16. část

18 0 0
                                    

Dohajzlu, rychle jsem se odtrhla a podívala se na Janka..
Už zase, už zase jsem v jeho očích viděla slzy
L: Janku, není......
J: ty buď zticha
J: takže mezi vámi nic není jo?
T: Janku
J: ty buď taky ticho
T: ale....
J: ne, já nechci nic slyšet, že já blbec jsem vám uvěřil, prý že mezi vámi nic není....proto si nechtěla abych odešel, že? Abych neviděl, že za tebou přišel Lukáš. Tak to se moc omlouvám, že jsem vám zkazil večer
T: Janku, ale já vážně s Lukášem nic nemám
J: nevěřím, vím co jsem viděl
T: nech si to prosím vysvětlit
J: není co, všechno už jsem pochopil, nebudu vám bránit ve štěstí
Jen kolem mě prošel, obul si boty a odešel, nezapomněl ani bouchnout s dveřmi.
T: to je už asi konec, tohle mu nevysvětlím
L: Týnko, to bude dobrý
T: nic nebude dobrý a je to jen a jen tvoje vina
L: nevěděl jsem, že tady je Janek, měla si mi říct že tady je a já bych nechodil
T: za prvý, nevěděla jsem že přijde a za druhý, proč si to udělal sakra, říkal si, že semnou chceš mluvit
L: promiň mi to, ale už strašně dlouho se mi líbíš a chtěl jsem ti to nějak dát najevo
T: bravo, fakt super a nějakej jinej nápad si neměl
L: fakt mě to mrzí
T: jdi mi z očí
L: Týno, já....
T: neslyšel si? Vypadni!!
L: dobře a ještě jednou se ti omlouvám
Hned na to Lukáš odešel a jediné na co jsem momentálně měla sílu bylo dojít do pokoje a lehnout si na postel. Do háje......
Ani nevím jak, ale usnula jsem celkem rychle. Celou neděli jsem proležela v posteli. Dneska je pondělí a já musím do školy, vůbec se mi tam nechce nebo takhle, potřebuju vidět Janka a všechno mu vysvětlit, ale nechci vidět Lukáše. Vstala jsem, dala si sprchu a něco se sebou udělala, pak jsem se převlékla, nasnídala se a pomalu vyrazila. Když jsem došla do třídy, šla jsem si sednout, ale Janek ještě nebyl ve škole. Za to Lukáš jo. Začalo zvonit a do třídy vešla učitelka s nějakým novým klukem.
Uč: sedněte si, chtěla bych vám představit vašeho nového spolužáka Jakuba
Ten kluk se nám představil, ale já to nějak nevnímala protože jsem přemýšlela kde je Janek, dokud učitelka neřekla, že si má sednout ke mě.
T: paní učitelko, ale vždyť u mě normálně sedívá Janek
Uč: já vím, ale jelikož Janek odjíždí tak je u tebe volno
T: jak jako odjíždí
Uč: Týno já nevím a jdeme pokračovat v látce
T: j.....já, já se omlouvám
Rychle jsem si hodila věci do tašky a odešla. Běžela jsem směrem k Jankovi domů a před jejich domem jsem viděla velké auto. Rychle jsem doběhla ke dveřím a jelikož bylo otevřeno šla jsem dál. Potkala jsem Johna s nějakými taškami jak jde ven. Janka jsem našla u sebe jak si balí věci do kufrů.
T: Janku?
J: co tady děláš!
T: kam.....kam jedete
J: rozhodl jsem se odjet s tátou na jachtu
T: jestli je to kvůli tomu co se stalo u nás tak nemusíš nikam jezdit nebylo......
J: nebylo to tak jak to vypadalo, jooo to už jsem slyšel, ale už vám nevěřím, věděl jsem že tě Lukáš chce, ale že ty jeho? To jsem nevěděl, myslel jsem že mě miluješ, byl jsem hloupej
T: Janku já tě ale miluju
J: už ti nevěřím
Dozapl si kufr a odnesl ho do auta, jelikož už měli vše hotové, zavřeli auto, nasedli a odjeli. Nevěřím tomu, že mě tady Janek nechal a ani si to nenechal vysvětlit.

dávná minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat