli bychom si promluvit
J: není o čem, čau
Prošel kolem mě jakoby nic, já si došla do koupelny umýt ruce a šla do kuchyně. Na stole už leželo jídlo, sedla jsem si na své místo a začala s ostatními jíst. Povídali jsme si a bylo to super, až na to, že Janek se na mě ani nepodíval, všímal si pouze svého talíře.
Jt: copak se stalo synáčku, že jsi tak tichý
J: nic mi není, jen už bych chtěl jít domů, takže pokud dovolíte
Zvedl se a šel se obout. Takhle to prostě dál nejde, zvedla jsem se taky a šla za ním, odchytla jsem ho na zahradě před domem.
T: Janku zastav se sakra
J: co nechápeš na tom, že s tebou nechci mluvit
T: já ti to chci ale vysvětlit, protože to nebylo tak jak ti to Lukáš řekl
J: myslíš, že ti to uvěřím
T: jako svojí holce a nejlepší kámošce by si mi věřit měl
J: jenže ani jedno z toho už nejsi
T: ale byla jsem
J: správně to říkáš, byla a teď jdu
T: Janku, nech si to prosím vysvětlit
Odešel, proč si to sakra nenechá vysvětlit. V tu chvíli mě něco napadlo, ale potřebuju sehnat Lukášův mobil. Rozhodla jsem se, že mu ty fotky z mobilu smažu, nechápu že mě to nenapadlo dřív, obula jsem si boty a šla k němu. Došla jsem před jeho dům, zaklepala a čekala než mi otevře. Když konečně přišel a otevřel uviděla jsem vevnitř ještě někoho...... Janka. Co tady sakra dělá?!
J: no tak vidím, že jsem tady asi navíc, užijte si to spolu a ani jeden už na mě víckrát nemluvte, sbohem